Internetová žurnalistika I. - o původnosti témat

  6:00
Jak je na tom česká internetová žurnalistika? Proč je tak málo původních témat a tak málo opravdu původních zpráv? Zde je možná část zrcadlaa do problému...
Úvodem: k napsání série článků a postřehů, věnovaných internetové žurnalistice, jsem se chystal dlouho. Považuji za rozumné o některých věcech rozvířit diskusi a zamyšlení v době, kdy se internet může vyrovnávat sám se sebou. Zdůrazňuji, že tento článek je mým osobním názorem, byť vyplývajícím ze tříleté práce na Mobil serveru.

Vždy, když čtu o internetové publicistice, jsou i znalci v oboru internetu zdůrazňovány jako největší výhody především aktuálnost: informace se na internetu může objevit ihned poté, co se udála. Zemětřesení sotva dotřáslo Tureckem a zpravodajské servery se podle představ znalců začínají plnit obrázky, odhady mrtvých a reportážemi. Představa je to hezká, ale něco na ní neštymuje - praxe; nic takového se zpravidla neděje a české internetové servery přinášejí zprávy nezřídka později, než klasické noviny. Čím to je? Právě jsme narazili na otázku původnosti témat, na otázku, kterou neřešíme jenom v Čechách, ale má celosvětovou platnost.

V zásadě je to prosté. Společností, které si mohou dovolit jít do okamžitého obecného zpravodajství není nikde příliš mnoho. Ne nadarmo je v USA nejúspěšnější CNN, která je sama pramenem zpráv, u nás pak České noviny vlastněné přes firmu Neris ČTK, tedy opět původcem zpráv.

Internetové redakce v Čechách spočítáte na prstech obou rukou, a to ještě po mejdanu s cirkulárkou. Kromě Českých novin tu máme Mobil server, Novinky (Seznam), Cpress se Živě, iDnes Mafry a M.I.A. To jsou společnosti, které zaměstnávají lidi jen a pouze na to, aby tvořili obsah, o jiných firmách není slyšet. Zbytek serverů (snad jsem na nikoho nezapomněl) je provozován stylem "když přijdu ze zaměstání nebo ze školy, tak tam něco hodím".

To samozřejmě jasně ukazuje na to, že aktuálních zpráv přinesených in statu nascendi nemůže být tolik. Jak to? Zprávy nepočkají - šanci je zachytit v plné šíři u zrodu mají jen velké redakce, ostatní je pak odchytávají z ČTK nebo z rozhlasu či televize. A tady začíná problém. Ten, kdo nás o zprávě informuje, se sám na zprávu musel informovat. Čtenáři se dostává předžvýkaná preparát, který může mít s původní zprávou jen velmi málo společného. Opsat, přepsat a napsat nejsou synonymické výrazy pro tutéž věc!

Několikráte jsem narazil na to, že "internetoví odborníci" očekávají, že internetové zpravodajské servery převezmou roli aktuálního zpravodajství, zatímco časopisy si vyhradí analytickou sekci. Je to samozřejmě nesmysl. Každé nové médium si musí uzurpovat dosažitelné maximum trhu - internetový server, který se vzdá delších článků a obsáhlejších materiálů, jde sám proti sobě. Tuto situaci lze rozložit na několik aspektů:

