Digitální pozůstalost. Uspořádat je třeba účty na sítích, potíž je s kryptoměnami

Rok od roku mezi zemřelými přibývá lidí, kteří po sobě zanechávají virtuální data. Vznikají tak různé společnosti, které nabízí správu digitálního dědictví nebo vytvoření online závěti. Zájem o takové služby umocnil zejména covid. Odborníci upozorňují, že problémy s digitálním dědictvím mohou nastat zejména u kryptoměn. Pokud o nich dědici neví, nemusí je zdědit.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle Mezinárodní telekomunikační unie se v roce 2021 pohybovalo v online prostředí 4,9 miliardy lidí. V Česku internet v letošním roce oslavil 30 let a dnes jej podle Českého statistického úřadu využívá 83 procent lidí starších 16 let.

Počet uživatelů internetu rok od roku roste. A s tím, jak stárne internet a jeho uživatelé, se objevuje čím dál tím častěji i otázka, co se stane s daty člověka, až umře.

Smrt přitom není zrovna oblíbeným tématem hovoru a část lidí o ní nechce ani přemýšlet. Přesto si lidé uvědomují, že si v online světě vytváří kontakty, vedou konverzace nebo mají uschované smlouvy z banky nebo pojišťovny. A nejen to – hesla streamovací služby, přístup na sociální účty, to všechno je součástí takzvaného „digitálního majetku“, který po sobě člověk v případě smrti může zanechat.

Jeho správu začaly nabízet i některé firmy. Například česká vývojářská společnost Cleevio vytvořila americkou aplikaci GoodTrust. Zakladatel aplikace si totiž sám vyzkoušel, jak těžké je dostat se po úmrtí blízkého člověka například k facebookovému účtu nebo k fotografiím na Google.

Jakou hudbu chcete na pohřbu?

Aplikace tak nabízí hned několik služeb. „V první řadě je to seznam aplikací spadajících do oblasti digitálního dědictví. Jedná se zároveň o služby, ke kterým se pravděpodobně budou pozůstalí potřebovat přihlásit. Konkrétně to je třeba e-mailový účet, sociální sítě, placené služby, kde bude třeba zastavit předplatné jako jsou Netflix nebo Spotify, i virtuální peněženky,“ popsal David Bezděka, šéf Cleevio. V nabídce nechybí například ani možnost uvést, co člověk chce, aby se stalo s jeho domácími mazlíčky, vytvoření vzpomínky pro pozůstalé nebo určení si požadavků na podobu pohřbu.

Google, Facebook, Apple, YouTube. Víte, co se stane s vašimi online účty po smrti?

Po roce od spuštění tyto služby využívá přes sto tisíc uživatelů. Část služeb je pro uživatele zdarma, za rozšířené možnosti si pak musí připlatit.

Jak aplikace nakonec zjistí, že dotyčný uživatel zemřel? Finální potvrzení se dokládá úmrtním listem, předtím si aplikace však pravidelně ověřuje, zda je člověk naživu, na základě pravidelných přihlášení a potvrzování e-mailů. Pokud by je člověk nepotvrdil, je kontaktován důvěryhodný kontakt, nejčastěji někdo z rodiny.

Společností, které nabízí správu digitálního majetku, neustále přibývá, a to i v Česku. Lidé mohou využít služby také Digitálních Havranů, kteří nabízí analýzu počítače zesnulého. Základní analýza počítače člověka vyjde na 3,5 tisíce korun.

Na popularitě nabývají také online závěti. Možnost vytvoření nabízí již zmíněná aplikace GoodTrust. Podle Bezděky je taková závěť srovnatelnou s tou profesionální, kterou podepíšou dva svědkové. „Pokud se vytištěná závěť nechá podepsat u notáře, je naprosto srovnatelná a celkové náklady jsou pouze zlomek kompletně vypracované závěti u notáře,“ dodal.

Online závěť za 15 minut

Pořízení online závěti nabízí také Goodbye, která se prezentuje jako moderní pohřební služba. Podle ředitele Jiřího Štěpánka byl o vytvoření online poslední vůle zájem zejména v době špatné epidemiologické situace. Službu navíc podle něj využívali zejména mladí lidé.

U tvorby závěti přes jejich aplikaci člověk nejdříve nezávazně nakliká, jak by si přál, aby bylo nakládáno s jeho majetkem a vybere i dědice. Následně musí zaplatit poplatek ve výši 1 990 korun.

