Na tenisovém Masters v Sydney porazil ve svém třetím zápasu krajana Pata Raftera. S proměněným měčbolem bylo jasno, Hewitt je ve dvacet letech a necelých devíti měsících nejmladším hráčem, který zžakončí rok v čele žebříčku. "Je neuvěřitelný pocit dokázat to ve dvaceti a ještě k tomu doma v Austrálii. Lepší scénář by nikdo nenapsal," popisoval, jak se cítí.
Narodil se 24. února 1981 v Adelaide a ještě mu nebylo ani sedmnáct let, když v tomtéž městě šokoval tenisový svět. Hráče, jehož jméno se krčilo kdesi v šesté stovce žebříčku ATP, nezastavil na zdejším turnaji Andre Agassi ani nikdo jiný. První start mezi profesionály proměnil mladíček v turnajové vítězství.
Od té doby zaznamenal několik pádů a mnohem víc slávy. Jedenáct vyhraných turnajů včetně letošního US Open, úspěšná reprezentace v Davis Cupu, ale také kritika jeho dosti impulsivního a často až nesnesitelného chování. I to je Lleyton Hewitt. Vše vyvrcholilo letos. "Pořád jsme čekali, kdy začně vyhrávat důležité zápasy, často v rozhodující moment zklamal," líčí Hewittův krajan Pat Rafter. "Pak se to najednou během pár měsíců všechno hrozně rychle povedlo."
"Je to něco, o čem jsem snil od chvíle, kdy jsem jako kluk vzal poprvé do ruky raketu. Tenkrát jsem sledoval všechny ty hvězdy v televizi a jenom si přál, abych jednou vyhrál grandslam a stal se nejlepším na světě," vrátil se Hewitt ke svým začátkům. U těch stála jeho sportovně založená rodina. Syn se sice zhlédl na nějaký čas v australském fotbalu, sport pro tvrdé pořízky naštěstí opustil ve prospěch tenisu.
Rok 1998, kdy Hewitt vstoupil mezi profesionály, přinášel kromě vítězství v Adelaide většinou zklamání. Blonďatý zázrak objížděl spíše challengery, na větších akcích mimo Austrálii se mu nedařilo. Svou cestu za současnou slávou začal plnit až v roce následujícím. Další turnajové vítězství oslavil v americkém Delray Beach a finálové účasti v Adelaide, Scottsdale a Lyonu jej vynesly až na 22. příčku světového žebříčku. V červenci 1999 navíc prošel skvělým křtem v nabité australské reprezentaci.
Loňský rok Hewitt rozjel ve velkém stylu. Podruhé vyhrál v Adelaide, poté i turnaj v Sydney a zastavil jej až Magnus Norman v osmifinále Australian Open. Ale ne nadlouho, jeho bojovnost mu přinesla další úspěchy. V březnu vyhrál turnaj ve Scottsdale a v červnu v Queensu, kde poprvé porazil Peta Samprase. Sezonu ukončil jako sedmý hráč světa a nejlepší Australan.
Letos se Hewittovi podařilo zvítězit na dalších čtyřech turnajích (Sydney, Queens, Hertogenbosch a Tokio), ale vrchol kariéry si prožil v září na US Open. Ve finále porazil ve třech setech Peta Samprase, k němuž měl obrovský respekt. "Porazil jsem Samprase! To mě tedy pěkně posadilo na zadek," kroutil Hewitt nevěřícně hlavou.
Vedle tenisových výsledků se Hewitt do povědomí tenisových fanoušků zapsal i svým nekontrolovatelným chováním na kurtech. Na Australian Open 1999 dostal pokutu 5000 dolarů za nastřelení muže, jenž tleskal soupeři, loni v Torontu zase křičel na fanoušky. "Když se vám můj výkon nelíbí, tak se seberte a vypadněte," reagoval na jejich pískání. "Jsem paličák. Nesnáším, když se mi někdo posmívá. Na druhou stranu dovedu uznat, že jsem přestřelil, a omluvím se." Tak učinil i letos na US Open, kde byl trochu přehnaně obviněn z rasismu.
Vedle tenisu je vášnivým hráčem golfu a posluchačem rockové hudby. Jeho přítelkyní je neméně nadaná belgická tenistka Kim Clijstersová, s níž se loni ve Wimbledonu probojoval do finále mixu. Rafter jej přirovnává k jiné mladé hvězdě Michaelu Changovi. "Je ale lepší a rychlejší," dodává Hewittovy přednosti.
Přehled nejmladších tenisových jedniček historie:
2001 - Lleyton Hewitt (Austrálie): 20 let, 8 měsíců, 20 dní
1974 - Jimmy Connors (USA): 22 let, 3 měsíce, 29 dní
1992 - Jim Courier (USA): 22 let, 4 měsíce, 14 dní
1993 - Pete Sampras (USA): 22 let, 4 měsíce, 19 dní
1981 - John McEnroe (USA) 22 let, 10 měsíců, 15 dní
