Pátek 4. prosince 2020, svátek má Barbora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 4. prosince 2020 Barbora

Nechte mě hrát s Navrátilovou. Za bod vám ručím! dožadoval se Kodeš

  14:59
Přátelství wimbledonských šampionů Martiny Navrátilové a Jana Kodeše přetrvalo už takřka půlstoletí. Útěk Navrátilové před komunisty do USA, změnu režimu v jejich rodné zemi i vážné zdravotní problémy – její rakovinu prsu a Kodešovu transplantaci srdce. Hrávali spolu smíšenou čtyřhru i šachy. Teď je osud opět spojil.

Jan Kodeš a Martina Navrátilová si prohlíží detaily mince. | foto:  Michal Šula, MAFRA

V pondělí se Navrátilová (61) a Kodeš (71) setkali v Klubu České mincovny, aby představili sádrové modely mincí se svými portréty z nové série České tenisové legendy.

Na Floridě sídlící Navrátilové právě končila návštěva u sestry, znamenité kuchařky, která jí v Řevnicích podstrojovala. „Nejprve jsme měli svatomartinskou husu, v sobotu Jana upekla kachnu. Díky Bohu, že mi ještě pasují kalhoty,“ vyprávěla zvesela. Předtím i poté klábosila s Kodešem. Pořád si mají co říct.

Pamatujete si, Jane, kdy a kde jste Martinu viděl poprvé?
JK: Na Klamovce na schodech. Šel jsem na kurt, ona přicházela s trenérem Jirkou Parmou. Bylo jí deset let. Jirka povídá: „Hele, Honzo, to je Martina, jednou bude vynikající.“

Jaká je vaše nejhezčí vzpomínka na Jana, Martino?
MN: Na společné zápasy za Spartu. Fandili jsme si při dvouhrách. Vidím ho, jak stál za plotem a tleskal mi. Máme takový jemný vztah.
JK: Hráli jsme spolu na Spartě šachy. A jak nám to ladilo v mixu! Když jí bylo patnáct, porazili jsme v rozhodujícím mači ligového zápasu proti NHKG Ostrava obávanou dvojici Nečas, Lendlová, a tím pádem Sparta získala titul.

Musel jste si mladou parťačku prosadit u funkcionářů, že?
JK:
Pořád měli strach, že je jí jen patnáct. Já na to: „Za bod vám ručím, jen mě s ní nechte hrát.“ Bylo vidět, že z ní roste hvězda. Smečovala, jistě hrála voleje, které ji pak vynesly na špičku a k devíti wimbledonským pohárům. Nenechávala mi každý míček jako jiné holky.
MN: Já tady vážně byla nejlepší deblistka. Ve čtrnácti jsem s Jašou Bedáněm hrála finále mistrovství republiky. Debl mi šel, měla jsem ho radši než singl. Je škoda, že jsme s Honzou nestihli víc turnajů.

V roce 1973, když jste ovládl Wimbledon, jste postoupili až do čtvrtfinále smíšené čtyřhry...
JK: ... a vyřadili nás až pozdější šampioni Kingová a Davidson. Martina v šestnácti ještě hrála juniorku.
MN: Tenkrát Honza vyhrál singla. To bylo něco!

Vybavujete si napětí při sledování jeho utkání?
MN:
Jasně! Kdykoliv jsem mohla, šla jsem se dívat. Při Davis Cupu na Štvanici jsem to vždycky prožívala. Ale s Wimblasem se to nedá porovnávat. Byl to totální nervák.
JK: Martina byla po finále první gratulantkou. Vyšel jsem z kurtu, ona už tam stála a vrhala se na mě.

Čeho si na ní nejvíc vážíte?
JK:
Je vynikající kamarádka a nikdy neztratila vztah ke své zemi. Létá sem, jezdila za rodiči do Řevnic, teď navštěvuje sestru. Bohužel, u Ivana Lendla to je jiné, ten by řekl: „Ééé, co já bych jel do Ostravy?“ Martina je hrdá Češka.

Jan Kodeš a Martina Navrátilová při představení mincí s jejich podobenkami.
Jan Kodeš a Martina Navrátilová studují své podpisy.

