Středa 26. února 2020, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. února 2020 Dorota

Fakt to chceš sdílet? Facebook začne ověřovat pravdivost českých článků

  14:44aktualizováno  17:10
Sociální síť Facebook začne nově ověřovat pravdivost článků psaných česky a slovensky. Využívá k tomu služeb francouzské tiskové agentury AFP. Při sdílení sporné zprávy se uživateli zobrazí upozornění a odkazy na článek s dalšími informacemi. S českými ověřovacími službami zatím americká firma nespolupracuje.

Facebook bude nově varovat české uživatele, pokud se pokusí sdílet obsah na článek, který byl ověřen jako nepravdivý. | foto: Facebook, montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

V následujících týdnech se na Facebooku možná setkáte s novými upozorněními, která zatím tato sociální síť na české zprávy neuplatňovala. Pokud někdo z vašich přátel nebo známých sdílí odkaz na zprávu, která byla ostatními uživateli označena jako nepravdivá, Facebook vás na to upozorní.

Nejde o „nálepku“, to ostatně Facebook v minulosti vyzkoušel a neosvědčilo se to. Místo toho prezentuje související informace od ověřených zdrojů. S tím, co je ověřené, mu pomáhají nezávislé organizace. A právě s jednou takovou organizací – francouzskou tiskovou agenturou AFP – se Facebook dohodl i na ověřování českého obsahu.

Jak vypadá upozornění

„Máme radost, že můžeme ve spolupráci s AFP spustit náš fact-checkingový program na Slovensku a v České republice. Boj s nepravdivými zprávami je závazek, ke kterému přistupujeme velmi vážně, a také neustále pracujeme na nových způsobech, jak zabránit šíření dezinformací na naší platformě,“ uvedl Guido Buelow z firmy Facebook v tiskovém prohlášení firmy. „AFP je klíčovým partnerem Facebooku, který ověřuje obsah ve spolupráci se svými novináři v terénu po celém světě.“

Než budete tento odkaz sdílet...

Kromě toho, že bude Facebook pod již sdíleným obsahem zobrazovat související informace od ověřovacích služeb, hodlá také aktivně upozorňovat ty, kteří se chystají nepravdivou zprávu sdílet.

Varování se zobrazí před tím, než uživatel odkaz publikuje

Varování se zobrazí před tím, než uživatel odkaz publikuje

Zobrazí jim upozornění, ve kterém je informuje: „Než budete tento odkaz sdílet, měl(a) byste vědět, že tisková agentura AFP k němu poskytla další hlášení.“ Uživatel může příspěvek „přesto zveřejnit“, nebo se podívat na ověření od AFP, případně celou akci zrušit.

Jak funguje fact-check

Ověřování informací (tzv. fact-check) je disciplína, ve které provozovatel služby ověřuje konkrétní výroky či články. Výstupem je článek, který jasně a transparentně vysvětluje, jak byl výrok ověřen, jaké zdroje byly při ověření použity a jak byly posouzeny a interpretovány. Čtenář tak může ověřit, jakým způsobem byl výrok ověřen.

Součástí ověření je obvykle také „verdikt“: pravda, nepravda, nelze ověřit, nepřesné... Nezávislost a tranparentnost ověřovačů hlídá například Poynter IFCN.

„Je nám ctí i nadále rozšiřovat naše globální partnerství s Facebookem v boji proti dezinformacím. Díky spolupráci s více než 70 odbornými novináři z více než 30 zemí tvoříme největší síť novinářů, jež se věnuje ověřování a demystifikaci nepravdivých informací, které jsou šířeny online,“ citovala tisková zpráva Christinu Buhagiar z Agence France Presse.

Podle slovenského Denníku N má AFP aktuálně jednoho člověka na český a jednoho na slovenský obsah.

11.února 2020 v 18:22, příspěvek archivován: 12.února 2020 v 13:58

Facebook announced the launch of fact-checking program in #Slovakia and #Czechia with Agence France Presse (@AFPFactCheck). AFP has one journalist for Slovakia and one for Czech. They will verify and demystify false information spread online.

Problém virálních nepravdivých zpráv nemá jednoduché řešení

od roku 2016 hledá Facebook, jak nejlépe uživatele upozornit na nepravdivé nebo podezřelé zprávy. Ty se na sociálních sítích často šíří rychleji než ty pravdivé, protože jsou překvapivé a často vyvolávají silné emoce.

Proč se šíří nepravdivé zprávy rychleji, než ty pravdivé?

Až na několik učebnicových výjimek (přistání mimozemšťanů, plochá země, propaganda, vyvrácené konspirační teorie, satirické weby) však není úplně jednoduché exaktně určit, co je „nepravdivá zpráva“. Respektive nakolik je nepravdivost – která se nakonec dá obvykle nějak ověřit – výsledkem úmyslného zkreslení a nakolik jde o omyl nebo jednostranný pohled na věc.

