„Výsledkově byla sezona neúspěšná. Šest vítězství je strašně malé číslo. Některé zápasy mě štvou doteď,“ přiznává Macek, který přijal roli trenérského supervizora mužstva a větší část pravomocí postupně přenesl na Přemysla Obdržálka.
Co chybělo týmu, aby byl úspěšnější?
V určitých momentech jsme byli herně bezradní. Nebyli jsme schopni zastavit šňůry. Nenašel se hráč, který by to vzal vyloženě na sebe. V první části sezony se hodně potýkal s formou hlavní útočník Kolář. A když už nás zase táhl, tak se k němu nikdo výrazně nepřidal. Vždycky to byly jenom úseky setů. Tam je asi zásadní problém.
A co post jedničky nahrávače? Čtvrtým rokem se mění.
Paradoxně jsme třetí sezonu dokončovali s rezervním nahrávačem Truongem, který má svoji kvalitu, ale také limity - a nejen výškové.
Pro vás jako bývalého nahrávače musí být tahle situace frustrující, že?
Loni se Porubský zranil na poslední dva a půl měsíce. Letos se v rozhodujícím zápase zranil zase Barták. Vsadili jsme na mladého nahrávače, který toho za sebou tolik nemá. Ale věřil jsem, že vzestup jeho formy během sezony bude výraznější. Neříkám, že to bylo všechno o nahrávači. Ale na tomhle postu nemáme stabilitu.
Jaká je vize? Bude pokračovat Barták?
Je podepsaný na příští sezonu. Bohužel se v sezoně zranil mladý Radim Šulc, což nás přibrzdilo. Už měl na Bartáka tlačit. V záloze je Pepa Truong. Uvidíme, jak se k tomu postaví, protože on jediný není profesionál.
Je pravda, že se mohl vrátit v létě Pavel Bartoš?
Nějaké slovo ze strany jeho manažera padlo, ale bylo to jen oťukávání. Žhavější to bylo předloni, když pak šel na hostování do Benátek. Loni to byla spíše zdvořilost. Už byl domluvený s bývalým trenérem reprezentace Šmejkalem v Rakousku.
Slabinou byl i post libera, kde Bláha nenahradil Obdržálka, že?
Stačí se podívat do celkových statistik. Sezona se mu nepovedla. Nahrávka začala mít hlavu a patu, až se paradoxně zranil Motyčka, který nemohl skákat a šel na libero kvůli přihrávce. Byli jsme konsolidovanější. Pozici libera budeme muset řešit. Ale nechci v Motyčkovi přijít o útočícího hráče, který zvládá až na blok komplexně ostatní činnosti.
Během sezony jste ustupoval při koučování zápasů do pozadí na úkor Přemysla Obdržálka. Jste teď spíše supervizorem extraligového celku?
Čtete to správně. Je to v zásadě stejný koloběh, který jsme prošli předtím s Ivanem Dostálem. Mám spoustu pracovních volejbalových úkolů, z pozice předsedy představenstva Sportovních klubů Zlín absolvuji desítky jednání. Vzhledem k tomu, že se účastním jen části tréninků, tak by to nebylo vůči kluků ani Přemovi férové. On dělá přípravu, vede tréninky.
Jak to zvládá?
Volejbalem žije. Je nabitý, ještě loni hrál. Volejbal vnímáme stejně. Dohromady přes deset let jsme v jednom klubu. Vím, co od něho můžu čekat. Jezdíme spolu na semináře. Je pracovitý. A konečně je tady někdo, kdo vzal mládež profesionálně.
Zpátky k výsledkům v extralize. Jsou poplatné tomu, že patříte mezi chudší oddíly v soutěži?
To je dlouhodobé. Jsou ekonomicky silnější kluby, za nimiž stojí silnější partneři a především komunální peníze. Dlouhodobě máme obdobný rozpočet a teď narostlo penzum klubů, které jsou na tom výrazně lépe. Máme svoje podporovatele dlouhodobě osvědčené. Spolupráce s Fatrou je výborná, i s dalšími partnery. Jsme v obrovsky konkurenčním prostředí řady jiných sportů. A jsme malý Zlín.
Ještě větší důraz tak budete klást na výchovu svých hráčů?
Je to tak, ale nemůžeme čekat, že se nám každý rok narodí Bartošové, Navláčil, Vašíček... Dovést talent do áčka je hodně těžké.
Soudě podle předkola by se vám to s 20letým smečařem Danem Čechem mohlo povést, ne?
Předkolo odehrál výborně. I na něm se ukazuje, že práce s talenty je dlouhodobá. Přišel loni a začal studovat. Pomalu se do toho dostával, hrál za juniory, a zranil se. Strašně ho to přibrzdilo. Teď se zase rozjížděl. Hrál první ligu ve Starém Městě, což bylo výborné. Bylo na něm vidět, jak roste. I na tréninku bylo patrné, že by mohl být přínosem. Dispozice má.
Jak se změní tým?
Všichni mladí zůstávají, ale některým starším končí smlouvy. S Čechmánkem jsme domluvení. Otázka, co s Kolářem.
Kapitán týmu je na odchodu?
Musí chtít obě dvě strany, ale z Koldy nečiší: „Pojďme ještě na jednu sezonu.“ Nechci mu to podsouvat, ale dlouhodobě po něm touží jeho domácí Holubice. Už tam hrál, když se rozpadl Havířov. Je tam spokojený.
