Vyplatí se vycházet s médii i fanoušky

Být úspěšným sportovcem a idolem uctívaným fanoušky kolikrát nebývá totéž. Špičkový atlet se nestává miláčkem jenom proto, že předvede výjimečný výkon. Sláva přichází tehdy, až si toho lidé všimnou. Pokud někdo touží být hvězdou, v cíli závodu nebo na konci zápasu jeho práce teprve začíná. Dobře to poznal fotbalista Karel Poborský. Před třemi lety přišel do Manchesteru a lidé čekali, že se stane hvězdou. Jenže Poborský neuměl řeč, odmítl si zkrátit vlasy a vzbudil proti sobě averzi. Popudit veřejnost je ta největší chyba. Dnes je z něho jiný člověk. Když nedávno přijel do Prahy, objevila se ve všech novinách jeho fotografie s dětmi z onkologie motolské nemocnice. V Benfice Lisabon ho fanoušci označili za hráče, kterého mají nejradši. Popularita není samoúčelná. Přízeň davů neznamená pouze uspokojení, ale i ohromnou šanci vydělat velké peníze. Američan Michael Jordan v době největší slávy měl jenom patnáct procent svých příjmů za to, že hrál basketbal. Zbylé desítky milionů dolarů dostával díky svým aktivitám na veřejnosti včetně reklamy. Firma Nike uzavřela s americkým tenistou Andre Agassim desetiletou smlouvu na sto milionů dolarů. Společnost na něm postavila celou obchodní strategii. Pro sportovce je klíčový vztah k médiím, která o nich lidem poskytují informace. Každá zpráva v tisku, ať dobrá, nebo špatná, je výhodná. "Hvězdou se vždycky snadněji stane kontroverzní playboy. Lidi zajímají klady i zápory," říká Jakub Červený, ředitel agentury zabývající se public relations. Yvetta Hlaváčová, nadprůměrná česká plavkyně, si vědomě pěstuje image hvězdy jako buřička proti svazu a konvencím. "Mě už nebaví přízemní život, pořád na něco brát ohledy," řekla. Averzi plaveckého okolí hází za hlavu. Za pomoci svého manažera mistrně proniká do médií jako manekýna s údajně nejdelšíma nohama na světě. Jen si hlídá formu, aby nevypadla z reprezentace. Ví, že by pak na trhu ztratila přitažlivost. Podobný případ představuje tenistka Anna Kurnikovová. Díky své kráse má reklamní příjmy jako světová jednička Martina Hingisová, ač dosud nevyhrála jediný turnaj. "Kdyby celou kariéru zůstala kolem dvacátého místa, stejně si ji všichni budou pamatovat," míní Červený. Sportovec vstřícný k novinářům, vyprávějící zajímavě a bezprostředně, má půl práce za sebou. Čím víc spolupracuje, tím větší má šanci, že si ho všimnou davy. "Každý rozhovor se vyplatí," tvrdí Červený. "S každým článkem a fotografií se líp shánějí sponzoři." Stát se hrdinou zřejmě nemůže každý, člověk k tomu musí mít předpoklady. "Nejsou to jen gesta, úsměv, držení těla, je to i něco navíc, co všechno spojuje, jakési nenapodobitelné svébytné charisma," vysvětluje psycholog Miroslav Vaněk. Čelit náporu slávy vyžaduje neskonalou sílu. Ztrácí se soukromí. O legendárním hokejistovi Waynovi Gretzkém se psalo od jeho šesti let, v deseti poskytoval autogramy. Na vztahu k reportérům může záviset i zisk zaměstnání. Butch Goring, bývalá hvězda NHL, se musel chování mezi mikrofony a kamerami léta učit, než se nedávno dočkal místa trenéra v New York Islanders. Amerika si podobných věcí všímá víc. Zámořské hokejové kluby třeba vyučují nadějné juniory na letních táborech, jak se vyhnout drogám a jak pracovat s médii.