Ano, přeje Petře Kvitové a dalším krajankám. Tvrdí, že při české hymně slzí, při americké ne.
JK:
Moc dobře ví, že se tenis naučila tady. Amerika jí určitě pomohla. Evertová a Kingová jí předaly zkušenosti. Ale emigrovala jako hotová hráčka a Američané si ji přivlastnili, což se mi nikdy nelíbilo. Do Síně slávy ji uváděli jako reprezentantku USA, byl jsem tam a říkám: „Ale hrát se naučila v Česku.“ Koukali celí vyvalení. Ale je to pravda!

Martino, jaký je podle vás Jan?
MN:
Vždycky se ke mně choval velice vlídně. Jsme spolu v komisi pro výběr hráčů do Síně slávy. Nejčastěji rozebíráme tenis. Ale třeba loni v létě za námi přijel do Řevnic a prokecávali jsme všechno možné. Byla bych ráda, kdyby moje děti měly vlastnosti jako Honza. O to větší mám radost, že naše portréty dali na mince ve stejnou dobu.

Jak se vám obrázek zamlouvá?
MN:
Mohla bych mít trošku menší nos, ale jinak to jde. (smích) Jsem spokojená. Když mě někdo maluje, většinou se nemůžu poznat. Ale tady podoba sedí. Nádhera. Být na minci, to už něco znamená! Vždyť na ně většinou razí jen krále, královny nebo prezidenty.

Vážíte si každé veřejné pocty?
JK:
Samozřejmě. Země by se měla umět pochlubit lidmi, kteří něčeho dosáhli. Vždyť u nás se třeba žijící člověk nemůže objevit na známce. To je zákon z padesátých let, ve kterém je výjimka jen pro prezidenta.

Martino, udělalo na vás dojem, že si na vás v Česku vzpomněli?
MN:
Ano! Bylo to příjemné překvapení. Nejdřív jsem ani nevěděla, co přesně se bude dít. Honza se ptal: „Přijedeš?“ Když Honza řekne, tak já přijedu. Říkala jsem si: „To bude něco důležitějšího.“ Když jsem si zjišťovala podrobnosti, povídám si: „Jéžiši Kriste, do čeho to zase jdu?“ Ale výsledek je fantastický. Vždyť já se doteď viděla jen na známce z Paraguaye.
JK: Ale vyšlo jich mnohem víc. Já sbírám tenisové známky asi deset let a mám jich minimálně dvacet s obrázkem Martiny. Vydala ji Paraguay, Korea nebo Gambie.

Zasloužila by Martina Navrátilová, aby jí Češi postavili sochu?
JK:
Určitě. Ale zasloužilo by ji víc našich sportovců. Třeba oštěpař Honza Železný a gymnastka Věra Čáslavská – vynikající osobnosti, které dokázaly úžasné věci. Je potřeba je ukazovat mladé generaci, aby měla vzory. Je škoda, že se o legendách tak málo mluví. Vždyť když se na kurtech zeptáte žáků nebo dorostenců, vůbec nevědí, kdo byl Lendl, což je šílené!
MN: V Americe stojí sochy u většiny arén. Ale my tenisté cestujeme po celém světě. Nemáme svou domácí halu. Já jsem navíc začala reprezentovat Československo, pak požádala o americké občanství, ale nějakou dobu jsem ještě nebyla Američankou. Potom ano. Moje kariéra tak byla roztříštěná. Rozhodně by se na historii nemělo zapomínat. Nejde o mě. Ale měli bychom se z minulosti poučit. Vážit si úspěchů a neopakovat průšvihy.

Pojmenovali po vás trofej pro šampionky ve čtyřhře na Turnaji mistryň. Lichotí vám to?
MN:
Každý rok teď létám do Singapuru a mám z ní bezva pocit. Je krásná. Vidím, že si ji hráčky váží. A je fajn, že jsem se takové pocty dočkala už teďka. Že nemusím být mrtvá, aby mohl pohár nést moje jméno.

Cítíte, že vám Češi zachovali přízeň, přestože se sem vracíte jen párkrát do roka?
MN:
Cítím. V Řevnicích mám přirozeně hodně známých. Když jdu po ulici v Praze, lidi na mě jenom kývnou hlavou, což je vlastně nejlepší. Ponechávají mi soukromí, nezastavují mě. Ale vidím, že mě poznali. Usmějí se a kývnou. To je moc fajn.

Autor:
  • Nejčtenější

Hororová nehoda v F1. Grosjean prchal z plamenů a torza vozu

Formule 1 má za sebou děsivou, hororovou scénu, jednu z nejhorších za posledních několik sezon. Viděli jste při ní...

