Z davu se poté ozvaly rozzlobené výkřiky, namířené především proti MOV, jenž má sídlo ve sto kilometrů vzdáleném Lausanne. Pokaždé, když se pak na obrazovce v přímém přenosu z volby v jihokorejském Soulu objevila Samaranchova tvář, reagovali lidé mohutným pískotem. Mnozí na předsedu MOV hrozili pěstmi, jiní si bleskově vyrobili transparenty s nápisem "MOV - mafie".
Švýcarský televizní komentátor označil výsledek volby olympijského města za skandál. "Je to naprosto neférové rozhodnutí, kterým MOV ztratil poslední zbytek svého kreditu," řekl. Sion při volbě dějiště ZOH v minulosti dvakrát neuspěl, ale letos měl v hodnotící zprávě olympijského výboru nejlepší pozici.
Ještě dlouho po půl osmé, kdy šokující informaci zazněla, zůstávaly tisíce lidí na náměstí a nevěděly, co dělat dál. Mnozí přišli na oslavu již v pátek večer s tvářemi pomalovanými švýcarskými národními barvami a plánovali, že vydrží až do nedělního rána. O půlnoci rozsvítil oblohu nad alpskými vrcholy mohutný ohňostroj a ve čtyři hodiny ráno probudila sionské spáče slavnostní dělová salva.
Nadšení dosáhlo vrcholu, když předseda MOV oznámil jména dvou finalistů volby, Sionu a Turína. Konečný verdikt však pro všechny přítomné znamenal naprostý šok.
"Jsem nesmírně zklamán, především kvůli tomu obrovskému množství práce, kterou jsme pro Sion po dlouhé měsíce odváděli. Na hry jsme se opravdu moc těšili. Nyní musíme důkladně rozebrat výsledek hlasování," řekl v Soulu předseda kandidatury Sionu Adolf Ogi. Švýcarské zimní středisko se podle prvních reakcí již o olympijské hry nebude ucházet.
Turín slavil skromně
Naopak vítězný Turín přivítal výsledek ranních voleb zcelatichými a liduprázdnými ulicemi, bez oslavných party a ohňostrojů. "O víkendech ve městě skoro nikdo nezůstává, každý totiž jezdí do hor," vysvětlil Enrico, recepční hotelu Meridien, který stojí poblíž sídla přípravného výboru ZOH 2006. Recepční zaznamenal výsledek voleb olympijského města díky tomu, že krátce po půl osmé telefonoval do hotelu host, který si chtěl rezervovat na dobu olympiády v roce 2006 deset pokojů.
"Z pověrčivosti jsme raději vůbec nic neorganizovali," přiznala členka turínské kandidatury Silvia Truzziová, která jako jedna z mála pracovnic přípravného výboru neodletěla na prezentaci do Soulu.
V sídle výboru bylo ráno před televizní obrazovkou přece jen trochu živěji, přesto po oznámení výsledku volby padla na oslavu vítězství jen jediná láhev šampaňského. Přítomní se poté sice sháněli ještě po dalším sektu, ten však nebylo kde koupit.
"Bylo to patnáct měsíců tvrdé práce, ale tohle je za ni ta nejsladší odměna. Povedlo se nám to hned na první pokus, to je úžasné," zadržovala slzy štěstí sekretářka přípravného výboru Francesca Rechová.
Přímo v Soulu slavila italská delegace mnohem bouřlivěji. Fenomenální slalomář Alberto Tomba, který kandidaturu Turína prezentoval na zasedání MOV lakonickým sloganem "Turín - proč ne?", rozjařeně mával na schodech hotelu Shilla italskou vlajkou a nechal se s blaženým úsměvem oslavovat dalšími členy přípravného výboru.
"Jsem sice trochu překvapený, že nám to vyšlo, ale je to úžasný pocit. Švýcarům mohu říci jen jediné - promiňte, že jsme vyhráli," svěřil se trojnásobný olympijský vítěz Tomba, jenž se v současnosti věnuje herecké kariéře. Bývalý italský lyžař také hned zopakoval slib, že v případě vítězství turínské nabídky otevře na monumentální domácí oslavě 2006 lahví vína ze své sbírky.
"Šestkrát jsme prohráli, ale teď se to konečně podařilo," připomněl člen MOV Mario Pescante předchozí neúspěšné italské kandidatury, které vyvrcholily před dvěma lety porážkou Říma od Atén v klání o přidělení letních OH 2004. Nadšen byl i předseda Mezinárodní atletické federace Primo Nebiolo: "Splnil se mi sen, olympijské hry se budou konat v mém rodném městě. Za tímto úspěchem ale stojí obrovské množství tvrdé práce," dodal.
Stále ještě s nevěřícným úsměvem slavila šéfka turínské kandidatury Evelina Cristillinová, kterou po oznámení výsledku volby donesli další členové nadšené italské delegace k podpisu smlouvy MOV s pořadatelským městem na ramenou. Na opačné straně hotelové haly přitom rozpačitě postávala skupinka funkcionářů Sionu a mezi nimi tiše plakala bývalá mistryně světa ve sjezdovém lyžování Maria Walliserová.
