Ve viktoriánské Anglii se specializace na jeden sport nenosila, naopak.
Vládla jí všestrannost.
Proto Lottie Dodová nehrála jen tenis. Vynikala v golfu, pozemním hokeji nebo lukostřelbě. V golfu byla dokonce amatérskou mistryní Velké Británie. V pozemním hokeji hrála za anglickou reprezentaci a celý sport na ostrovech vlastně zakládala.
A v lukostřelbě sebrala stříbrnou medaili na olympijských hrách v roce 1908.
Lottie Dod from Bebington, Merseyside-at the London Olympics of 1908 pic.twitter.com/noMhzyyEwU
— Kathleen (@oldpicposter) September 8, 2018
Dlouho se v Guinnessově knize rekordů držela jako nejvšestrannější sportovkyně světa spolu s atletkou a golfistkou Babe Zahariasovou.
Byl to ale hlavně tenis, který ji proslavil.
Nemusela pracovat
Narodila se v Bebingtonu do bohaté rodiny Josephovi a Margaret Dodovým jako nejmladší ze čtyř dětí.
Otec pocházel z Liverpoolu a živil se obchodem s bavlnou. Díky tomu Lottie odmala patřila k vyšší třídě a spolu se sestrou a bratry nikdy nemusela pracovat.
Mohla si dělat, co chtěla – a tak sportovala.
Když bylo Lottie devět, kousek od jejich sídla postavili tenisový kurt. Tenis na trávě se hrál od roku 1873 a brzy se stal hlavním sportem viktoriánské Anglie.
Proto spolu sourozenci každý den zápolili.
Malá Lottie hrála také na piáno, banjo, zpívala ve sboru. Stejně ale vždycky utíkala k raketě a míčkům.
Stalo se před letyHistorický seriál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE. |
Prvního turnaje se v Manchesteru zúčastnila v pouhých dvanácti letech a vypadla v něm v prvním kole. O dva roky později už byla ve finále, kde těsně podlehla úřadující wimbledonské šampionce Maud Watsonové.
Od té doby o ní v tisku mluvili jako o „Little Wonder“, tedy malém zázraku.
Bylo vidět, že je v ní něco extra, když už ve čtrnácti zápolila s nejlepšími tenistkami na světě. O to impozantnější byl pro ni vstup na travnatý Wimbledon.
Poprvé se do hlavní soutěže dostala v patnácti letech, v roce 1887. A hned celý turnaj vyhrála! Od té doby je nepřekonanou nejmladší šampionkou historie.
V médiích se přitom jejímu impozantnímu triumfu tolik nevěnovali.
„O dámských singlech se toho dá říct málo, vloni hrálo osm hráček, letos jen pět. Lottie Dodová tak odehrála jen dva zápasy a je novou wimbledonskou šampionkou,“ psalo se třeba v Sheffield Independent.
U Červeného kříže
Zatímco další hráčky zápasily s dlouhými viktoriánskými šaty, ona měla povoleno hrát v o něco kratších. Nosila černé boty, punčochy a kriketovou čepici. Díky tomu byla také první tenistkou, která smečovala a využívala voleje – mohla se na kurtu lépe pohybovat.
„Někdo musí přijít s lepší oblečením pro ženy, jinak nás bude opravdu jen pár, které budeme sportovat,“ prohlásila tehdy.
Tenis byl tehdy na začátku, přesto byl její styl považován za neortodoxní.
Jako jedna z prvních hrála míče hned po odskoku, praktikovala i moderní držení rakety. Měla také parádní údery od základní čáry, ale stejně jako další hráčky, i ona ještě podávala spodem.
V letech 1889 a 1890 si od Wimbledonu dala pauzu. Proč?
Jednoduše proto, že se jí nechtělo. Místo toho plachtila se svou sestrou po oceánu, v roce 1890 dokonce nehrála žádný tenisový turnaj.
Vrátila se o rok později a vyhrála pak tři Wimbledony za sebou, což byl rekord až do nástupu Suzanne Lenglenové. Až pět let po svém prvním triumfu zaznamenala porážku, když prohrála na mistrovství Irska.
Byla to její poslední, pátá porážka v celé její kariéře.
Kariéru ukončila v roce 1893 v pouhých 21 letech. Věnovala se bruslení, sáňkování nebo horolezectví. Taky golfu, kde kralovala ostrovům, a lukostřelbě, díky níž získala na prvních hrách, kde mohly soutěžit ženy, stříbrnou medaili.
Po konci sportovní kariéry se přestěhovala do Bidefordu. Během první světové války pracovala jako zdravotní sestra u Mezinárodního červeného kříže, za což obdržela vyznamenání za víc než 1000 hodin ve službě.
Přestěhovala se do Londýna a po smrti bratra Willyho putovala po ubytovnách. Nikdy se nevdala, nikdy neměla děti.
Své poslední roky strávila v domě s pečovatelskou službou ve Sway. Tam zemřela v 88 letech ve chvíli, kdy poslouchala zpravodajství z wimbledonského turnaje v roce 1960.