Smrt není zrovna oblíbeným tématem hovoru a o té vlastní se nám nechce přemýšlet vůbec. Přesto bychom si měli uvědomit, že v našem on-line světě vznikají závazky, vazby, materiály a kontakty, které nás pravděpodobně přežijí.
Co se stane s internetovými účty člověka po jeho smrti? Zmizí gigabajty fotek, emailů, blogů a tajných informací z internetu, nebo budou žít vlastním životem? A kdo má přístup k vašim nejosobnějším datům po vaší smrti?
Ukázalo se, že mnohé podmínky používání internetových služeb vůbec nepamatují na tak „vzdálenou“ eventualitu, jako je úmrtí uživatele. „Náš typický uživatel má celý život před sebou,“ říká Stanislav Rulc za službu Blog.cz.
Podle něj je v zahraničí tato otázka lépe a intenzivněji řešena než u nás: „Podle našeho názoru je to dáno zatím nízkou počítačovou a internetovou gramotností příslušníků nejstarší generace v populaci.“
Microsoft neumožní přístup bez hesla ani pozůstalým, výjimkou je soudní nařízení. |
Skutečně se potvrdilo, že zahraniční služby působící v Česku mají tento problém vyřešený mnohem pečlivěji. Ovšem odlišně. Zatímco Microsoft neumožňuje přístup k účtu chráněnému heslem nikomu než majiteli, bez ohledu na další okolnosti, Google umožní po zaslání právně ověřených dokumentů přístup k nebožtíkovým informacím oprávněným osobám. Microsoft i Centrum.cz ovšem umožní pozůstalým přístup, pokud jim to nařídí soud.
Dědictví: blog, tisíce fotek a pět giga e-mailů
Málokdo při zakládání nového e-mailu nebo blogu myslí na to, co se s jeho daty stane, až zemře. Takové myšlenky sice vypadají morbidně a nepatřičně, experti se nicméně shodují, že je dobré se jim věnovat.
A v budoucnu, se stoupající důležitostí on-line dat, tomu tak prý bude: „Překvapilo by mne, kdyby za nějakých pět let nebylo běžným doplňkem závěti také vzpomenutí (těchto) digitálních statků.“ Zatím to ale běžné není a rodiny se tak většinou musejí vypořádat se smutnou událostí nestandardní cestou.
Co se stane s vašimi tajnostmiE-maily, fotografie, profily, zboží... To všechno máme zabezpečené heslem, které známe jenom my. Jak postupují známé služby v případě úmrtí uživatele? Blog.cz smaže neaktivní účet bez ohledu na to, proč je neaktivní. Teoreticky je ale možné požádat o zálohu blogu zesnulého, v takovém případě je nutné vše ověřit. Bloguje.cz si vyhrazuje možnost neaktivní blog smazat, ale u větších blogů to prý nedělá. Pozůstalým může (a byl) umožněn přístup k blogu. Neaktivní a nesmazaný blog se navenek tváří jako aktivní. Centrum.cz zruší účet po šesti měsících neaktivity. Pozůstalí teoreticky mohou jít soudní cestou a domáhat se přístupu k účtu, jinak Centrum není oprávněno účet zpřístupnit. eBay - nepodařilo se zjistit, přitom právě účet na eBay může zahrnovat i transakce nemalé hodnoty. Facebook má posmrtnou identitu velmi podrobně ošetřenu. Po předložení úmrtního listu je profil zesnulého proměněn v jakousi památeční stránku. Profil může být smazán celý, nebo jen citlivé informace. Přístup na něj ale nikdo další nedostane. Google umožní přístup ke všem on-line uloženým datům (e-maily, obrázky, dokumenty apod.) po předložení specifikovaných dokumentů, kromě jiných také úmrtního listu, kompletního e-mailu odeslaného žadatelovi o přístup a potvrzení, že je tento oprávněn vykonávat poslední vůli nebožtíka. Microsoft smaže neaktivní účet po roce od posledního přihlášení, jediná cesta vede přes soud. Seznam.cz se k otázce nevyjádřil, z licenčního ujednání (2h) lze dovodit, že e-mailový účet bude smazán půl roku po posledním přihlášení. To se zřejmě netýká webových stránek (Sweb.cz). Yahoo.com nevydává heslo a účet maže. V přelomovém případě Yahoo odmítlo vydat e-maily zesnulého vojáka jeho otci, ten se obrátil na soud a uspěl. Yahoo ale ani poté nevydalo heslo, místo toho e-maily a dokumenty vypálilo na CD a vytisklo. |
Někde mohou pozůstalí předložit dokumenty...
V zásadě lze odlišit dva přístupy. Na jedné straně jsou firmy, které považují on-line účet za něco, co je svázané s určitou osobou, cosi neanonymního. Obvykle umožňují pozůstalým, aby k tomuto účtu získali přístup bez soudu. Snadné to ale není (což je jedině dobře), oprávnění je uděleno až po předložení příslušných dokumentů.
Velmi podrobně mají tento postup zpracovaný třeba ve firmě Google: „Jak je uvedeno v našich podmínkách užití a zásadách na ochranu soukromí, Google postupuje v souladu s platnými právními procesy zabývajícími se informacemi o účtu, včetně přístupu přátel a rodiny k účtu zemřelého uživatele,“ vysvětlila nám Janka Zichová z českého zastoupení.
