Je to přesně 15 let, kdy byla v srpnu 2003 představena první digitální zrcadlovka se snímačem velikosti APS-C, která se prodávala za cenu pod tisíc dolarů. Canon EOS 300D (v USA se jmenoval Rebel) s rozlišením šest megapixelů a z dnešního pohledu neskutečným několikasekundovým zpožděním mezi startem přístroje a možností zhotovit první snímek, stál na začátku vlny, která trvá dodnes. Nebo alespoň trvala.
Boom prodeje digitálních fotoaparátů obecně byl razantně přiživen nástupem internetu a možností publikovat své výtvory na webových stránkách a později na sociálních sítích. Nic takového se však nyní opakovat nechystá.
Digitální zrcadlovky (DSLR) postupně obsadily trh a u amatérů i profesionálů vytlačily kinofilmové přístroje i digitální ultrazoomy. Kompaktní digitální fotoaparáty potkal stejný osud kvůli stále lépe a pohodlněji fotícím mobilům, ale digitální zrcadlovky jsou tu zatím stále.
Začátek konce DSLR?
Jenže na letošní Photokině, největším fotografickém veletrhu, byste výraz DSLR hledali v hlavních titulcích odborných serverů marně. Žádné velké ohlášení se totiž v této kategorii neočekává. Budoucnost je podle výrobců i některých odborníků jinde.
Hlavní novinky a vylepšení výrobci spojili s novou kategorií plnoformátových bezzrcadlovek (full frame mirrorless). Letos už je představily Nikon, Canon a teď přímo v Kolíně i Panasonic, když všem předtím ukázalo cestu Sony. Příští rok vstoupí do tohoto segmentu i Fujifilm, který kraluje ve středoformátové kategorii a chystá i světově první bezzrcadlovku s rozlišením 100 Mpix.
Celosvětové prodeje DSLR od roku 2012 klesly z 16 milionů na 7,5 milionu kusů, ale bezzrcadlovky obecně (nikoliv full frame, pochopitelně) velmi pomalu, ale jistě vystoupaly na čtyři miliony rozdistribuovaných kusů v roce 2017 (podle CIPA - Camera and Imaging Products Association).
Nové verze bezzrcadlovkového čtyřtřetinového systému (Micro Four Thirds system - M4/3), kterou v roce 2008 odstartoval Olympus s Panasonicem (řada Lumix G), se stala pro mnoho uživatelů vynikajícím kompromisem mezi drahou a objemnou DSLR a kompaktem s nemožností výměny objektivu.
Systém přinesl funkčně univerzální fotoaparát s bohatým příslušenstvím, řadou dostatečně kvalitních objektivů v rozumných rozměrech a za příznivou cenu. Uvidíme, co se v této kategorii bude dít dál.
Ve vzduchu visí otázka. Jak rychle a v jakém počtu přistoupí amatéři i profesionálové k výměně stávajících DSLR za nové full frame mirrorless přístroje? Ceny jsou na první pohled relativně vysoké, ale v porovnání s plnoformátovými digitálními zrcadlovkami velmi přijatelné. Jak u Canonu, tak u Nikonu se u nejnižších modelů pohybují kolem 2 300, respektive 2 500 dolarů (50 000 - 54 000 tisíc korun) za tělo. Obě značky nabízejí zdarma adaptéry, které umožňují použítí stávajících objektivů s bajonetem pro DSLR.
Bude to stačit?
Trh se zmenšuje a situace z počátku století, kdy si digitální zrcadlovky pořizovali do firem i lidé, kteří nikdy nefotili, se opakovat nebude. Samotná Photokina tuto situaci viditelně reflektuje. Tam, kde ještě na předminulém ročníku (Photokina se dosud konala každé dva roky) byly zaplněné haly, dnes není nic. Většina lidí fotí na mobil a na tom se v následujících letech nic nezmění. V masovém měřítku kvalita ustoupila jednoduchosti a rychlosti. A to bohužel neplatí jen ve fotografii.
Na druhou stranu, odstranění zrcátka z těl fotoaparátů umožňuje výrobcům přijít s celou řadou lákavých a dosud nemyslitelných vylepšení. Digitální hledáček, který nahradil ten analogový, umožňuje fotografovi vidět, jak přesně bude snímek vypadat, ještě předtím než zmáčkne spoušť. Pomůže mu zaostřit, ukáže, které části jsou ostré a které ne, označí přeexponovaná místa, atd. To všechno už pochopitelně uživatelé bezzrcadlovek znají, ale u full frame přístrojů něco takového dosud možné nebylo.
Problém byl s optickou kvalitou digitálních hledáčků a jejich rozlišením. Obojí už však výrobci zvládli dostatečně vylepšit tak, aby i ten, kdo je zvyklý ostřit ručně (a bez pomoci značek v obraze), tak mohl činit i zde.
Od příště už každý rok Photokina je největší světový veletrh fotografického a obrazového průmyslu, koná se 26. – 29. září 2018 v Kolíně nad Rýnem. Dosud se Photokina konala každé dva roky. Na roční frekvenci se pořadatelé chystají přejít příští rok, kdy se poprvé otevřou brány výstaviště už osmého května. Veletrh se výrazně zmenší a bude se více orientovat na výslednou fotografii, workshopy, atd. |
Bajonet se u bezzrcadlovek posunul blíže ke snímacímu čipu a něj tak může dopadat více světla. Dočkáme se tedy výrazně světelnějších objektivů (Nikon chystá sklo s clonovým číslem F/0,6), kterými lze bez problémů fotit i za světelně zcela nepříznivých podmínek. Minimální hloubku ostrosti pak lze využít při výtvarném pojetí snímku.
Fakt, že právě takzvaný bokeh, tedy způsob rozostření pozadí za snímaným objektem, je něco, co zaujme i amatéry, dosvědčuje například poslední tisková konference Applu k řadě nových iPhonů. Právě fotografickým kvalitám a zejména bokehu u nových modelů byla věnována velká část prezentace.
iPhone (stejně jako před ním například Huawei) přitom funkci „rozostření pozadí“ přidává do snímků softwarově, opticky to pochopitelně neumí. Jinými slovy dopočítává, co má být ještě ostré a co už ne. A ačkoliv to umí velmi dobře, stoprocentní není. Často je tak na snímích obličeje jedno ucho rozmazané a druhé ne, přestože jsou obě ve stejné vzdálenosti od objektivu a měly by být ostré obě. Optiku, kterou obsahuje objemný objektiv zrcadlovky nebo bezzrcadlovky, zatím „okecat“ neumí nikdo. Otázka je, zda to bude jako prodejní argument stačit v dostatečné míře.
