Tak to je pro mě konec tenisu

Vždycky jsem na něm obdivoval, s jakou lehkostí a elegancí odehrával míče. Na jeho tenis se krásně dívalo. Přitom v začátcích jeho kariéry, když ještě nosil ten svůj ohon stažený gumičkou (který mu vůbec neslušel), na žádnou velkou hvězdu nevypadal.

Keď som Rogera videl prvýkrát v telke (Roland Garros 1999 proti Rafterovi), mal vtedy len necelých 18 rokov, ale mimikou a celkovo správaním vyzeral na štyridsiatnika. Neustále mrzutý výraz v tvári, hádanie sa so samým sebou, trieskanie raketou a všeobecne prejav negatívnych emócií prakticky po každej prehranej loptičke... V živote by som vtedy nebol povedal, že v tomto chlapcovi sa skrýva talent, aký sa rodí možno raz za sto rokov, a že svoj záporný prístup na kurte dokáže z hlavy vyhnať TAKTO von a svoje nadanie nakoniec TAKTO rozvinie a prinesie tenisovému svetu toľko pamätných a oku lahodiacich výmen. Nadal a Djokovič ho síce na poslednú chvíľu vo všetkých podstatných štatistikách - vzájomnú bilanciu zápasov nevynímajúc - predbehli, ale aj tak som rád, že sa mu to podarilo, a že neostal na smetisku dejín ako jeho niekdajší talentovaní rovesníci typu Safin, Hewitt či Nalbandian. Vďaka Roger!

Marat 2 gs v top, Lleyton 2 gs v top, David turnaj mistrů v top. Škoda je Robina.

Gigantem historie, eleganem i gentlemanem byl před Rogerem Bjorn Borg. Tady ho teď nevzpomíná nikdo. Protože ho kdysi smetl John a po návratu pak skoro každý. Hra šla dopředu. Ani Roger před 4 roky už nestačil Rafovi a Novakovi.

V současnosti to vypadá, že Alcaraz bude ten, který herně smete Rafu i Nováka.

Borg zpočátku prohrával s Jimmym, než se dostal do top formy. John ho nesmetl, prohrál 1:3 a Tanner mu oplatil Wimledon na US open. Několik porážek, jakých měl před top mnoho. Borg nehnul brvou, nehádal se, hrál tenis. Jeho soupeři diskutovali o sporných míčích, Borg byl stále stejný. Tím se odlišoval a také stylem hry od z.č. Mohl hrát o mnoho déle, ale ztratil motivaci.

Tenis byla původně hra gentlemanů a nejvíc se jí přiblížil svým vystupováním Roger Federer. Zatímco si jeho soupeři před podáním vytahovali zařezané kraťasy, dávali za uši neviditelné vlasy a natahovali pauzy nečekanými problémy, on hrál tenis bez snahy vykolejit soupeře. Souhrn jeho úspěchů je vzhledem k jeho férovému přístupu k tenisu neuvěřitelný. Počet grand slamových titulů jej řadí na 3. místo, avšak několik finálových gs zápasů prohrál o chlup i zlato s Murrayem na OH, kdy za soupeřem stál celý stadion, nebo s Djokovičem vedl v 5. setu 5:3 ve Wimbledonu. Komplexně No.1.

Kdo je top tenista historie, je o pocitu. Za mě, kdyby Roger skončil v roce 2019, beru ho jako nejlepší tenista ever.

V současnosti je to jasná trojka. Statistiky budou Rafa s Novakem jen navyšovat. A další podstatně je, že s oběma má Roger horší bilanci. Pocit, že byl Roger největší tenista historie mám založen je na jeho eleganci. A gentlemanem nebyl odjakživa.

Rogere, budeš mi chybět. Ty a Rafa jste byli ozdobou tenisu, na který díky vám jsem se vždy těšil. Obrovský respekt a užívej důchodu.

Tak to mohli tu rozlučku udělat společně se Serenou na US open a v mixu ještě k tomu, to by byla bomba! Nebyl sice tak úspěšný jak Nadal a Djokovič, ale hrál suveréně nejkrásnější tenis.

a na to ste ako prisli, ze nebol tak uspesny? Nadal ma napriklad o 2 GS turnaje viac, ale nikdy nevyhral turnaj majstrov a Federer ich vyhral 6. Zaroven ma najviac vyhratych ATP tunajov. Z 3 velikanov ako prvy dosiahol tisic vitazstiev podla veku, mal 33, obom jeho rivalom sa to podarilo az v 34. Po Djokovicovi je to hrac s 2. najvyssim poctom tyzdnov na pozicii c.1, Nadal je az 6. Tych statistik by sa dalo najst viacero a preto bude vzdy diskutabilne, kto z nich je najuspesnejsi. Zalezi na uhle pohladu a kriteriam, ktore sa porovnavaju. Tu je to naozaj tak tesne, ze sa neda povedat, ktory z tychto 3 hracov bol najuspesnejsi. Ale v tom ze hral najkrajsi tenis mate pravdu na 100% :-)

Pamatuju si začátky jeho kariéry, kdy byl pěknej "magor" a každou chvíli mlátil raketou, ale postupem času se z něj stal jeden z největších tenisových gentlemanů. A za jeho kariéru díky, byla radost ji sledovat.

O tom gentlemanovi by som trochu pochyboval. Keď vyhrával, správal sa väčšinou podľa toho okrídleného hesla "Its nice to be important, but its important to be nice". Ale keď išli veci trochu z kopca, veľakrát ukázal aj svoju druhú stránku. Ale inak súhlasím - ten jeho prerod z nervózneho hádzača raketou na pokojného, sústredeného Rogera v jeho najlepších sezónach, to bolo asi to najväčšie požehnanie pre tenis. Inak by totiž zo svojho talentu ani zďaleka toľko nedostal...

taky ho mam z tech tri nejradsi.

i kdyz tenisove z nich mozna nejlepsi nebyl...