Startů bylo opravdu hodně, dokážete si vůbec svoji účast alespoň stručně vybavit?
Ale ano, není to tak těžké. Od roku 1990 jsem jel každý ročník s výjimkou roku 1992, kdy jsem vynechal kvůli účasti na olympijských hrách v Barceloně.
Hlavně v první polovině devadesátých let jste posbíral v celkovém pořadí i v jednotlivých etapách řadu vavřínů. Kterých si ceníte nejvíce?
Samozřejmě celkových umístění na stupních vítězů v letech 1993 a 1994 a pak také etapových vítězství. Těch bylo tuším sedm, ale poslední si pamatuji přesně, bylo to v roce 1996 při dojezdu do Chocně.
Před osmi lety jste byl blízko k celkovému vítězství. Jel jste ve žlutém trikotu, do konce už nechybělo moc.
Bohužel v předposlední etapě ujela skupina s Jaroslavem Bílkem. Já se do ní nedostal a Bílek pak celkově vyhrál.
Jel jste Závod míru poprvé ve chvíli, kdy se začal zbavovat ideologického zatížení. Jak vypadaly tehdejší ročníky?
První dva roky měly ještě totalitní nádech, ale poté se již začaly blížit k ostatním profesionálním podnikům.
Od dob, kdy jste v tomto závodu slavil své největší úspěchy, dokázali pořadatelé hodně zkvalitnit konkurenci. Věříte si i v ní na nějaký podobný výsledek, jaký jste zajel dříve?
Závod míru šel v posledních letech opravdu značně nahoru, konkurence před lety a nyní se nedá moc srovnávat. Člověk by si měl věřit, ale jsem soudný. Proto asi na výrazný výsledek v celkovém pořadí příliš myslet nemohu. Prosadit bych se chtěl v dojezdech, uvidíme co se podaří v časovce.
Máte na to odpovídající formu?
Těžko říct, ale zatím se cítím trochu v útlumu, možná za to může i delší pobyt v Mexiku.
Prý vás v posledních týdnech trápily zdravotní problémy?
Lékaři mi nedávno prováděli resekci zubů. Malinko mě to zabrzdilo, ale do startu by mohlo být všechno v pořádku.
