Redakce Technet.cz pro vás připravila odpovědi na několik základních otázek, které si jistě položíte, posloucháte-li rádi rádio. Na otázky redakce odpovídal Tomáš Řapek, šéf společnosti Teleko, která má s digitálním vysíláním rozhlasu DAB v Česku největší zkušenosti. Za České Radiokomunikace (ČRa), které budou provozovat DAB v Praze a ve Středočeském kraji nám odpovědi poslala Markéta Šveňková.
Co to je DAB (digitální rozhlas - Digital Audio Broadcasting) a proč ho chtít?
DAB (a novější verze DAB+) je digitální rozhlasové vysílání. Stejně jako televize přechází z analogového vysílání na digitální DVB-T, i analogový rozhlas pomalu míří k přerodu do digitální formy. Motivací je především možnost vysílat mnohem více stanic, než je tomu u běžného VKV vysílání. V jednom takzvaném multiplexu to může být až 43 stanic.
Výhody digitálního přenosu není potřeba příliš zdůrazňovat. V případě využití robustnějšího nastavení přenosu může nabídnout nepřerušovanou a čistou reprodukci i v místech s nepříliš dobrým pokrytím signálu. I například při jízdě v autě.
Jako bonus budou vysílána doplňková data. Nejen textové informace (například informace o interpretovi a skladbě, podobně jako u RDS RT), ale například i obrázky (například přebaly CD disků přehrávané muziky, atd.).
Kde mohu aktuálně DAB rozhlas přijímat?
Mapy pokrytí |
V Praze a okolí a v Příbrami. Od září i v Brně a Ostravě. Stejně jako u digitální televize se i digitální vysílání rozhlasu rozjíždí postupně.
Co k příjmu DAB potřebuji?
Tak především rozhlasový přijímač. Ten může být samostatným "rádiem", součástí hi-fi systému, AV receiveru, nebo třeba autorádia (první už se začínají montovat i do škodovek). Na trhu se objeví i kapesní DAB přijímače, například jako příslušenství k mobilnímu telefonu (nabízí Nokia).
Rádio budoucnostiPure Sensia FM rádio, DAB rádio, streamovaná hudba, Facebook, Twitter, předpověď počasí, Picasa, RSS, atd. |
Přijímač musí mít v technické specifikaci příjem DAB i DAB+ v pásmech III i L-band. Důležitá je právě zmínka o L-bandu. V tom je totiž ČR výjimkou. Okolní státy (kromě Itálie) jej většinou nepoužívají. Pokud si přístroj nekoupíte v Česku od zavedeného prodejce, můžete si pro něj zajet například do Itálie (případně využít tamní e-shop), kde používají k vysílání stejné normy.
Nabídka rádií a hifi sestav s DAB je však zatím omezená. Nejrozšířenější značkou je osvědčená britská značka Pure (seženete zde). Ceny rádií se pohybují od 1 290 Kč za nejzákladnější přístroje až do 8 000 Kč za multimediální věž s možností streamování audia i fotografií, internetovými aplikacemi atd.
Přijdu kvůli DAB o FM rozhlas?
Ne. Naprostá většina DAB rádií umožňuje i příjem FM rozhlasu. Také vypínání VKV (FM) není podle Řapka na pořadu dne. Obě normy mohou pohodlně koexistovat vedle sebe. Výběr stanic tak může být ještě bohatší.
"O rozšíření DAB rozhodne trh nebo direktivně komise EU, jako se to stalo v případě přechodu od analogové TV k digitální," říká Řapek. "Po určitou dobu musejí obě normy existovat souběžně. Nelze si představit přechod na digitální rádio „přes noc“. Tím posluchače nelze zatížit. Souběh bude jistě minimálně několik roků," dodává Šveňková.
Má cenu se o DAB zajímat už nyní? Jaké stanice už nabízí?
Už nyní vysílají v DAB ty nejzajímavější stanice Českého rozhlasu, které jinak naladíte pouze na internetu nebo v televizi přes DVB-T. Průkopnicky se chová také rádio Proglas, která v DAB najdete také.
Posluchači si tedy mohou naladit programy Českého rozhlasu 3, Česko, D-dur, Leonardo, Region a Wave a rádio Proglas. Celkem zatím sedm stanic.
Kdy dojde v Česku k razantnějšímu rozšíření DAB rozhlasu?
