V semifinálové sérii hrané na tři vítězné zápasy tak může Jihostroj slavit postup už v sobotu, kdy se v Kladně hraje duel s číslem tři. Chybět u toho nebude ani 28letý nahrávač Eduardo Carísio, čtvrtý nejlépe podávající hráč extraligy a kapitán Jihočechů.
Jak jste viděl domácí semifinálový zápas?
Věděli jsme, že Kladno bude mnohem silnější než v prvním zápase. První dva sety jsme odehráli dobře, ve třetím se začalo Kladnu herně dařit a my jsme museli znovu zabrat. Jsme šťastní, ale víme, že naše práce ještě není u konce.
Bude třetí utkání to nejtěžší v této sérii?
Odteď bude pro nás každý zápas, jako kdyby byl poslední. Bude ohromě těžký. Ale věřím, že pokud budeme hrát tak, jak umíme, tak dokážeme už v sobotu v Kladně postoupit. Chceme jít do finále už po třetím zápase.
Jak se vám osobně hraje v play off české extraligy?
To je těžké hodnotit. Volejbal je týmová hra, ve které každý z nás umí na hřišti pomoci. Máme dobré univerzály, dobře hrajeme na příjmu, a když já nejsem v pohodě a nejsem dobrý, pomůžou kluci z lavičky. V tomto je volejbal hezký a já jsem rád za každého v našem týmu.
Cítíte ze spoluhráčů tu správnou sílu, vůli vyhrávat? Z hlediště to vypadá, že ano, že se tým už sehrál.
Určitě ano, vždyť je to naše práce. Ale každý tým v play off chce vyhrávat. Věřím opravdu tomu, že pokud budeme hrát tak jako doposud a tak, jak máme natrénováno, jak to umíme, tak vyhrajeme zlaté medaile a pohár pro Budějovice.
Vyhráli jste oba zápasy, jak venku, tak i na domácím hřišti. Je přesto v této sérii nějaký výraznější rozdíl při hře doma a venku?
Hrát doma s našimi diváky je vždycky lepší. Ale také dokážeme stejně dobře zahrát venku, protože z pěti zápasů jsme tam vyhráli dvakrát (jednou v Karlových Varech a jednou v Kladně). Pokud ale chceme titul, nesmíme se koukat na to, kde zrovna nastupujeme, ale na naši hru. Když se jí budeme držet, je jedno, kde hrajeme.
V úterý přišlo na zápas přes 2 300 diváků, což je zatím rekord této sezony. Pomohla vám na hřišti dobrá atmosféra?
Bylo to něco neuvěřitelného a pro nás to bylo velice důležité. Když nám to moc nešlo, tak nás lidé dokázali zase zvednout. Každý křičel, fandil – a věřím tomu, že nám to dodalo tu potřebnou energii. Snad to bude takto pokračovat dál.