Nastřílela devět es a předvedla celkem 35 vítězných úderů. Natropila jen 13 nevynucených chyb. Pouze jednou ztratila podání. Bodovala při 15 z 19 náběhů na síť.
Statistiky naznačují, jak úspěšně se Plíšková v příjemném slunečném odpoledni oháněla raketou na dvorci číslo 1 v partii s Ruskou Rodinovou (6:1, 6:4).
Poté, co v uplynulých měsících prolomila sérii neúspěchů na US Open, Australian Open a Roland Garros, vykročila za jasnějšími zítřky taky v Londýně.
Pochvalovala jste si, že máte letos ve Wimbledon Village lepší ubytování. Vcelku snadno jste porazila první soupeřku... Začíná se vám tady aspoň trochu líbit?
Asi jo. Měla jsem oba sety pod kontrolou, i když jednoduchá práce to úplně nebyla.
Čím dál víc hráčů tvrdí, že jsou letos dvorce pomalejší. Máte stejný dojem?
Hm, jednička mi připadala hodně pomalá, zvlášť v porovnání s Eastbourne a s tréninkovými kurty tady v areálu.
Na čem se to nejvíc projevilo?
Sice jsem dala esa, ale musela jsem přitom trefit servis na lajnu. Hrály jsme hodně výměn, což na trávě není běžné. Častokrát by jich tolik nebylo ani na betonu.
Odskakují míče výš?
To ne. Ale povrch si tu rychlost vezme, připomíná mi mech.
To je pro vás nevýhoda, že?
Trochu jo. Pro mě je mínus, že tolik nepíšou ploché rány. Taky můj servis se dá snáz returnovat. Musím hrát dostatečně agresivně, pak budou mít soupeřky problémy. Uvidíme.
Jak se cítíte na trávě? Když se ohlédnete pár let dozadu, jak výrazně jste se zlepšila v pohybu?
Práce jsme udělali fakt hodně. David Kotyza na mě dává pořád pozor, připomíná mi, abych zůstávala dole. Abych získávala energii hlavně z nohou, nejen ze švihu. Asi nikdy se ze mě nestane laňka, která doběhne úplně všechno. Spoustu míčů vyberu, hodně těch těžkých dokážu vrátit, protože si při úderu zakleknu.
Jak velká dřina to byla, když jste s intenzivnějším posilováním nohou začali?
Strašná. Pokaždé jsem z posilovny odcházela skoro o holi. Sílu už jsem nabrala, teď ji potřebuju přenést do hry. Chvíli to trvá. Někdy se v průběhu výměny zvednu, ačkoliv bych měla celou dobu zůstat dole.
Hlídáte se sama?
Snažím se na to myslet v trénincích i v zápase. Snad to časem zvládnu.
Dřív jste používali gumové popruhy, které vás stahovaly do podřepu. Jaké metody využíváte teď?
Nic zvláštního. Když tak se zeptejte mých kondičáků, v posilovně pořád děláme nějaké cviky. Sval už mám, i když není vidět, takže dřepy už zvládám, aniž bych pak měla namožené nohy.
Jak velký respekt máte z druhého kola, kde vás čeká rozjetá Slovenka Rybáriková, která má letos na trávě bilanci 14-1?
Respekt samozřejmě mám. Může předvést výborný zápas, bude hrát proti žebříčkově lepší holce, takže nebude pod tlakem. Navíc má nepříjemný styl. Doufám, že budeme hrát na trochu rychlejším kurtu než dneska. Budu muset být agresivní, David určitě vymyslí taktiku, já ji pak budu muset splnit. Když vydržím dobře servírovat, pořád mám oproti ostatním výhodu.
Je pro psychiku dobré, že zůstanete ve střehu? Že takovou sokyni nejde podcenit?
Ano, tohle mi David taky říkal. S Magdalénou musím zahrát fakt dobře, jinak se lehce může stát, že vypadnu. Od začátku do toho musím bez výkyvů jít. Ona je hodně zkušená, sice se teď vrací po zranění, ale dost se jí dařilo. Znám se s ní docela dobře, registrovala jsem, že vyhrála menší turnaje. Je teď na vlně.
To vy taky, ne?
No jo, ta moje vlna je neskutečná. (smích)
Utkání jste zvládla bez známek trémy. Cítila jste vůbec nějakou?
Bývám nervózní před zápasem a pak maximálně v pětiminutové rozehrávce před ním. Pak už to ze mě spadne a při bodech se cítím daleko líp. Minulý týden jsem vyhrála velký turnaj, takže tlak tady je. Šla jsem na kurt, kde jsem mockrát nehrála. Čekala jsem těžší bitvu. Ale šlo to docela dobře.