Těžko říci. Nástup komerčních stanic a například jejich internetových odnoží je zatím nejistý. Dojít k němu podle zákona musí nejpozději do roku 2025. Komerční rozhlasové stanice jsou však ve VKV (FM) pásmu pevně zabetonované. Nikdo je zde nemůže ohrozit jednoduše proto, že už se do éteru nikdo další nevejde. Je tedy logické, že se jim odtud nechce. Digitální konkurenci pochopitelně nevítají.
Tomáš Řapek je optimistou. "K razantnějšímu rozšíření dojde zřejmě brzy i u nás. Sledujeme vývoj této rozhlasové platformy v zahraničí. Ve většině zemích na západ, sever i na jih od nás je DAB běžná realita," popisuje Řapek.
Podle Českých Radiokomunikací dojde k masivnímu rozšíření DAB až v okamžiku uvolnění pásma 200 MHz. Až tehdy bude vybudována celoplošná vysílací síť. "Na trhu se objeví levné přijímače a nové stanice, které budou motivovat posluchače k přechodu na digitální rozhlas," prorokuje Markéta Šveňková.
Kolik bude DAB rozhlas nabízet stanic?
Kolik stanic může být v jednom multiplexu? Teoreticky 43. V ideálním případě 18. České Radiokomunikace počítají s provozem 20 až 30 stanic DAB+ v jednom multiplexu. Pokud totiž budou vysílat ještě doplňková data (text, obrázky - SLS - slideshow, atd.), zaberou stanice více místa. Podstatná je i robustnost zabezpečení pro nepřerušovaný příjem i v místech s horším signálem. |
V současnosti mohou být v Česku až tři multiplexy (MUXy) bez toho, aby bylo nutné vypnout analogové televizní vysílání. V každém multiplexu může vysílat až 43 programů. Podle Tomáše Řapka je ideální počet stanic v jednom multiplexu 18. Teoreticky tedy může v Česku ihned začít vysílat 54 nových stanic.
Až se povede vyčistit třetí televizní pásmo od analogových televizních vysílačů, tak přibudou další tři MUXy. "To nás čeká ve velmi blízké budoucnosti," říká Řapek. "Dále se počítá s přerozdělením nevyužitých kanálů také v III. pásmu po DVB-T, a to tak, že z jednoho kanálu se stanou čtyři DAB kanály. Brzy přibude dalších 54 programů s potenciálem celoplošnosti," dodává šéf společnosti Teleko.
Bude se DAB vysílání svou programovou skladbou nějak zásadně lišit od současné "FM produkce"?
Lišit by se mělo. Bude to dáno rozšířením kapacitních možností. Místo se najde pro žánrová, etnická nebo i zahraniční rádia. Navíc bude moci doplnit audio program i dalším servisem (obrázky a texty).
Již nyní Teleko vysílá obrázkové slideshow a do radiotextů konvertuje stručné zpravodajství od Českého rozhlasu, které si můžete přečíst přímo na displeji rádia.
"Pomocí DAB bude také možné on-line přenášet (samozřejmě i bez zvuku) nejrůznější varování a upozornění (zpoždění, výluky, atd.), například na informační panely v městské hromadné dopravě," vysvětluje Řapek.
"DAB přinese prostor pro nové „menšinové“, nebo chcete-li žánrové stanice, které dnes nemají v FM vysílacím spektru prostor by měly motivovat posluchače. Jazzová, folková, regionální a další a další rádia čekají na své posluchače," dodává Šveňková.
Šetrné k příroděDigitální vysílání je výrazně ekologičtější než klasické analogové. A to nejenom na straně vysílačů, kde namísto jednoho programu se jich rovnou vysílá několik desítek. "Spotřeba na jeden vysílaný program je mnohonásobně nižší," říká Řapek. "Zelené" mohou být i moderní radiopřijímače. Mají totiž mnohem nižší spotřebu, a to díky novým napájecím zdrojům. |
Jaká bude kvalita zvuku u DAB rozhlasu?
Může být různá. U stanic mluveného slova může být logicky nižší než u stanic s hudbou. Čím vyšší datový tok (bitrate) bude stanice mít, tím lepší bude zvuk. Ale tím více místa bude zabírat stanice v takzvaném multiplexu (podobně jako u digitální televize). A o to může být vysílání pro provozovatele nákladnější nebo levnější.
Společnost Teleko vysílá stanici mluveného slova Česko s datovým tokem MPEG4 40 kbits/s, rozmanitou Vltavu Českého rozhlasu pak v MPEG4 s 80 kbity za sekundu. Většina stanic (ČRo Leonardo, D-Dur, Region) má bitrate 64 kbits/s. "Dvě stanice (ČRo Wave a rádio PROGLAS) ještě vysíláme v MPEG2 s tokem 160 kbits/s," vysvětluje Řapek.
