Nejste až překvapený, jak lehce to s Robredem šlo? Překvapený? Jsem určitě šťastný, že to takhle dopadlo. Prostě jsem hrál tentokrát dobře. Za celý zápas jsem měl jedinou slabší pasáž. Od prvního míčku do posledního jsem hrál agresivně.
Moc jste toho soupeři nedovolil.
Měl jsem pocit, že čím dál víc se dostávám herně nad něj. Odzbrojil jsem jeho hru. I delší výměny jsem byl schopen vyhrát. Najednou nevěděl, jak hrát. Držel jsem ho pod tlakem až do šatny.
Vypadáte teď na pařížské antuce stejně jistý jako na tvrdém povrchu.
Věřím, že mohu hrát stejně dobře na jakémkoli povrchu. Myslím, že ve špičce nezbylo moc hráčů, kteří se spoléhají na styl, jaký mám já. Jsem schopný hrát všechno, měnit rytmus. To je výhoda, tím soupeře dostávám pod tlak. Typickým antukářům to asi moc nevyhovuje. Jsou zvyklí na dlouhé výměny a k tomu je nepouštím.
Takže je to váš povrch?
Na antuce letos hraju třetí turnaj. V Monte Carlu jsem sice prohrál už v prvním kole, ale v Římě jsem porazil i Federera. Takže cítím, že s antukou nemám problém.
Jak daleko s takovou formou v Paříži koukáte?
Vždycky jen k příštímu duelu, to se nemění. A v dalším kole (proti Ferrerovi) to bude určitě velký zápas.
