"Je to ideální zóna. Není tady největší chudoba jihu ani velký průmysl severu," charakterizoval oblast na pobřeží Jaderského moře.
"Práci si tam našla i moje žena Alice, která studuje na osobního trenéra. Působí v jedné místní posilovně. Právě kvůli ní si dokážu představit, že bychom v Itálii zůstali. Svou kvalifikaci tam využije lépe než v Česku," dodal na vysvětlenou.
Když má zhodnotit uplynulou sezonu, je trošku na rozpacích. Vyšla mu skvěle, znovu patřil k nejčastěji bodujícím hráčům série A2. Lepší byli pouze Nigérijec Shittu a Venezuelan Matheus. Jenže klubu Sira Cucine Ancona se příliš nevedlo.
Skončil třetí od konce a sestupuje do série B1. "Klub kvůli finančním potížím vsadil na vlastní mladé hráče. K nim koupil dva středáky a dva cizince. Jenže druhý cizinec se po operaci ramena vůbec nedostal do formy," vysvětlil Karabec. "Dalším problémem bylo, že se šetřilo na trenérovi. Dělal to člověk, který měl podepsanou smlouvu jako hráč. K trénování neměl žádnou kvalifikaci."
Klub doplatil také na to, že neměl pořádné zázemí. Před rokem se totiž přestěhoval. Původně se hrávalo v nedaleké Falconaře. Jenže místní radnice dala od sportu ruce pryč a klub se rozdělil na dva subjekty.
Část zůstala ve Falconaře a hrála sérii B1. Druhá se přemístila do Ancony, ale ani tam neměla na růžích ustláno. Hrálo se i trénovalo ve velké hale mimo město, která patřila místním basketbalistům. I když působili v nižší soutěži, určovali si, kdy budou trénovat. "Hala je výrazně větší než třeba zlínská, pět stovek diváků se v ní ztrácelo. Pět zápasů jsme odehráli v malé hale ve městě, kde se nám výrazně dařilo. Chtěli jsme tam sehrát všechna utkání, jenže vedení na náš požadavek přistoupilo až v závěru sezony. To už bylo pozdě," posteskl si volejbalista, který v Itálii hrál v Boloni, Ferraře, Tarentu, Lamezii a v Agnone.
Po několika sezonách, kdy jej brzdily zdravotní trable, si Karabec nestěžoval na nic. Možná i to byl důvod, proč se mu tak dařilo. "Cítím určité zadostiučinění. Před rokem jsem získal angažmá na poslední chvíli, teď je to jiné. Dokonce jsem během sezony dostal nabídku ze Španělska. Ovšem já pořád věřím v Itálii, už jsem si zvykl," zopakoval.
Není to tak dávno, co byl Karabec jediným Čechem v Itálii. V poslední sezoně si situace zlepšila. V sérii A1 jsou blokaři Rak s Léblem, ve "dvojce" smečař Jakub Novotný. Můžou je následovat další krajané?
"Do dvojky určitě patří další reprezentanti, ale nevím, jestli mají kvality na jedničku. Možná Mára Novotný," míní znalec italského volejbalu. "V jedničce jsou hráči, kteří osm z deseti balonů smečují nad anténkou," vysvětlil.
Jak dlouho bude ještě hrát, to čtyřiatřicetiletý univerzál nedokáže odhadnout. Loni to vypadalo, že skončí, po roce se situace výrazně zlepšila. Dokonce by mohl zůstat v Anconě.
"Může se stát, že se nakonec zachráníme, protože řada klubů má finanční problémy. Ancona by proto chtěla odkoupit práva na A2. Pokud to vyjde, vedení si přeje, abych zůstal," podotkl Karabec. "Když se to nepodaří, budu hledat jinde. Ale v Anconě se mi líbí, rád bych tam zůstal. Navíc chci studovat trenérskou školu, která je hned vedle městské haly."
Nejvíce bodující hráči italské série A2 (základní část)
Pořadí Sety Body
1. Steven Shittu (Bassano del Grapa) 120 634
2. Josč Matheus (Molfetta) 121 618
3. Petr Karabec (Ancona) 118 590
4. De Souza Jansen (Santa Croce) 117 576
5. Alexis Batte (Grottazzolina) 120 572
6. Jakub Novotný (Schio) 123 570