Z hlediska kvality potěší, že přenášený frekvenční rozsah je větší než u analogového rádia. Zatímco u FM vysílání je to 30 Hz – 15kHz u DABu se vzorkováním 48 kHz je to 20 Hz až 20 kHz, tedy stejně jako hudební disk CD. S ním se však celková kvalita srovnávat v žádném případě nedá, protože pro přenos se používá podstatně menší datový tok.
"Tento datový tok, lze očekávat ne snad proto, že by znamenal špičkový zvuk, ale proto, že v zemích, kde se DAB již provozuje jej používá většina „mainstreamových“ rozhlasových stanic. Pro náročné zákazníky a posluchače však máme i produkty s rozsahem vyšším," slibuje zástupkyně ČRa Šveňková.
Díky pokročilé kompresi MPEG4 se i v uvedením rozsahu dosahuje u DABu rozumných výsledků i s nižšími datovými toky. Nejde však o řešení pro audiofily a milovníky špičkového zvuku.
Možná se však dočkáme i prostorového zvuku. "Předpokládáme, že digitální rozhlas umožní i nové přenosové formáty, které známe například z domácího kina, tj. prostorový zvuk ve formátech Dolby Digital a podobně, pro nejnáročnější zákazníky i posluchače," předpovídá Šveňková.
Jak se DAB vede v zahraničí?
V Norsku, Dánsku, Velké Británii, Irsku, Beneluxu, Švýcarsku i Itálii je DAB naprosto běžné. V Německu se vysílá dlouhodobě po jednotlivých spolkových zemích. "Od 1.8.2011 tam navíc startuje celoplošná síť DAB+," připomíná Řapek. DAB vysílání naleznete i v Polsku a Maďarsku. Velký boom digitálního rozhlasu je v Jižní Koreii a pro někoho překvapivě v Austrálii.
Některé státy jsou již rozhodnuty ukončit i vysílání na VKV pásmu (Norsko) nebo o něm seriózně uvažují (Spojené Království, Švýcarsko).
Proč bylo pro Česko zvoleno vysílání právě v L-pásmu, které není tak obvyklé?
Chystáme pro vástest DAB přijímačů již brzy na Technet.cz |
"Pro vysílání digitálního rozhlasu DAB jsou vyhrazeny kmitočtové úseky – tzv. III.TV pásmo a L-band. Většinou se používá III. pásmo. V zemích, kde ještě vysílá analogová televize v III. pásmu, tj. i v ČR, se musí vysílat v L-bandu. Pro posluchače to celkem nic neznamená, jenom si musí hlídat při nákupu přijímače v zahraničí pro jaká pásma nebo oblasti je určen," vysvětluje Tomáš Řapek.
"L- pásmo je například využíváno v Nizozemí a Itálii, nicméně se globálně pro použití digitálním rozhlasem opouští," vysvětluje Šveňková z ČRa.
Dočkáme se v DAB vysílání také placeného obsahu?
Podle Tomáše Řapka to nelze očekávat: Evropa není USA. Zde má silnou pozici kvalitní veřejnoprávní "koncesionářský" rozhlas. Evropané nejsou navyklí platit ještě jinak za audio servis.
Co přijde po DAB?
V USA funguje placené satelitní rádio (XM Sirius), které chytíte i tam, kde nemá signál vůbec nic. Nabízí desítky stanic přehledně roztříděných podle žánrů i například podle letopočtu. Stanice pod číslem pět tak hraje léta padesátá, šestka léta šedesátá, atd. Své rádio zde má B.B. King, Bruce Springsteen i Pink Floyd. Rozšíření této technologie do Evropy však bohužel nelze vzhledem k jazykovým bariérám a legislativě očekávat. XM Sirius si můžete zdarma vyzkoušet přes internet zde.
Na vlnách FM a AM existuje i takzvané HD rádio, které umožňuje na jedné frekvenci vysílat několik stanic. Posluchač však potřebuje speciální přijímač, který vysílání rozkóduje. Služba je bezplatná a rozšíření v Česku nepravděpodobné.
Pak je zde ještě technologie DRM a DRM+ (Digital Radio Mondiale), které využívá kódování MPEG-4 AAC (Advanced Audio Coding) pro vysílání hudby a MPEG-4 CELP pro mluvené slovo. Setkáme se s ní na krátkých i dlouhých vlnách. V Evropě běží jen pár programů v DRM.
V tuto chvíli je DAB+ technologie tou nejrozumnější volbou. Počítá s ní jak Teleko, tak České Radiokomunikace.