  1. Pro mnoho serverů je důležité, že napsat "analýzu" je jednodušší, než mít vlastní zprávu. Na "analýzu", tedy "zhodnocení situace", si stačí pročíst noviny a shlédnout televizi. Na základě toho je odrzlejší internetový žurnalista schopen presentovat svůj názor jako "analýzu"; samozřejmě jde o paskvil, který může být na hony vzdálen skutečnosti. Bez osobního prožitku je povětšinou takováto zpráva bezcenná - výjimku tvoří jedině zpráva od lidí, kteří mají hlubokou osobní zkušenost, což není vlastnost automaticky pojímající každého internetového publicistu. Zde platí totéž, co v novinách: jméno autora je znamení kvality.
  2. Internet dává smysluplné užití pro delší materiály. Pravda, čtou se hůře, ale lépe se s nimi pracuje - lze v nich vyhledávat, odskakovat na příbuzná témata.
  3. Lidé očekávají, že kromě zpráv najdou na internetu i zhodnocení situace, rozbor, pomoc v orientaci. Vzhledem k vlastně neomezenému prostoru jim může internet nabídnout podstatně více informací, které se do jiných médií nedostanou, stejně tak jim lze nabídnout obšírnější vysvětlení.

Z těchto bodů vyplývá, že analytické a komentářové materiály jsou přirozeností internetové publicistiky. Tím ale přichází otázka, "čím se sakra internet liší od novin?"

Pokud pominu technické aspekty, tedy zajímavé možnosti různých anket, poznámkování článků a okamžitého ohlasu, je zde důvod, který považuji za hlavní. Cena za distribuci informace a s tím související publikační svoboda pro každého. Na internetu se vyrojilo množství serverů, které nemají v papírovém světě svoji obdobu a jejich témata v lepším případě přežívají ve stínu silnějších témat, v případě horším se na papíru téměř nedají sehnat. Posloužit mohu samozřejmě příkladem z vlastní garáže - Mobil server jako denník o telekomunikacích je dodnes nemyslitelný v papírové podobě i ve Spojených státech, a to jde o téma velmi populární. Ale máme tu zběsilejší témata - což takhle speciální stránky věnované vypalovacím mechanikám nebo třeba emulátorům? Dovedete si je představit jako specializovaný časopis? Na internetu jich najdete požehnaně a to v kvalitě, která by si s tištěným médiem nezadala.

Internet není v principu nic jiného, než obyčejné noviny - snad jen se takovéto "noviny" technologicky od doby páně Guttenberga posunuly někam jinam, což ostatně za těch čtyřista let bylo více než na čase. Je dnes už naprosto nepochybné, že internet bude svým způsobem novinám konkurovat stejně tak, jako jim významnou část trhu vzala televize. Na druhou stranu stejně jako televize významnou a dotehdy neexistující část trhu vytvořila, i internet vytvoří velký prostor založený na jeho technologické odlišnosti od ostatních médií.

Tato malá odbočka nám pomáhá pochopit problematiku krize "původnosti témat". Mamutím redakcím Mladé Fronty Dnes nebo ČTK obtížně konkurují i hráči na stejném poli, tedy například Zemské či Lidové noviny, co se původnosti zpráv týká. Nemůže tedy pro nás být překvapením, že maličkaté internetové redakce, nezřídka tvořené dvojicí nadšenců, těžko konkurují tištěným médiím. Do českého internetu se také exklusivní a opravdu zajímavé zprávy dostávají jen zřídka jako první, pokud opomineme zprávy generované internetem samotným (kdo koho koupil a kdo koho nemá rád a kdo co, nebo komu spustil).

Východisko?

Opět si dovoluji v bodech shrnout možná východiska. Řešením dle mého soudu není upnout se na jeden tento bod, ale zvolit kombinaci několika či všech a to co nejvyváženěji.

  1. Zvolit si téma, které ve světě tištěných médií nemá příliš profilovanou obdobu. Oblíbeným příkladem je u mne server věnovaný domácím spotřebičům; žádná velká čtenost, oborová inzerce s příjmy dostačujícími menší redakci. Pokud je někde trh klasických médií slabý, je třeba zatlouci do této slabiny klín.
  2. Bombohledači. V USA oblíbený internetový server zaměřený na určitou úzkou oblast, kde představuje naprostou informační špičku, například věnovaný malérům na místní radnici. Tento úzký obor se sleduje a ošetřuje podstatně snáze i v nízkém počtu lidí (dokonce one-man show možná a v USA častá) a při troše talentu i píle lze dosáhnout velmi dobrých výsledků, kdy se takový server sám stává citovaným zdrojem.
  3. Investovat značné množství peněz do placené redakce a sítě externistů...

