"Jsem ráda, že už se rok 2007 blíží ke konci,“ přiznává v rozhovoru 18letá hráčka. "Chci za ním udělat tlustou čáru. Snad bude ten příští lepší. Už na tom pracuju.“
Lepila se na vás kvůli častým zdravotním patáliím deprese?Přímo deprese ne, ale člověk je z toho hodně otrávený. Byla jsem ráda, když skončila sezona a já už ji měla za sebou.
Když jste byla mimo hru, staraly se soupeřky, jak vám je?
Češky docela jo. Ostatní ale ne. S nimi si nejsme tak blízké.
Své jste si vytrpěla hlavně s mononukleózou. Kolikrát jste si vyslechla narážky, že jde o nemoc z líbání?
Docela dostkrát. I v rodině mi to říkali. Člověk se tomu pak už musí smát. Nejde jenom brečet, že je člověk nemocnej. Ale je fakt, že už beru svůj zdravotní stav daleko vážněji. Na svoje tělo jsem opatrná. Musím být.
Najdete na předchozí sezoně vůbec něco pozitivního?
Byla zvláštní. Začátek byl super, v Austrálii jsem byla v semifinále. I na Roland Garros jsem po zranění zápěstí zahrála dobře. Celkově to bylo takové nahoru, dolů.
A příště...
... příště chci být hlavně zdravá. Odehrát sezonu bez toho, abych byla zraněná nebo nemocná. Samozřejmě mám v hlavě představu, co bych chtěla dokázat, ale to půjde, jen pokud budu zdravá.
Jak je to s vámi teď? Jste zdravá?
Jsem rozlámaná z kondiční přípravy, ale jinak v pořádku (smích). To platí i o zápěstí, které mě trápilo na turnaji v Quebeku. Byla jsem na rentgenech, kde zjistili, že to nic není. Teď už přes týden trénuju na novou sezonu, od středy i s raketou v ruce.
|
Rok Vaidišové Úžasný vstup do sezony: semifinále v Sydney i na následném Australian Open. Na prvním turnaji vyřadila třeba Ivanovičovou, na druhém Dementěvovou. Ve Fed Cupu pomohla dvěma výhrami vyřadit Slovensko. Před Roland Garros ji trápilo bolavé zápěstí, přesto v Paříži došla až do čtvrtfinále. Stejný výsledek zopakovala i ve Wimbledonu, když kolo předtím vyřadila Mauresmovou. Po Wimbledonu však začala marodit s mononukleózou. Nepřišla jen o Fed Cup proti Španělsku, ale téměř o dva měsíce hry. Vrátila se až na US Open, kde ji ve 3. kole vyřadila Peerová. V Curychu poté porazila Jankovičovou a došla do semifinále stejně jako v Linci. Sezonu končila skrečí v Quebeku kvůli bolavému zápěstí. |
Máte nového kouče na fyzičku. Je přísný?
Je, ale to já potřebuju.
Jak se jeho přísnost projevuje?
Vlastně čtyři týdny jsem nic nedělala, takže začínáme skoro od začátku. Hlavně běhám, dělám strečink, sprintuju, dělám dřepy, chodím do posilovny, pracujeme s medicinbalem. Je toho hodně.
Máte teď v Bollettieriho tenisové akademii vůbec s kým trénovat? Jsou tam nějaké tenistky ze světové špičky?
Holky ani ne, teď spíš najíždějí kluci. Přiletěl Haas, Mirnyj, Malisse, i Radek Štěpánek je tady. Z holek nikdo vyloženě zajímavý.
S kým tedy hrajete? S otcem?
Jasně, s tátou. A pak je tady taky hodně juniorů.
Říkáte, že jste čtyři týdny nic nedělala. Takže jste si stihla odpočinout?
Byla jsem devět dní v Karibiku, válela se na pláži. Odpočinula jsem si dokonale.
Opravdu jste jen lenošila?
Zkusila jsem si třeba mořské skútry, to byla zábava. Že bych chodila po památkách? To určitě ne.
Už loni jste byla na Bahamách. Karibik vám přirostl k srdci?
Pro mě je výhodné, že je to blízko. Hodina dvě letecky od nás z Floridy. Líbí se mi tam. Je tam teplo, sluníčko, je tam velký výběr ostrovů, na které se dá jet.
Byla jste sama?
Sama jsem nebyla, ale dál to rozvádět nebudeme.
Po lenošení v Karibiku jste se vydala na reklamní turné do Jižní Ameriky. Jaký jste si odtamtud odvezla největší zážitek?
Tam to bylo dost hektické. Za pět dní jsme zvládli navštívit tři státy. Nejdřív Panamu, pak Peru a nakonec Chile. Makali jsme každý den. Ale abych byla upřímná: byla to samozřejmě dřina, vedle toho ovšem i super zážitek. Třeba v Peru a v Panamě už jsem byla, ale do Chile jsem přijela poprvé. A hodně mě překvapilo. Vlastně jsem z něj byla úplně nadšená. Přišlo mi, že je to tam skoro jako v Evropě.
Ještě něco vás tam upoutalo?
Je zajímavé vidět ten hrozný rozdíl. Jednu chvíli míjíte obchoďák s nejdražšími obchody na světě a padesát metrů od toho už začínají ty nejchudší a nejšpinavější čtvrti.
Když už zmiňujete obchoďáky: nakupovala jste v Jižní Americe dárky na Vánoce?
Tam ne, ale jinak už jsem začala. Vždycky si říkám, že je začnu shánět brzy a nikdy to neudělám. Teď se snažím, už jich pár mám. To víte, nechci běhat třiadvacátého po obchodech.
Protože budete dělat cukroví?
Já ne, spíš babička. Já nevařím skoro vůbec.
