Možná přeci jen jedna věc mu k dokonalé rozlučce chyběla. Aby zápas v prvním kole Roland Garros proti Casperu Ruudovi vyhrál. Neměl k tomu daleko: po setech 7:6, 6:7 a 2:6 sahal v koncovce čtvrté sady po srovnání.
Čistou hrou získal brejk na 6:5 a šel servírovat. Už v ten moment stál celý dvorec na nohou. Diváci ohlušujícím jásotem hnali svého hrdinu.
Jenže když Tsonga ve dvanáctém gamu poprvé podal, po tribunách proletělo hlasité zaúpění. Tenista totiž s bolestivou grimasou ve tváři míč sotva uvedl do hry.
Plíšková na Roland Garros zvládla otočku, dál jde i Kolář. Veselý končí |
„Zranil jsem si paži a nemohl jsem dál,“ vysvětlil po zápase. „Když jsem se chystal podávat, uvědomil jsem si, že ruku nemohu zvednout. Požádal jsem o ošetření a řekl si, že zápas dohraju. Chtěl jsem skončit na kurtu a ukázat na něm svůj nejlepší tenis. A to jsem taky udělal.“
Přestože ho fandové z plných plic i dlaní hnali, Tsonga už v zápase získal jediný fiftýn. Tiebreak ztratil jasně 0:7, pozorný Ruud, mimochodem jeden z nejlepších antukářů světa, zraněného soupeře nešetřil.
Francouzský veterán si proto dobře uvědomoval, že konec se blíží. Když čelil mečbolu, oči se mu zalily slzami. Následně u sítě přijal soupeřovu gratulaci a zamával divákům. Poklekl u sítě, políbil pařížskou antuku.
Francouz Jo-Wilfried Tsonga se na Roland Garros rozloučil s tenisovou kariérou.
„Bylo to pro mě hodně emotivní, ale budu na to vzpomínat v dobrém,“ líčil.
Dojatý zůstal i po zápase. Čekal na něj totiž rozlučkový ceremoniál. Na kurt nakráčeli Tsongovi rodiče a bývalí trenéři, kteří oblékli trička s nápisem „Merci, Jo“ (Díky, Jo). Blahopřáli i jeho manželka s dětmi a francouzští tenisoví kolegové.
A prostřednictvím videovzkazů mu k úspěšné kariéře pogratulovali hvězdy, se kterými se na kurtech srdnatě bil. Španěl Nadal, Švýcar Federer, Brit Murray i Srb Djokovič, se kterým Tsonga v roce 2008 na Australian Open prohrál své jediné grandslamové finále.
Roland GarrosPříloha iDNES.cz |
„Po celou kariéru jsem hrál proti skvělým hráčům. Dokázal jsem být dobrý uprostřed nejlepší tenisové generace,“ ohlížel se.
V roce 2012 vystoupal na páté místo světového žebříčku, na okruhu ATP posbíral 18 titulů. Příkladně bojoval, ovšem taky se potýkal se zraněními. Před čtyřmi roky musel na operaci kolene, trpí i srpkovitou anémii, tedy chudokrevností.
„Při normálním životě mě to nijak neomezuje,“ upřesnil. Ale když dlouho letím v letadle, mám velké problémy. Trvá mi pak i tři dny, než se dám dohromady.“
I kvůli zrádné nemoci se s kočovným životem tenisty rozloučil.
Jo-Wilfried Tsonga v prvním kole Roland Garros
„Můj poslední zápas byl jako celá kariéra. Skvělé momenty, ale taky zranění a výborný soupeř na druhé straně,“ vypozoroval.
Co plánuje dál?
„Hlavně slavit,“ pousmál se. A pak se bude angažovat v akademii mládeže, od tenisového prostředí se nechce odstřihnout. Příliš si ho zamiloval a na oplátku dostal podobnou náklonnost. Což ukázal i jeho závěrečný duel.
„Proto mi bude chybět hlavně kontakt s publikem,“ připustil. Ale kdykoli se mu po něm bude stýskat, může si pustit hymnu své země. A vzpomene si na mravenčení z kouzelné rozlučky.