Odkazuje také na příslušnou stránku, kde lze najít seznam dokumentů, které je nutné do Ameriky odeslat. Kromě úmrtního listu a potvrzení o oprávnění k přístupu k dědictví také třeba plný text nějakého e-mailu, který vám zesnulý odeslal.
Podobně řeší nešťastnou událost třeba Facebook. Na profil zesnulého umístí oficiální oznámení o úmrtí poté, co pozůstalí předloží příslušné dokumenty.
... jinde musí jít rovnou za soudkyní
Druhý styl postupu, odmítání jakéhokoli přístupu bez hesla, je uplatňován především tam, kde účet není vázán na osobu, ale přezdívku, a je obvykle anonymní. Tak je tomu i u e-mailů a dalších dokumentů uložených u Microsoftu: „V případě, že se uživatel 270 dní nepřihlásí ke svému účtu, je tento účet deaktivován. Od této chvíle již nedochází k doručování pošty. Za dalších 90 dní je pak účet a jeho obsah automaticky smazán,“ uvedl Tomáš Koška, manažer Windows Live služeb pro oblast střední a východní Evropy. Obsah schránky Microsoft nezpřístupní ani pozůstalým zesnulého, pouze na základě soudního nařízení.
Podobně postupuje i Centrum.cz: „Smluvní podmínky úmrtí uživatele nijak neupravují. Účet je deaktivován, pokud se do něj uživatel nepřihlásí po dobu delší než 6 měsíců. Po této době je tento účet zrušen,“ napsal ředitel firemní komunikace Jiří Hájek.
„Na základě smluvních podmínek a v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů nejsme oprávněni dávat přístup do účtu jakékoliv třetí osobě. O přístup do uživatelova účtu tedy požádat nelze. Jediným způsobem, kdy jsme povinni přístup povolit, je soudní příkaz. Pozůstalí tudíž teoreticky mohou jít touto úřední cestou.“
Podle něj jde ale o cestu nesnadnou: „Objevují se případy, kdy pozůstalí požadují přístupy do účtu. Legislativně nejsme oprávněni umožnit přístup třetím osobám.
Způsob zakládání účtů je v zásadě anonymní, při registraci nepožadujeme od uživatelů osobní údaje, na základě kterých bychom ho později mohli přesně identifikovat. Prakticky tedy nejsme schopni ověřit, jaký má pozůstalý k uživateli vztah a proč by právě on měl mít přístup do uživatelova účtu.“
Specializované „posmrtné“ služby
Je zřejmé, že cesta k nebožtíkovu účtu je v obou nastíněných případech přinejmenším složitá, často téměř nemožná. Proto vznikly specializované služby, které se zabývají posmrtnou správou účtů a dat.
Nejjednodušším z nich je Dead Man’s Switch. Umožňuje vám napsat sérii e-mailů, které poté zašifruje a čeká. V určeném intervalu (řekněme 2 měsíce) vám pošle do e-mailu odkaz, na který musíte kliknout, abyste potvrdili, že žijete. Když na tři v řadě nekliknete, Dead Man’s Switch pozná, že již nejste mezi živými (respektive že již nejste na e-mailu), a rozešle předpřipravené dopisy. Služba je poskytována zdarma.
To služby Deathswitch a Legacy Locker již něco málo stojí, nabízejí ale více možností, správu hesel k účtům, různé dopisy pro různé pozůstalé, zaslání papírových dopisů apod. S nápadem vytvořit službu Legacy Locker přišel její autor, Jeremy Toeman, když letěl letadlem a přemýšlel, co by se stalo se všemi jeho on-line projekty, kdyby se zřítil.
Nejdůležitějším rozdílem placených služeb je (nebo by alespoň být mělo), že ověří, zda jste skutečně nebožtíkem, a teprve potom rozešlou příslušné údaje. (Služby jsme netestovali, doufali jsme, že bychom to do uzávěrky článku nestihli.)
Řešení?
Není nic příjemného přemýšlet o vlastní smrti a je téměř nemožné představit si, jak by mělo vypadat ideální řešení týkající se on-line identit. Jak například přistupovat k tomu, že vaše soukromé e-maily bude číst někdo jiný, i když blízký? Měli bychom, kdykoli něco někomu posíláme, počítat s tím, že k této soukromé korespondenci mají, dříve či později, přístup jeho příbuzní?
To jsou samozřejmě do krajnosti dotažené úvahy, i tak si ale myslíme, že je důležité se v tomto ohledu poučit o tom, jak je záležitost řešena v případě vašeho účtu. A není nutné platit velkou částku za specializované on-line služby.
Jednoduchý zapečetěný dopis, který bude součástí závěti, může obsahovat potřebná hesla, případně i instrukce a pověření. Vaše přání tak bude splněno a soukromí v maximální možné míře zachováno. V budoucnu pravděpodobně nebude podobná příloha k závěti ničím výjimečným.
O detailech se samozřejmě, pokud možno, poraďte s právníkem. Můžete také specifikovat, kdo může s vašimi účty nakládat a za jakým účelem, a tak posmrtně zabránit nepříjemným starostem.
Vyvarujte se psaní hesel na papír umístěný v horním zamčeném šuplíku. Dokud žijete, k vašemu heslu by se nikdo jiný dostat neměl.
Zdroje:
- smluvní podmínky zmíněných firem
- Jak spravovat on-line život i po smrti (anglicky)
- On-line účty po smrti (anglicky)
