"Když mi bylo šestnáct, odjel jsem s rodičema do Španělska," popisuje začátek své životní pouti k vysněnému povolání Novotný.
"Fyzioterapii jsem chtěl dělat, ale doma bylo strašně těžké j jejímu studiu se dostat. Ve Španělsku jsem vystudoval sportovní školu a potom jsem pokračoval s fyzioterapií. To bylo tříleté studium, po kterém jsem se při praxi specializoval na osteopatii."
První nabídka na práci sice nebyla pro Novotného příliš finančně zajímavá, ale alespoň se dozvěděl o možnosti, jak se pokusit prorazit ve světě tenisu.
"Dostal jsem nabídku od Juana Carlose Ferrera, bývalé světové jedničky, jestli bych nechtěl pracovat v jeho tenisové akademii u Valencie," vzpomíná Novotný. "Nakonec jsme se nedohodli, ale dozvěděl jsem se od něj, jak to funguje v ATP."
Tento druh práce Novotného zajímal a proto se rozhodl zkusit své štěstí.
"Poslal jsem do centrály ATP životopis. Asi po roce mi zavolali, pozvali mě na vstupní pohovor a zkoušky, pracoval jsem cvičně na třech turnajích a nakonec jsem se stal jejich oficiálním fyzioterapeutem. Vybrali si mě ze tří uchazečů," popisuje průběh "přijímacího řízení".
"Celkově pracují pro ATP čtyři fyzioterapeuti na plný úvazek plus čtyři smluvní spolupracovníci," nechává nahlédnout do zákulisí Novotný. "Máme program na celý rok dopředu. My čtyři stálí pracovníci pro ATP jsme nominováni na ty nejdůležitější turnaje včetně grandslamů a turnajů Masters. Ročně to znamená přibližně dvaadvacet turnajů."
Léky, masti, počítač
Pracovní náplň fyzioterapeutů se dá rozdělit do dvou částí: na turnajovou a mimoturnajovou. Na turnajích se starají o zdraví hráčů a o prevenci. "Jezdím s taškou, která má určitě přes třicet kilo a je plná různých přístrojů, léků a mastí," usmívá se Novotný.
"Když nejsme na turnajích, je ta práce různorodá. Vytváříme pro zraněné hráče rehabilitační programy, děláme jim analýzu chůze, běhu, pohybů a podle toho jim připravujeme specifické cviky s ohledem na jejich zranění," vyvrací Michal představu o pouhém tejpování podvrtnutých kotníků.
Zároveň tak i naznačuje, že klasický mastičkář by v současném světě už uplatnění nenašel. "Dnes je to opravdu všechno dělané přes počítač," potvrzuje Novotný.
"Připravujeme například databázi, kde stačí najet na konkrétního hráče a hned vidím, které turnaje absolvoval, na jakém povrchu a kde byl zraněný, jak dlouho se léčil, jakými prostředky. Tyto statistiky od nás přebírá ATP, protože nikdo jiný, kromě několika soukromých lékařů u pár hráčů, se o tenisty systematicky nestará."
Sympaťák Nadal
Díky práci pro ATP se dostal Novotný i k českému daviscupovému týmu. "Před šesti lety mě oslovil pan Koukal na Australian Open. Jirka Novák tam měl problémy s nohou, tak jsem mu pomohl. A zrovna v té době nemohl být s daviscupovým týmem Pavel Kolář, takže jsem zaskočil a už jsem u týmu zůstal."
Novotný už pracoval se všemi světovými tenisovými esy. "Federer například jezdí bez svého lékaře, hodně se věnuji i Nadalovi," potvrdil kontakt i s nejlepšími současnými hráči.
A který z hráčů je mu nejsympatičtější? "Já osobně mám pochopitelně největší vztah k českým a španělským hráčům," nepřekvapuje Novotný svou volbou.
"Kdybych se ale měl rozhodnout, tak asi největším sympaťákem i profesionálem je Rafael Nadal. On nemluví moc dobře anglicky, takže si rád popovídá španělsky, sympaťákem je i další španělský hráč Carlos Moya. Naopak uzavřené skupiny, trochu odtažené od ostatních, tvoří Američané a Francouzi."
 Michal Novotný, fyzioterapeut ATP a českého daviscupového týmu. |