Facebook si tuto kontroverzi po počáteční naivitě konečně uvědomuje a snaží se najít řešení, které by bylo funkční dlouhodobě a globálně. Jeho postupy proti nepravdivým zprávám a dezinformacím jsou trojího druhu:

  1. mazání účtů, které šíří „neautentický“ obsah nebo obsah, který dlouhodobě porušuje komunitní zásady
  2. omezuje dosah nepravdivých zpráv a snižuje finanční incentivy k jejich tvorbě
  3. informuje uživatele a dává jim k dispozici související obsah.

Také vy naletíte na falešnou zprávu. Může za to chyba v mozku...

Nové opatření patří do třetí kategorie. Zatím jsme neměli možnost vidět výsledky v české praxi. V angličtině jsme se však několikrát s tímto „kontextuálním fact-checkingem“ setkali a působil celkem přirozeně. Ostatně uspořádání příspěvků v News Feedu nikdy není náhodné, takže uživatele zřejmě nepřekvapí, že uvidí související zprávy za sebou.

Uživatelé, kteří se setkají s odkazem na podezřelý obsah, mohou takový obsah...

Uživatelé, kteří se setkají s odkazem na podezřelý obsah, mohou takový obsah nahlásit .

S druhým principem pak souvisí omezení dosahu těch domén, na kterých se bude často nacházet obsah označený jako ověřitelně nepravdivý. To bude zřejmě nejkontroverznější krok. Protože Facebook už tak omezuje dosah médií v online prostoru a svou velikostí média svým způsobem ohrožuje, budou zasažená média logicky vnímat toto omezení dosahu jako problematické.

Co na to čeští fact-checkeři?

Zeptali jsme se českých ověřovacích služeb, co si o novém kroku myslí.

Ondřej Fér, Manipulátoři.cz

Jak se díváte na způsob, kterým Facebook upozorňuje na nepravdivé a sporné zprávy a články?
Jako pozitivní vnímám skutečnost, že se Facebook alespoň trochu začal zajímat o řešení problému, který představuje možnost prakticky bez omezení sdílet cokoliv. Je to pozdě, obávám se, že je to málo, ale je to aspoň něco.

Proč české projekty (manipulatori.cz, demagog.cz) nespolupracují s Facebookem jako fact-checkeři?
Facebook by z mého pohledu stoprocentně měl navázat užší spolupráci s organizacemi, které se orientují v problematice jednotlivých zemí. Chápu, že například Česko je z pohledu Facebooku minoritní trh, ale problémy, které nám jeho informační anarchie způsobuje, nejsou o nic menší, než tomu je ve Spojených státech nebo Velké Británii.

Ačkoliv je Česko malý trh, disponujeme celou řadou zkušených a výkonných fact-checkingových projektů, které by Facebooku nepochybně rády pomohly. Jakýkoliv náš podobný krok ale zatím skončil ve ztracenu. Mrzí nás to už vzhledem k obrovskému vlivu, který Facebook má a který množství jednotlivců i skupin zneužívá, aniž by bylo možné jejich aktivity efektivně a autoritativně korigovat.

Dá se fact-checking označit za cenzuru?
Nechceme cenzurovat, ale pomoct nastavit škálu důvěryhodnosti, která pomůže jednotlivé případy konfliktního obsahu zasadit do kontextu.

Pavel Buršík, Demagog.cz

Jak se díváte na způsob, kterým Facebook upozorňuje na nepravdivé a sporné zprávy a články?
Určitě oceňujeme každou smysluplnou iniciativu, která se snaží omezovat vliv nepravd a manipulací ve veřejném prostoru. Facebook a další sociální sítě sehrály v šíření dezinformací v uplynulé dekádě dosti problematickou a zásadní roli, proto je jen dobře, pokud se posouvají směrem k odpovědnějšímu přístupu.

Proč české projekty (manipulatori.cz, demagog.cz) nespolupracují s Facebookem jako fact-checkeři?
S Facebookem jsme dosud spolupracovali pouze nárazově, například před evropskými volbami jsme vypracovali sadu zásad informační gramotnosti, kterou poté Facebook poměrně masivně šířil. Ve věci možné dlouhodobější spolupráce jsme dosud nebyli osloveni. Možné spolupráci jsme v zásadě otevřeni, ačkoliv naší specializací je ověřování výroků politiků, které zazněly v debatách či rozhovorech spíše než rozkrývání virálních hoaxů. Tyto kategorie však mají samozřejmě částečný překryv, nepravdivé či zavádějící vyjádření politiků se na sociálních sítích často šíří. Facebook ovšem deklaruje, že projevy politiků se nechystá ověřovat, a to údajně s ohledem na jejich svobodu projevu. Pod fact-checkingový program FB tak mají spadat jen "klasické" hoaxy typu poplašných zpráv či různých konspirací nebo zmanipulovaných fotografií. Tento přístup, kdy FB vyjímá projevy politiků a politické reklamy ze své kontroly pravdivosti, považujeme za poměrně nešťastný a nebezpečný pro kvalitu veřejné diskuze a demokracie. Pro kontrolu politiků jsou tak čtenáři odkázáni na nezávislé projekty, jako je právě Demagog.cz.