„My celou závěť nejprve zkontrolujeme po právní stránce. Zákon totiž stanovuje několik omezení, co jde a co nejde dělat. V této fázi si klidně i několikrát se zákazníkem zavoláme a doladíme s ním všechny detaily tak, abychom si byli jistí, že závěť nemůže být v žádném případě při dědickém řízení nějak napadena. Samotný dokument potom zákazníkovi zašleme. Ten si ho může buď klasicky odnést k notáři nebo podepsat v přítomnosti dvou svědků a tím nabude právní moci,“ dodal Štěpánek. Zdůraznil zároveň, že na rozdíl od klasické závěti mohou jejich zákazníci online závěť měnit libovolně v aplikaci. Po každé úpravě dostanou k podpisu nový dokument.

Pohřební turistika na vzestupu. Až faktura prozradí, že tělo zpopelnili jinde

I samotná Notářská komora ČR dodává, že kvůli závěti není nutné jít k notáři. Člověk se může rozhodnout. „Obecně je možné se rozhodnout, zda závěť pořídíte u notáře – pak máte naprosto největší jistotu toho, že bude majetek podle vaší vůle rozdělen, nebo ji sepíšete sami. V tom případě musíte pro to, aby se závěť stala součástí pozůstalostního řízení, splnit několik podmínek, a pochopitelně musí být závěť pozůstalými nalezena a předložena notáři,“ popsal prezident Radim Neubauer.

Zároveň však upozornil, že sepsaný dokument od notáře má své výhody. „Závěť sepsaná notářem je veřejnou listinou, což znamená, že má vyšší právní sílu než závěť sepsaná soukromou osobou, například vlastnoručně. Veřejná listina znamená výrazně lepší pozici v případě sporu, u závěti sepsané notářem musí ten, kdo ji popírá, prokázat, že závěť sepsaná notářem není platná, což není jednoduché. Naopak ten, kdo se ve sporu dovolává soukromé listiny, tedy například závěti se svědky, musí prokázat, že je platná,“ doplnil. Služby poskytované notářem jsou zpoplatněny podle tarifu ministerstva spravedlnosti, jedna závěť může stát například až 3 600 korun.

Problematické kryptoměny

I digitální dědictví má však v dnešní době svá omezení. Odborníci upozorňují zejména na samotné kryptoměny, které jsou v poslední době populární. Pokud o kryptoměnách totiž dědicové neví, nezdědí je.

„O vlastnictví kryptoměn se notář vůbec nemusí dozvědět a je pravděpodobné, že část kryptoměn takto zmizí. Jsou-li kryptoměny v pozůstalostním řízení jeho účastníky označeny, pracuje s nimi notář v rámci pozůstalostního řízení jako s jiným majetkem,“ doplnil a zároveň zdůraznil, že i tak je nutné znát přístupové údaje.

Prezident notářů: Na bitcoiny se v bance nezeptáte

Otázky digitálního dědictví řeší také samotní čeští notáři. Podle prezidenta Notářské komory České republiky Radima Neubauera jde však spíše o výjimky.

Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR

Je nějaký rozdíl pro notáře, když se v závěti řeší fyzické a digitální dědictví?
Do pozůstalostního řízení patří celé jmění zůstavitele. Pokud ale neexistuje žádná centrální autorita, která by potvrdila vlastnictví digitálního majetku, je k jeho projednání jako součásti pozůstalosti nutná shoda všech dědiců na tom, že zůstavitel digitální majetek vlastnil. U digitálního dědictví je tedy sama znalost tohoto majetku dědici klíčová, protože vlastníte-li například bitcoiny, nelze se jednoduše zeptat jako v bance, kolik jich máte.

Setkáváte se nyní s tím, že by lidé více řešili své digitální dědictví?
Zatím jsem se s tím nesetkal, jedná se spíše o výjimky.

Patří e-mailový účet nebo profil na sociální síti zemřelého do dědictví?
Dědictví je univerzální nástupnictví, ale je třeba dbát na smluvní podmínky poskytovatele profilu či služby. Nakládání s účtem zůstavitele je tedy nutné řešit s jeho poskytovatelem, který pro takovou situaci obvykle stanovuje postup ve svých smluvních podmínkách. Jinými slovy: e-mailová schránka, profil na sociální síti a jejich osud po vaší smrti je často záležitostí smluvní, obsaženou v podmínkách pro vedení účtu. I když budete mít například v usnesení o dědictví napsáno, že jste nabyla práva k účtu zůstavitele na sociální síti, neznamená to nutně bez dalšího, že s vámi bude provozovatel služby jednat jako s vlastníkem a účet vám zpřístupní. Neznáte-li například údaje od bitcoinové peněženky, notář vám nemůže pomoci.

Jak je to v případě, kdy si člověk vydělával online a jeho účet generuje zisk i po jeho smrti?
Práva i povinnosti z provozování internetové služby být děděna mohou, ale opět je musí sami dědici notáři označit. Ten, komu práva připadnou, z nich může za předpokladu, že i po smrti zůstavitele generují zisk, profitovat.