„Na svoji bilanci na antuce jsem zpětně stejně hrdá jako na grandslamové tituly,“ říkala Evertová.
Až pak, 12. 5. 1979, ji v římském semifinále přetlačilo šestnáctileté americké pískle Tracy Austinová.
V tiebreaku třetího setu.
Pokud je dnes Rafael Nadal bezvýhradně uznáván za antukového krále, Evertová byla na oranžovém povrchu královnou. 125 výher v řadě!
Jde o srovnávání nesrovnatelného - ať se to týká mužského a ženského tenisu, soudobé konkurence či toho, jak vypadala antuka kdysi a nyní.
„I Martina (Navrátilová) mi v žertu říkávala, že by mě chtěla vidět na té dnešní antuce,“ líčila Evertová pro časopis New Yorker pokariérní debaty se svou někdejší hlavní rivalkou: „Protože antuka už není tak pomalá, kluzká, hutná.“
Buď jak buď, rozdíly stranou: Nadal na své nejoblíbenější půdě pod nohama vyhrál v rozmezí let 2005 až 2007 celkem 81 duelů po sobě. V open éře to mezi muži znamená neotřesitelný primát.
Chris Evertová během Roland Garros 1982
Evertová jich zvládla o polovinu více. Na tituly z Roland Garros ji Nadal sice trumfuje v poměru 12:7, jenže jeho předchůdkyně v absolutní antukové dominanci - věřte nevěřte - pařížský grandslam v 70. letech hned třikrát dobrovolně vynechala. Raději ve své americké vlasti nastupovala ve smíšené týmové soutěži zvané World TeamTennis.
Stalo se před letyHistorický seriál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE. |
„Nemyslete si, že bych to teď neměla v hlavě,“ řekla před lety ESPN. Zpětně se totiž zdá být dost pravděpodobné, že by v Paříži zaútočila na dvoucifernou titulovou desítku.
„Jenže grandslamy tehdy nebyly tak důležité jako nyní. Tituly se tolik nepočítaly... Vždyť u Australian Open platilo totéž. Musela bych tam odletět už v prosinci a přijít tak o Vánoce s rodinou, což nepřipadalo v úvahu,“ vysvětlila, proč třeba do Melbourne v letech 1971 až 1980 zavítala jedinkrát.
Jiná doba, jiné sportovní mravy. Ale oranžová jízda Evertové tím pošpiněna není.
Ano, vynechala tři ročníky Roland Garros (1976-78), avšak orámovala je z obou stran dvěma triumfy. Nechyběla proto, že by se snad někoho bála. Poblíž Seiny v titulových duelech porazila legendu Margaret Courtovou i rodící se superstar Navrátilovou. Mohla dokázat víc?
„Neřekl bych, že by svých neúčastí tolik litovala,“ uvedl americký tenisový novinář Steve Flink, který s Evertovou dělal první rozhovor v roce 1973 a jehož psaní o tomto sportu se dostalo až do Síně slávy ITF: „Ano, vzhledem k sérii 125 výher za sebou tehdy hrála na antuce svůj nejlepší tenis. Sedm titulů je mezi ženami ovšem pořád v Paříži rekordem. Víc ji štvalo, že má jen tři z Wimbledonu.“
V dnešní konkurenci je něco podobného prakticky nemožné. Federer zvládl v rámci svých pěti navazujících triumfů v All England Clubu na trávě sérii 65 výher. Mít pořád formu a nikdy smůlu, nikdy nenarazit na soupeře či soupeřku v životní formě... To je až příliš mnoho podmínek najednou.
KLUB OSMNÁCTEK. Americká tenistka Serena Williamsová v roce 2014 ovládla US Open a ziskem 18. grandslamového titulu se zařadila po bok legend Maritny Navrátilové a Chris Evertové.
Evertová to zvládala roky.
„Její fešné oblečení jen maskovalo náturu zabijáka. Říkala vám něco pěkného a mezitím vás rozsekala na kousky,“ popsal básnivě její touhu po výhrách John McEnroe.
Až pak se jednou v Římě zatřásla země a něco podobného už v tenise nikdo nezopakoval.
Kam se hrabal Nadal!
