Před časem se rozhodla, že zkusí štěstí v první lize a zavolala do Břeclavi. Tamní Lokomotiva ji přijala s otevřenou náručí. Holečková nemusela tolik trénovat a zároveň dostala od trenérů velký prostor.
„V první lize to bylo o tom, že si jdu zahrát. Navíc jsem v Břeclavi byla tou, která rozhoduje zápasy. Nebyla jsem nahraditelná kýmkoliv jiným jako v Brně. Vyhovovalo mi, že na mně tým stojí,“ přiznává studentka Filozofické fakulty na Masarykově univerzitě.
Břeclavské angažmá ji naplňovalo až do jara. Pak v ní začal hlodat červ pochybnosti. A také zvědavost.
„Chtěla jsem zjistit, jestli ještě mám na extraligu. Později bych možná už neměla šanci,“ vysvětluje, proč dala Břeclavi sbohem.
Ve staronovém prostředí jí dali druhou šanci. Holečková dostala nabídku hrát na oblíbeném postu blokařky. Ihned se zapojila do letní přípravy, jejíž první fáze trvala měsíc. „Připravovaly jsme se šestkrát do týdne, ale byly to spíš kondiční tréninky, abychom nevypadly ze zápřahu,“ popisuje odchovankyně šlapanického volejbalu, která v Brně působila od 9. třídy.
„Chodily jsme hrát beachvolejbal a v rámci regenerace jsme se podívaly i do akvaparku v Pasohlávkách. Využily jsme vířivku, saunu i bazén k rozplavání.“
Nyní dostal čtvrtý celek loňské extraligy měsíční volno. Tým, který provizorně vede prezident královopolského klubu Richard Wiesner, se znovu sejde až začátkem srpna. Druhá fáze letní přípravy bude pokračovat až do října.
„Pak si budeme moci říct, jaké jsou v nové sezoně naše ambice. Těžko v této chvíli soudit, udivíme, jak bude vypadat finální kádr,“ zamýšlí se bývalá mládežnická reprezentantka, jež se i během volna udržuje ve formě.
„Účastním se volejbalových turnajů, hrála jsem třeba na Vranově. Také chodím běhat, občas zajdu do posilovny. Snažím se také někdy sednout na kolo nebo obout kolečkové brusle. Věnuji se zkrátka sportům, na které během sezony kvůli volejbalu nemám čas,“ prozrazuje.
S letní dřinou se už Holečková pomalu srovnává. A volejbal dnes bere i jako přivýdělek ke studiu.
„Nejvyšší soutěž je placená. Bereme za zápasy peníze, takže celá příprava je povinná. Kdežto v Břeclavi bylo vyloženě na mně, zda přijdu,“ vzpomíná hráčka, jež v minulosti strávila měsíc na zkoušce ve druhé nejvyšší německé soutěži. Trénovala s týmem Sonthofenu, města ležícího poblíž Bodamského jezera.
„Pak jsem se musela vrátit domů, abych dohnala maturitu. A už jsem se do Německa nevrátila. Tréninky tam byly podobné těm našim. Holky tam chodily do práce, my možná dřeme víc,“ říká Holečková.
Vydrží to tentokrát?
