„Jsem moc rád, že se mi povedlo zvítězit,“ radoval se po duelu. „Hrát v náročných podmínkách s tak nepříjemným soupeřem nebylo nic jednoduchého. Viděl jsem jeho první zápas, ve kterém porazil šampiona z Adelaide Kwona a hrál velice dobře.“
Na utkání jste kvůli zpoždění, které způsobil déšť, musel dlouho čekat. Jak jste si krátil čas?
Když jsem se kolem šesté hodiny snažil zjistit, jestli vůbec nastoupím, tak mi pořadatelé řekli, že sami neví. Bylo to nepříjemné, v areálu jsem čekal od jedné hodiny a když nepočítám rozehru, oběd a večeři, tak jsem jen ležel a šetřil síly. Ale stálo to za to.
Muchová nestačila na favoritku, končí i Kvitová. Krejčíková a Lehečka uspěli |
Nakonec jste začali hrát až pozdě večer, bylo vůbec vidět?
Jsem hlavně rád, že jsme šli hrát, že nás nepřesunuli na další den. A s viditelností jsem žádný problém neměl. Samozřejmě pokaždé, když se hraje pod světly – pokud nejste v aréně Roda Lavera nebo na dalším z velkých kurtů –, tak je to o trošku horší. Spíš jsme úplně nečekali vítr a zimu, to nás trochu zaskočilo.
Takže v porovnání s prvním kolem jste cítil v podmínkách rozdíl?
Ano, velký. První kolo jsme hráli v o dost větším teplu, i když jednou nebo dvakrát malinko sprchlo, tak když vysvitlo sluníčko, přes 30 stupňů bylo. Teď jsme hráli v 15 stupních, byla tma, hodně foukalo a míč se choval o dost jinak, z rakety tolik neodletěl.
Jak jste se s tím vypořádal?
Paradoxně to pro mě byla výhoda, protože soupeř se nemohl tolik opřít o svůj skvělý servis. Ale od základní čáry to pro mě byla naopak nevýhoda, protože jsem se trošku hledal a většinu času jsem byl v obraně.
V prvním zápase s Čoričem jste se tedy cítil lépe?
Tam byly podmínky pro můj tenis o něco lepší. Cítil jsem se komfortněji i díky tomu, že tolik nefoukalo a mohl jsem se víc opřít o servis. Ale znovu říkám, že jsem rád, jak to dopadlo, protože Eubanks měl s podmínkami taky velké problémy. Byli jsme na tom stejně, já jsem to zvládl líp.
Přitom po mečbolu to vypadalo, že ani nemáte velkou radost, nepředvedl jste skoro žádné vítězné gesto.
Spíš jsem si oddechl, byl jsem strašně rád, že mám zápas za sebou. V posledním gamu jsem odvracel dva brejkboly, poté jsem měl mečbol a přemýšlel jsem, jak uhrát balon, co zahrát na servisu, co změnit ve výměně... Když se mi povedlo proměnit druhý mečbol, cítil jsem takové zadostiučinění, že už můžu jít pryč, že jsem to zvládl.
Australian OpenPříloha iDNES.cz |
V boji o postup do osmifinále vás čeká 12. hráč světa Cameron Norrie, s nímž už jste se dvakrát potkal, naposledy minulý týden v Aucklandu.
Známe se moc dobře, jsme přátelé. I před druhým kolem jsme se půl hodiny v šatně bavili o tom, jak to tady probíhá, že jsou zápasy přerušené a tak. Cameron je fajn kluk a na zápas se určitě těším. Je to třetí kolo, takže budu muset vytasit všechny karty. Přesně víme, co od sebe máme čekat, odehráli jsme spolu dva vyrovnané zápasy, oba bohužel vyhrál on, ale zdejší podmínky mi sedí a pětisetové zápasy na grandslamu jsou jiné.
Berete už postup do třetího kola jako významný kariérní milník?
Nad tím ani moc nepřemýšlím, protože v turnaji pořád jsem. Budu to moct víc popsat až poté, co skončím. Ale každopádně to je slušný výsledek, jsem za něj moc rád, hlavně už jsem překonal smůlu prvních kol, která se se mnou táhla minulý rok. A výsledek se určitě budu snažit vylepšit, abych nezůstal jen u třetího kola.