Pešán kritizoval vnuka Hadamczika. Ten reaguje: Arogantní génius na deseti židlích

Svazový šéftrenér Filip Pešán odsoudil mladého útočníka Marcela Barinku za to, že dal přednost novému angažmá v Německu...

Marketingový vrchol. Kdyby Vémola padl, jak hluboké je dno? ptá se Novotný

Nejdřív se tomu nápadu promotér Ondřej Novotný upřímně smál. Zápas mezi neznámým Václavem Mikuláškem a celebritou...

Sparta - Celtic 4:1, domácí skóre otočili, řádil Juliš a šance na postup ožila

Sparťanští fotbalisté i podruhé porazili Celtic Glasgow, znovu mu dali čtyři góly a v Evropské lize žijí. Ve svém...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lille - Sparta 2:1, oslabení hosté vedli, nezvládli závěr a postup je pryč

Deset minut dělilo sparťanské fotbalisty od senzačního vítězství. Schylovalo se k zázraku v Lille, ale dva góly...

Jaro jsme zpackali, řídila to parta ambiciózních analytiků, bilancuje Balík

Premium Česko jarní vlnu epidemie koronaviru nezvládlo, lockdown byl zbytečně tvrdý a jeho následky pocítí lidé teprve v...

Drsná svědectví z českých „callcentráků“: trestání baseballkou, celý den bez WC

Premium Ponižování, výsměch i fyzické tresty. To vše zažili lidé v některých call centrech. Jedni vzpomínají na minimální čas...

TEST televizorů: Nevyznáte se v široké nabídce? Pomůže vám náš velký přehled

Premium Od 3 190 do 62 990 korun. Všechny zobrazovací technologie, všechny televizní operační systémy a jedenáct vybraných...

  • Další z rubriky

Chybí jen K. P. Kdo z nejlepších českých tenistů ale v extralize nastoupí?

Extraliga slibuje výkvět českého tenisu, z velkých jmen na soupiskách nejlepších českých týmů chybí jen Karolína...

Medveděv si bez porážky podmanil Turnaj mistrů, finále s Thiemem otočil

Minulý rok se při premiérové účasti na Turnaji mistrů rozkoukával, všechny tři zápasy prohrál. Letos už ale Daniil...

Vedení WTA by rádo odstartovalo sezonu 4. ledna, ale mimo Austrálii

Do nové sezony by měly tenistky vstoupit už 4. ledna, ale oproti zvyklostem mimo Austrálii. Tam kvůli pandemii...

Chceme grandslam. A ne jeden, několik. O nemalých cílech nového kouče Plíškové

Premium Kdepak slovní hra na schovávanou. „První přijde Australian Open. Pak Roland Garros, Wimbledon a US Open,“ líčí Sascha...

Hledáme 30 maminek, které vyzkouší nové mluvící hračky od Fisher-Price
Hledáme 30 maminek, které vyzkouší nové mluvící hračky od Fisher-Price

Ve spolupráci se světoznámým výrobcem hraček Fisher-Price hledáme testerky s malými dětmi, které chtějí vyzkoušet nové mluvicí hračky Linkimals.

Jaká je smrtnost? Kde hrozí nákaza covidem? Nové důkazy vědců nepotěší

Jaké jsou vědecké důkazy o účinnosti roušek a respirátorů? V jaké situaci je největší riziko nákazy? Kolik procent...

Svůj nový vztah jsem radši šla ohlásit řediteli, říká zamilovaná Witowská

Premium Její život se letos pořádně otočil. Možná ještě víc, než když předloni bravurně zvládla prezidentskou debatu. Aby měla...

Bahamské úřady zveřejnily příčinu smrti Seana Conneryho

Bahamské úřady zveřejnily oficiální pitevní zprávu k úmrtí herce Seana Conneryho. První a nejdéle sloužící James Bond...

Fronty u kadeřníků, obchody počítají zákazníky. Velké rozvolnění začalo

Sledujeme online Po více než měsíci se ve čtvrtek opět otevřely obchody, restaurace a provozovny služeb. Obchodníci se na něj dlouhodobě...

Před 40 lety měla nehodu Marika Gombitová, papaláš ji nazval mrzákem

Noc z 30. listopadu na 1. prosince 1980 byla na jihu Moravy nevlídná. Foukal silný vítr a hustě sněžilo. Po posledním...