Facebook nicméně nechce přistoupit k tomu, aby nepravdivé články a odkazy na ně odstraňoval: „Silně věříme, že lidé by měli mít možnost debatovat o různých myšlenkách, i o těch kontroverzních.“ Jenže co je pro někoho kontroverzní myšlenka, o které je dobré debatovat, to může někdo jiný považovat za prokázanou nepravdu nebo nenávistný obsah. Je celkem zřejmé, že tato past – vyplývající ze svobody slova, globálního postavení Facebooku a nutně subjektivně vnímané reality uživatelů – nemá jednoduché a obecně přijímané řešení.

A tak nyní Facebook dělá alespoň to, že nabízí lidem varování, pokud se chystají sdílet něco, čím by si mohli vysloužit posměch. Komu záleží na tom, aby se nepodílel na šíření nesmyslů, ten varování zřejmě uvítá. Pokud někdo sdílí článek právě proto, že má pocit šíření „utajované“ nebo „potlačované“ pravdy, toho možná takové varování paradoxně ještě utvrdí v tom, že je pravda na jeho straně. Ověřitelným faktům navzdory.

Kdo tvoří falešné zprávy a proč to dělá?

Často je vhodné podívat se na motivaci. Toto jsou různé typy falešných zpráv podle toho, z jakého důvodu je někdo vytváří.

  • Přesvědčení – Někdo může falešné zprávy tvořit z nefalšovaného přesvědčení, s cílem přesvědčit ostatní o „své pravdě“ (tedy aplikace klasického a hrozivého hesla „účel světí prostředky“).
  • Propaganda – Šířením falešných (ale i skutečných) zpráv se zabývá i systematická propaganda, třeba Rusko v letech 2015 až 2018 systematicky šířilo zprávy po sociálních sítích z falešných účtů s cílem „využít existujících rozkolů k polarizaci americké společnosti“.
  • Satira a parodie – Jindy je motivací touha pobavit, články ze satirických webů jsou však často považovány za pravdu a jako takové šířeny dále.
  • Špatná práce novináře – V neposlední řadě může k šíření nesmyslu přispět i novinář, třeba tím, že se splete nebo neověří zdroj. V takovém případě je povinností novináře uvést informaci na pravou míru a vysvětlit, jak k chybě došlo.

Více o falešných zprávách a dezinformacích v našem článku

Proč nám často nezáleží na faktech? (video: Technet.cz)

Aktualiazce: Do článku jsme doplnili informace o označování obsahu. Doplnili jsme obecné informace o ověřování informací, tzv. fact-checkingu.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Rolls-Royce chystá jadernou elektrárnu. S cenovou politikou Dacie

Britská společnost Rolls-Royce připravuje projekt menší jaderné elektrárny. Má vyřešit hlavní problém dnešního „jádra“:...

Tyto ženy jste neměli vidět. Na plátně se ukazovaly jen profesionálům

Tyto ženy se objevily na stříbrném plátně doslova v každém kině po celém světě. Přesto jste je pravděpodobně nikdy...

Kopírovat + Vložit. Zemřel vědec, kterému vděčíme za přátelský počítač

Většina dnešních uživatelů počítače zřejmě amerického programátora a matematika Larryho Teslera nezná. Výsledky jeho...

Jak si Tatra podmaňovala vzduch. V rozletu ji srazili Němci

Historie letadel Tatra je krátká, ale slavná. Ve své době hrstka těchto strojů úspěšně bojovala o své místo na nebi....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Superpřenašeči nejsou. Co říká zatím největší studie epidemie COVID-19

Největší epidemiologická studie koronaviru COVID-19 ukazuje, kdo je nákazou nejvíce ohrožený. Existují také důvody k...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Příšerný zvuk, nahota, ICQ. Pamatujete na internet devadesátých let?

Je to dvacet osm let od chvíle, kdy se Československo oficiálně připojilo k internetu. Zeptali jsme se čtenářů, na co...

Premium

Někteří lidé Facebook přímo fetují, říká o nebezpečích digitální doby Kartous

Proč z našich dětí vyrůstá generace bez ambicí? A jak s tím souvisí internet, počítačové hry a sociální sítě?...

Tipy na weby: Každý den jeden placený program zdarma či databáze knih

Běžně placené programy najdete čas od času na webu Giveawayoftheday.com. Ucelený přehled o české e-commerce získáte...

Fakt to chceš sdílet? Facebook začne ověřovat pravdivost českých článků

Sociální síť Facebook začne nově ověřovat pravdivost článků psaných česky a slovensky. Využívá k tomu služeb...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz