Svou pohádkovou pouť antukovým grandslamem musela Trevisanová začít v kvalifikaci, kde ovšem načerpala sebevědomí a herní praxi pro řádění v hlavní soutěži.
A tam je zatím k nezastavení.
Postupně poslala domů Američanku Gauffovou (51. na světě), Řekyni Sakkariovou (24.) i Nizozemku Bertensovou (8.), sama se přitom na žebříčku choulí na 159. pozici.
„Přišla jsem na kurt odehrát svůj zápas, nechtěla jsem sledovat svou soupeřku,“ vyprávěla po vítězství nad Gauffovou 4:6, 6:2 a 7:5. „Hrála jsem každou výměnu bez přemýšlení o tom, že Coco je na žebříčku výše než já a má mnohem víc zkušeností. To bylo klíčem k vítězství.“
 |
Také proti Sakkariové se levoruká Italka otřepala ze ztráty první sady 1:6, ve druhé nejprve promarnila vedení 5:2 a dva setboly, v tie breaku pak odvrátila dva mečboly a v rozhodujícím dějství slavila vítězství 6:3.
V osmifinále s nasazenou pětkou Bertensovou vytáhla při mečbolu dokonalý lob, nejprve však netušila, jestli opravdu skončil v kurtu.
„Viděla jsem její obličej, byla smutná, tak jsem si řekla, jo, byl dobrý,“ usmívala se výhře dvakrát 6:4. „V ten moment jsem pochopila, že jsem vyhrála. Sice jsem přesně neviděla, kam úder dopadl, ale podle jejího obličeje jsem poznala, že do kurtu.“
Perfectly placed for a spot in the quarter-finals
Qualifier Martina Trevisan defeats No.5 seed Bertens 6-4 6-4.
#RolandGarros https://t.co/YTSRDK8WIT
Na tyto mimořádné výkony bude chtít 26letá Italka navázat v úterním čtvrtfinále, v němž vyzve další favoritku Polku Šwiatekovou, která má v Paříži stejnou fazónu.
Ovšem už jen díky tomu, že se prohání po kurtu, je Trevisanová vítězkou.
Mezi léty 2010 a 2013 totiž tenis vůbec nehrála.
Bojovala s anorexií.
Uvědomila jsem si, že takhle nejde pokračovat
„Nesnášela jsem své svalnaté tělo, tak jsem se přinutila k dietě na pokraji přežití, abych zhubla,“ vylíčila v blogu pro The Owl Post. „Jedla jsem třicet gramů cereálií a večer ovoce, což mi stačilo k tomu, abych vstala. Mamka běhala sbírat broskve, aby mě viděla něco sníst.“
Zákeřná nemoc jí přervala nadějnou kariéru, mezi juniorkami ukázala své nadání postupem do semifinále čtyřhry ve Wimbledonu i Roland Garros.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Místo dalšího růstu ale spadla do dlouhého období tápání.
„Ztratila jsem o všechno veškerý zájem, ve stavu apatie jsem se uzavřela do takového kokonu. Už jsem ani nepoznávala sama sebe. Naštěstí jsem si uvědomila, že takhle nemohu pokračovat.“
A tak nastoupila na obtížnou cestu zpět.
„Učili mě znovu jíst, abych zacelila své rány,“ popisuje.
Díky úsilí však dospěla k pozitivnímu zjištění: „Anorexie se dá vyléčit.“
Hned v prvním roce po návratu k tenisu, 2014, ovládla dva podniky okruhu ITF, v následující sezoně zvítězila na dalších třech. Její strastiplná cesta vyvrcholila letos v lednu, kdy se v Melbourne poprvé představila v hlavní soutěži grandslamu.
A přestože vypadla hned v prvním kole, položila základy pro aktuální tažení do pařížského čtvrtfinále.
„Není jednoduché dosáhnout na takový výsledek, ale každé ráno jsem vstávala a přemýšlela o svých snech. A tady jsem si jeden z nich splnila.“
