„Tehdy byl šedesátý na světě a já seděl s jeho otcem,“ vzpomíná Vajda. „Říkal mi: Pamatuj, bude to světová jednička. Koukal jsem na něj, jestli se nebláznil. Teď už tomu věřím taky.“
Co jste o něm tehdy věděl?
Nic. Kdybyste mi ukázal jeho fotku, nepoznal bych ho. Byl jsem doma bez práce a věnoval se rodině. Zavolal mi jeho agent, jestli bych se na nějakého Djokoviče nepřijel podívat do Paříže.
A?
Vzal jsem si dva dny na rozmyšlenou a přijel. První, čeho jsem si všiml, bylo jeho sebevědomí.
Popište ho jako hráče.
Něco mezi Ivanem Lendlem a Miloslav Mečířem. Je vláčný, má pohyb Mečíře, běhá jako kočka. Na druhé straně je vnitřně silný jako Lendl. Ještě by trochu potřeboval zlepšit servis a přechod na síť. Chuť sesadit Federera už má.
Říká se, že je teď v Srbsku národním hrdinou. Je to pravda?
Je. Když postoupil do semifinále Roland Garros, čekalo na něj, Jankovičovou a Ivanovičovou v Bělehradě dvacet tisíc lidí. Tenis je teď v Srbsku nejpopulárnější sport, už ne fotbal ani basketbal. Ale podmínky na trénink mají pořád legrační. Ještě loni tam nebyl kurt s tvrdým povrchem.
Postavili ho až kvůli Novakovi.
Vypráví vám někdy o tom, jak vyrůstal během války?
Nerad o tom mluví. Ale zažil chvíle, kdy měl narozeniny a nad hlavami jim létaly bomby. Lidi se evakuovali, ale jeho rodiče nechtěli z domu a dva týdny se schovávali v podzemí. Díky tomu je tak silný.
Vy s ním prý do Srbska moc jezdit nechcete.
Protože se tam kvůli jeho popularitě nedá trénovat. Lidi na ulici občas plácají po ramenou i mě, on nemůže ani vyjít ven. Každý druhý po něm chce podpis, raketu, tričko... Desítky lidí chodí i na jeho tréninky.
Takže spousta fanynek.
Pomalu z něj trhají tričko. Ale děvče má, je stálý a může se soustředit na tenis. I když... Je to mladej kluk.
Taky je samá legrace.
Po kariéře může být buď politik, nebo herec. Talent má, tenis je pro něj show. Před zápasy si zpívá a pořád někoho předvádí.
Nerozptyluje se tím?
Zbavuje se tak nervozity. Pomáhá mu to, stejně jako víra v Boha. Co mu ale nepomáhá, jsou emoce. Některé zápasy by měl hladce vyhrát, ale nechá se rozhodit. Potřebuje se trochu uklidnit. Dospět.
