Čeští reprezentanti byli nadšení z podmínek, které pořadatelé OH 2020 pro sportovce připravili. „Zázemí u dráhy je fakt luxusní. Cítil jsem se tu dobře, hned jak jsme sem přijeli, a to ve mně přetrvávalo celou dobu. Japonci udělají vše pro to, aby nám tu bylo fajn,“ uvedl na svazovém webu Martin Fuksa.
Absolvoval tři jízdy na kilometrové trati a závodiště u moře ho příjemně překvapilo. „Myslel jsem, že trať bude horší, že tu budou houpavé vlny, jak se voda bude odrážet od betonových břehů. Ale nic takového jsem nepociťoval,“ pochvaloval si.
Život mu může komplikovat jen neustálý vítr. „Hladinku jsme tu nezažili. První dva dny foukalo hezky do zad zprava. Při závodech se to otočilo, trochu pršelo, foukalo proti zleva. Takže odjíždím s pocitem, že to tu může být jakékoli. Buď při mě bude stát štěstí, nebo ne. Ale věřím, že to bude dobré,“ řekl kanoista, který by měl v Tokiu závodit i na deblu s mladším bratrem Petrem.
Voda seděla i jedinému českému medailistovi z nedávného MS v Szegedu Dostálovi, který na závěr sezony netradičně závodil na dvoustovce. „I když bude foukat vítr, mohlo by to být regulérní závodiště. Nedělají se moc velké vlny, to by mohla být hlavní podmínka pro úspěch a neúspěch olympiády. Nejsou tu ani chaluhy jako v Riu, které se mohou nám kajakářům chytit na kormidlo,“ vyprávěl.
Zaujala ho spousta ryb. „Skáčou vysoko z vody a třeba i dva metry do výšky. Bylo by nepříjemné, kdyby mi taková ryba dala facku před cílem. I když na druhou stranu by mě to mohlo probrat z mrákot,“ poznamenal.
Kanoisté se setkali také s českým velvyslancem a zavítali do soukromé dívčí školy, se kterou ambasáda spolupracuje. Malé Japonky zazpívaly písničku Červený šátečku, kolem se toč. Sportovci si s nimi zahráli vybíjenou a další hry a rozdali autogramy.