Pokud si projdete současné české servery, zjistíte, že v naprosto minimálním množství na nich najdete originální zprávy, tedy ne zprávy přeložené z agenturních servisů, nebo vybrané z novin, ani zprávy druhého gardu, tedy přepisy z tiskových zpráv a konferencí. Jenže projděte si denní tisk a snadno zjistíte, že naprostá většina zpráv zde je tvořena agenturním zpravodajstvím

Smutná je ale tendence. Zatímco by se dalo logicky očekávat, že počet serverů s primárním zpravodajstvím poroste na úkor přemýlačů a komentátorů přejatých zpráv, českému internetu se to zatím tolik nedaří. Servery dříve zaměřené na pohled inside se nezřídka přeorientovávají z kvality na kvantitu; dobrým příkladem je zde Svět namodro zamořený kvantem nesouvisejících zpráv a měnící se z technického serveru na magazín o všem a o ničem. Na druhou stranu jsou tu kvalitní projekty, které si své jméno vydobyly právě na vlastním a nepřejatém obsahu: Lupa nebo Auto jsou dobrým příkladem.

Kam tento článek mířil? Především jsem se snažil sumarizovat základní problémy zpravodajství na internetu a to tak, aby tento sumář spíše než jako kritika sloužil jako námět k zamyšlení - problém původnosti obsahu je jedním z prvních a vážných problémů určujících šance internetového zpravodajství na přežití.

Internetová žurnalistika má své specifické problémy, ale tyto problémy jsou zasazeny a propojeny do reálného světa a lze k ním najít jejich předobraz i jejich východisko.

Pokud si kliknete na níže uvedený odkaz "Další články od tohoto autora", dostanete se do archivu dalších článků týkajících se žurnalistiky a internetu...

Nejčtenější

KVÍZ: Znáte legendární i obyčejnější výrobky československých továren?

Vyzkoušejte si, jak znáte slavné i méně slavné zástupce československé techniky. V kvízu se zaměříme na dopravní prostředky.

Kam se hrabe Válka skladů. Vykládali jsme náhradní díly na unikátní bombardér

Letošní Aviatická pouť představila Česku nový přírůstek podhořanské letecké sbírky R.A.F. Station Czechoslovakia – britský bombardér Avro Anson, který je jediným letuschopným exemplářem verze Mk. I...

Parní lokomotivy s budkou na přídi nepůsobily uklidňujícím dojmem

Parní lokomotivy se stavěly i s kabinou vpředu. Výhodou byl výtečný výhled strojvedoucího, to se s klasikou vůbec nedalo srovnat. Druhá zásadní výhoda přicházela ke slovu při jízdě v dlouhých...

Apple uvedl „tekuté sklo“, zcela mění design systému pro všechna zařízení

Technologický gigant Apple se rozhodl zcela přepracovat vizáž operačního systému pro všechna svá zařízení. Je to největší změna designu od roku 2013, kdy byl představen systém iOS 7. Soustředí se na...

Byli jsme uvnitř bombardéru. Unikátní Avro Anson představí Aviatická pouť

Pokud počasí dovolí, bude to na severní polokouli první představení jediného letuschopného bombardéru Avro Anson původní verze Mk.I na světě. Již tuto sobotu 7. června má přiletět na Aviatickou pouť...

AI udělala chybu za miliardu dolarů. Zapamatovala si celé knihy. Hrozí soud

Velké jazykové modely na pozadí všelijakých chatbotů se často učí na datech chráněných autorských zákonem. Podle svých vývojářů se pohybují v mezích zákona. Umělá inteligence totiž z absorbovaného...

