Ráda by s přítelem Petrem pořídila roztomilému blonďáčkovi Vincentovi sourozence a chystá se vést své děti k pohybu.
Jinak ovšem sedmatřicetiletá bojovnice po posledních bitvách, které podstoupila na US Open, nehodlá jen tak lenošit jako bezstarostná rentiérka.
Dál se chystá namáhat své tělo. Láká ji maraton nebo triatlonové závody. Taktéž se těší, že se zlepší ve vaření. Zvažuje, že by se věnovala komentování zápasů pro televizi. Touží procestovat Austrálii.
Strýcová: Něco jsem tušila. Strašně mě to štvalo. S Maky jsme si poplakaly |
Chvílemi až zběsilé tempo jejích dnů teď po završení čtyřměsíčního comebacku poleví. Nuda nicméně v jejím bytí moc prostoru nedostane.
Uchováte si nějaké pouto k tenisu?
Určitě. Jednou bych se chtěla naučit trénovat. Ale až později. Ještě mám čas. Taky plánuju rozšíření mých kempů pro děti.
US Open 2023příloha iDNES.cz |
Seděla by vám role expertky pro televizi?
Zajímala by mě, jen si na ni nějak nevěřím. Nezvládla bych mluvit nestranně. Nabídky jsem měla. Pořád jsem je odkládala a na něco se vymlouvala. Možná se nechám přesvědčit. Chtěla bych taky oživit své podcasty, které jsem natáčela při pandemii.
A domácí činnosti? Vyšívání, zahrádkaření?
(šklebí se) Nééé. (směje se) Snad jenom to vaření bych se chtěla konečně naučit. Hrozně mě baví, ale jsem v něm strašně špatná. Ségra je skvělá, stejně jako máma. Já jsem nejhorší kuchařka na světě.
Na fotkách, jež jste vyvěsila na sítě, vypadala některá vaše jídla zdařile.
Vypadala, no. Ale... Nedala se jíst. Docela umím péct. Řízek nebo rizoto zvládnu. Ale nedovedu dávkovat přísady ve správném množství. Něčeho dám víc, něčeho míň. A už se recept kazí.
Barbora Strýcová a Mexičan Santiago González se zdraví se svými přemožiteli ve čtvrtfinále smíšené čtyřhry na US Open.
Co cestování?
V nejbližší době si od něj dám odpočinek. Pak by mě bavilo projet si Austrálii. Mám tu zemi moc ráda. Vyrazila bych na měsíc, podívala bych se do Perthu a na další místa.
Co podniknete s blízkými, na něž jste dřív neměla čas?
Třeba bych jenom odjela na Šumavu a opékala buřty. Strávila bych na Špičáku nějaký čas, aniž bych se musela hned vracet, protože mám v pondělí trénink. Taky se těším, že přiletí ségra z Ameriky a budeme všichni spolu na Vánoce.
Povolíte v životosprávě?
Nevzrušuje mě představa, že do sebe začnu cpát nějaké prasečiny. Naopak. Baví mě jíst zdravě, jsem v tom až bláznivá. Nerada se cítím těžká a ospalá.
Strýcová se loučí! Slzy dojetí, naštvání na rozhodčího i focení se Shaqem |
Na večírky zavítáte?
Jedna obrovitánská pařba je naplánovaná – na oslavu Wimbledonu a konce kariéry. Řeší se už jenom datum. Vím, že po ní druhý den nebudu fungovat. Když pařím, tak pařím. Ale jinak chci zůstat aktivní.
Vážně si aspoň na čas nehodíte nohy na stůl?
Kdepak. Budu sportovat. Jakmile se nezpotím, cítím se špatně fyzicky i psychicky. Jen potřebuju vyléčit nějaká zranění.
Copak?
Mám poškozený meniskus a špatnou achilovku. Měla bych jít na operaci, což se mi ale vůbec nechce. Štve mě, že v tomhle stavu nemůžu běhat ty své dálky. Musím to vyřešit.
Jaký cíl jste si stanovila?
Zaběhnout maraton v Praze. Taky bych si chtěla zkusit poloviční triatlon. Zajímá mě, jestli jsem na něj dost psychicky silná.
Barbora Strýcová (vpravo) společně s Markétou Vondroušovou během ženské čtyřhry na US Open.
Jak dobře plavete?
Špatně. Umím to, ale ne tak, jak bych potřebovala. Můj přítel Petr už má za sebou čtyři triatlony. A rok se učí plavat, takže já bych taky musela v bazénu přidat.
Co kolo?
Jezdím. Ne na silničce, mám gravel, což mě moc baví. Triatlon je výzva. Moc mě láká. Musela bych být zdravá a hodně makat. Petr trénuje denně po práci tři až čtyři hodiny, což je minimum.
Není i ten maraton obří sousto?
Je. Taky ho nemám jako cíl na říjen. Na druhou stranu si říkám: Když ho dali jiní, já ho musím zvládnout taky! Carolina Wozniacká ho uběhla. A ještě ve výborném čase (3:26:33). Já ho taky chci zaběhnout nějak slušně.
K čemu povedete Vincenta?
Nemusí hrát tenis, ale chci, aby se hýbal. Zatím kope do míče, má rakety i hokejovou hůl. Pokud nebude sportovat...
Vezmete na něj tu hůl?
Asi jo! (směje se) Může se stát, že nebude soutěživý typ, ale děti by se měly do sportu trošku nutit.
Bolest, slzy, skreč. Sladký i trpký den Vondroušové: Naštěstí mi Bára rozumí |
Vidíte, že umí házet a chytat, ponoří hlavu do vody?
Takhle... Voda je zatím náš nepřítel. Ale miluje fotbal, dokonce se na něj kouká. Asi nebude úplný dřevák. Dáme ho na atletiku, do Sokola, na plavání.
Chcete z něj mít profíka, když víte, co to znamená?
Nevím. Taková kariéra je velká řehole. Na druhou stranu člověka naučí spoustu věcí. Kdyby se něčemu chtěl věnovat naplno, podpořím ho tak, jak budu nejlíp umět.
Pořídíte mu sourozence?
Ráda bych. Co nejdřív. Víňa by neměl být jedináček. My mu sneseme modré z nebe. Vím, že je to špatně. Ale co mám dělat, když na mě dělá ty svoje oči?
Pustíte si v příští sezoně doma přenosy z grandslamů?
Tenis jsem sledovala vždycky. Velké turnaje u nás určitě poběží. Ale že bych koukala na aplikace se živým skóre, to asi ne.
Uvědomujete si, že se s WTA Tour loučíte jako poslední Češka narozená v osmdesátých letech?
No jo. Mazec, co? Vydržela jsem fakt dlouho. Byla to jízda. Bylo to fajn.
