"Moc se těšíme, protože aspoň budeme mít příležitost ukázat, co na světovce děláme," řekla 23letá Hermannová před turnajem Světové série. V nich se zatím s 22letou Bonnerovou nejlépe dvakrát umístily deváté, naposledy na předchozím turnaji v mexickém Puerto Vallarte.
Jaké ale nové plážové hvězdy jsou? "Působíme na lidi úplně opačně. Že já jsem veselejší, usměvavější. Marťa vypadá přísně, lidé se jí bojí. Přitom taková vůbec není," popisuje Hermannová. "Vyhovíme si."
Kdy jste se poznaly?
Bonnerová: Na šestkovém volejbalu. Dříve jsme proti sobě hrály, ještě jako kadetky, Barča za Ostravu, já za Olymp. Hrávaly jsme proti sobě ve finále.
Hermannová: A my jsme vždy prohrály. To jsme kamarádky nebyly.
Jak se to zlomilo?
Hermannová: Pak jsme se potkávaly v létě na beachových soustředěních a tam už jsme se začaly kamarádit. Hrajeme spolu čtvrtou sezonu, ale známe se už déle.
Co vás zlákalo od klasického volejbalu k plážovému?
Bonnerová: V mém případě toho můžu mnohem víc dosáhnout v plážovém volejbale. A taky je to mnohem zábavnější. Já chtěla vždycky cestovat, což se mi díky plážovému volejbalu splnilo skvěle.
Dá se tím sportem u nás uživit?
Hermannová: Musíte se dostávat do hlavních soutěží, pak se vám aspoň vrátí cena letenek a něco našetříte. Já si vydělám mnohem víc než u šestkového. Pro někoho to může být malá sumička, ale pro mě to jsou pořád velké peníze, nikdy jsem takové na účtu neměla.
Kolik dnů v roce se nevidíte?
Hermannová: To by se dalo spočítat skoro na prstech jedné ruky. Netrávíme spolu Vánoce, po sezoně máme asi 14 dnů, kdy já jedu do Ostravy domů, jinak je to kromě víkendů skoro každý den. A někdy i ty víkendy. Jsme schopné spolu zajít do kina, na jiný sport.
Ponorková nemoc nehrozí?
Hermannová: Jsme v kontaktu dost, ale je dobré, když se pár dnů nevidíme a oddychneme si od sebe.
Bonnerová: To bude titulek: Je dobré, když se pár dnů nevidíme.
Díky za tip. O čem se nejčastěji bavíte?
Hermannová: O všem! Od sportu, přes kluky, počasí... Už před sebou nemáme skoro žádná tajemství.
Co byste si od sebe herně vzaly?
Hermannová: Já od Martiny servis.
Bonnerová: A já od Barči její smečařskou ruku, má ji skvělou.
Kdo je ve vaší dvojici šéf?
Hermannová: Kapitán jsem já, ale jako šéf se necítím.
Bonnerová: Myslím, že každá máme něco. Není to tak, že by jedna byla vyloženě lídr.
Plážovému volejbalu se naplno věnujete tři roky. V čem spočívá hlavní příčina vašeho vzestupu?
Hermannová: Loni jsme si našly kondičního trenéra, udělal s námi velkou práci. Předtím jsme nebyly skoro schopné dohrát zápas.
Bonnerová: Obrovský zlom vidím i v tom, že jsme začaly spolupracovat se sportovní psycholožkou.
Co vám radí?
Hermannová: Snaží se nám ukočírovat myšlenky v hlavě před zápasem. Hlavní, co nás naučila, je mluvit spolu na hřišti, to jsme předtím moc neuměly. Často bylo na hřišti ticho, emoce se kupily a objevily se ve chvíli, kdy se to vůbec nehodilo. Teď se to snažíme mít pod kontrolou a zabírá to. Pořád si občas musíme něco vyříkat, vyčistit vzduch, ale hádek hodně ubylo.
Spolupracovaly jste i se Simonem Nauschem, trenérem Kolocové a Slukové. Proč to skončilo?
Hermannová: Neklapalo to, myslím, že změna všem prospěla. Teď nás vede Milan Hadrava.
Jak vlastně s nejznámějším českým párem Kolocová, Sluková vycházíte?
Hermannová: Vycházíme s nimi stejně jako s ostatními týmy, které potkáváme na Světové sérii.
Jaké máte nyní cíle - krátkodobé a dlouhodobé?
Hermannová: Teď chceme uspět tady v Praze.
Bonnerová: A hned v neděli letíme do Anapy na další turnaj, pak na mistrovství Evropy do Cagliari. Tam jsme byly předloni páté, loni deváté, tak bychom chtěly zase ten výsledek aspoň vyrovnat.
Hermannová: A samozřejmě si zahrát na olympiádě v Riu! Který sportovec by nechtěl?