13. června 2025  9:42,  aktualizováno  9:42

Slavný konstruktér vytvořil unikátní sluchátka, zvuk ovlivníte boltci

Vyzkoušeli jsme první „open-around ear“ sluchátka na trhu. Slibují neslýchané podání hudebního prostoru a pocit, jako by zdroj zvuku stál přímo před posluchačem. Podařilo se, nebo se na inovativní...

13. června 2025

Oficiální aerotaxi olympiády 2028 zařídí stroj s podivnými vrtulemi

Pod pojmem aerotaxi si v současnosti představíme nejspíš běžné vrtulníky, které dopraví člověka z jednoho místa ve městě na druhé. Stále víc ale chtějí do této oblasti proniknout nové koncepty. Jeden...

13. června 2025

Podívejte se do tváře sv. Václava. Takto měl před tisícem let vypadat

Postup, kdy vědci využijí lebku jako základ pro modelování pravděpodobného vzhledu tváře dávno mrtvého člověka, není nový. Mezinárodní tým se už takto pokoušel přiblížit vzhled několika historických...

12. června 2025  15:39

Armáda snila před 100 lety o bombardéru. Projekt Aera skončil neúspěchem

Dne 12. června 1925 vzlétl z letiště ve Kbelích první československý dvoumotorový bombardér domácí konstrukce – Aero A-24. Lidové noviny slavily technický úspěch i soběstačnost mladého státu. Jenže...

12. června 2025

Tuto změnu pocítí každý. Prohlížeče, jak je známe, možná brzy skončí

Internetové prohlížeče se od svého prvního široce rozšířeného nástroje na brouzdání webovými stránkami Mosaicem značně posunuly, ale stále je jejich primárním cílem dostat uživatele na požadovanou...

12. června 2025

Mobil vás odposlouchává nonstop. AI může řídit nákupy, práci i volný čas, líčí expert

Premium

Jsme svědky nové převratné revoluce. Zatímco před dvěma stovkami let nahradila pára lidské svaly, tentokrát umělá inteligence supluje lidský mozek. „Změny budou mnohem rychlejší, než si dovedeme...

11. června 2025

Říkej si, co chceš, ale nebude tě slyšet. To má být budoucnost svobody slova

Šéfka mikroblogovacího systému Bluesky poskytla obsáhlé interview webu Wired.com. Mimo jiné v něm zmínila i zásadu, kterou se hodlá řídit v oblasti svobody slova. Kupodivu připomíná deklarovaný...

11. června 2025  15:32

Únik kyslíku zastavil soukromou vesmírnou misi s účastí Maďara a Poláka

Mise Ax-4 k Mezinárodní vesmírné stanici byla odložena kvůli úniku tekutého kyslíku LOX. Vedle Američanky a Inda se měl do vesmírného prostoru dostat teprve druhý dobyvatel vesmíru z Polska a třetí z...

11. června 2025  8:50

Slavná letadlová loď Enterprise jde do šrotu. Bude to náročná operace

Osud nejstarší americké letadlové lodě s jaderným pohonem je definitivně zpečetěn. Námořnictvo podepsalo kontrakt na její demontáž. Část recyklované ocele skončí v novém plavidle stejného jména.

11. června 2025

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Parní lokomotivy s budkou na přídi nepůsobily uklidňujícím dojmem

Parní lokomotivy se stavěly i s kabinou vpředu. Výhodou byl výtečný výhled strojvedoucího, to se s klasikou vůbec nedalo srovnat. Druhá zásadní výhoda přicházela ke slovu při jízdě v dlouhých...

11. června 2025

ChatGPT se po půlce dne vrací k funkčnosti stejně jako generátor videí

V úterý 10. června se společnost OpenAI potýká se zhoršenou dostupností některých svých jazykových modelů. Jak ukazují statistiky serverů, kam uživatelé nahlašují problémy s internetovými službami a...

10. června 2025  16:05,  aktualizováno  21:18
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.