Sonda Mars Express krouží kolem Marsu již od roku 2003 a za tu dobu učinila mnoho zajímavých objevů. Pomohla například najít hluboko pod povrchem Marsu velké solné jezero (nebo vrstvu kalu) a loni dokonce zařídila první přímý přenos z jiné planety.
Mise Mars Express zařídila první živý přenos z jiné planety. Trval hodinu |
Nyní si na své konto připsala další zajímavý objev, či spíše snímek. Je na něm vidět nápadně strukturovanou oblast, která je zčásti obklopena něčím, co vypadá jako hemžící se pavouci. Samotná Evropská vesmírná agentura (ESA), která sondu spolu s ruským Roskosmosem vyslala a provozuje jí, fotografii popsala „Mars Express zaznamenal stopy „pavouků“ v marsovském městě Inků“.
Záběr zachycuje jižní polární oblast Marsu, a byl zachycen stereokamerou s vysokým rozlišením (HRSC) 27. února 2024, kdy sonda Mars Express snímala planetu během oběhu s pořadovým číslem 25 449. Právě ony tmavé skvrny na snímku jsou „líhní pavouků“ rozesetých po této oblasti. Vzhledem k tomu že rozlišení snímků je 15 metrů na jeden zobrazovací bod (pixel), museli by být takoví pavouci opravdu gigantičtí s velikostí desítek až stovek metrů.
Snímek části Marsu ukazuje vyvýšenou síť lineárních, mřížkovitých hřebenů a stěn známou jako Inca City a roztroušené tmavé skvrny, které naznačují přítomnost prvků známých jako „pavouci“.
Pravda o tom, jak tyto „pavouci“ vznikají, je však mnohem prozaičtější. Když se plynný oxid uhličitý zahřeje na slunečním světle, může na některých místech prorazit plochu nadložního suchého ledu, či chcete-li tuhého oxidu uhličitého, což se někdy označuje jako marťanské gejzíry. Tím se v ledu vytvoří rozvětvené rýhy a protože se tento plyn promíchá s tmavým prachem, který spolu s ním pronikne na povrch, vytvoří se ony tmavé skvrny. Zpravidla vznikají, když na marsovskou jižní polokouli dorazí jaro a slunce začne zahřívat onu zmraženou vrstvu, přičemž se teplo nahromadí na dně vrstev.
Není to poprvé, co vědci pozorují tento úkaz a nazývají ho „pavouky“. Zachytila je již dříve například jiná evropská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). Její záběry ukazovaly tyto vzory ve zřetelnější podobě.
Výsek povrchu Marsu pořízený sondou Trace Gas Orbiter, která je součástí mise ExoMars. Vpravo fotografie zachycuje část erodované kráterové pánve a tmavé skvrny s úponky, které nápadně připomínají pavouky.
Na druhou stranu obrázky sondy Mars Express ukazují tmavé skvrny na povrchu, zatímco TGO zachycuje také pavučinovité kanály, které jsou vyřezány do suchého ledu pod povrchem.
Ruiny města na Marsu?
Zatímco u „pavouků“ si jsou vědci jisti jejich původem, poněkud záhadné pravidelné tvary marsovského „města Inků“ jasnému vysvětlení zatím odolávají, ale o názvu mají jasno.
„Důvod tohoto názvu není žádnou záhadou, lineární, téměř geometrická síť hřebenů připomíná incké ruiny. Město Inků, známé spíše jako Angustus Labyrinthus, bylo objeveno v roce 1972 sondou NASA Mariner 9,“ vysvětlují odborníci z ESA.
Podle odborníků z ESA se „město“ nachází uvnitř velkého kráteru, který vznikl nárazem horniny z vesmíru do povrchu planety. Tento náraz pravděpodobně způsobil, že se na okolní planině vytvořili zlomy, které byly následně vyplněny stoupající lávou a od té doby časem erodovaly.
Snímek části Marsu ukazuje vyvýšenou síť lineárních, mřížkovitých hřebenů a stěn známá jako Inca City a roztroušené tmavé skvrny, které naznačují přítomnost prvků známých jako „pavouci“.
Jisti si ale nejsou a tak to, jak útvary vznikly, zatím není přesně objasněno. Někteří vědci si totiž myslí, že za vznikem těchto útvarů může být proměna písečných dun v kámen v dlouhém časovém období. Tuto teorii podporuje fakt, že směrem ke střední části se krajina poněkud mění, velké oblé a oválné víry vytvářejí efekt připomínající mramor. Předpokládá se, že k tomuto efektu dochází při opotřebení vrstevnatých usazenin v průběhu času.
„Nebo by hřebeny mohly být „eskery“, klikaté struktury související s ledovci,“ uzavírají příběh jedné z pravděpodobných variant vzniku Inca City lidé z ESA.
24. května 2019 |
