Průzkum se uskutečnil loni v říjnu na velkém vzorku 5000 lidí nad 15 let. V nabídce bylo 105 sportovních odvětví, které reprezentují národní svazy. Lidé měli míru atraktivity z diváckého a aktivního pohledu posoudit na škále od nuly do deseti. Výsledky průzkumu pak byly jedním z parametrů, který NSA zohledňovala při posuzování výše dotace pro sportovní svazy.
Z pohledu divácké atraktivity lední hokej zvítězil mezi muži a obsadil druhé místo v hodnocení žen, které považují za nejatraktivnější krasobruslení. Měl tak poměrně vyrovnanou podporu mezi pohlavími na rozdíl od fotbalu, který byl třetí u mužů, ale u žen se nedostal ani do první patnáctky. „Byl jsem překvapený. Myslel jsem si, že je nejsledovanější. Ale ženy podle tohoto průzkumu fotbal vůbec nesledují. Je to i určitý signál pro fotbalové prostředí, aby po vzoru Anglie a jiných udělali z fotbalu rodinnou zábavu,“ řekl dnes novinářům předseda NSA Milan Hnilička.
Fotbal se podobně jako jiné kolektivní sporty příliš neprosadil ani v žebříčku atraktivity pro samotné provozování sportů. Tam byl až sedmnáctý. Ve společném hodnocení sportovců a nesportovců zvítězil bowling. „Příčinou může být to, že je to aktivita na pomezí sportu a zábavy,“ poznamenal místopředseda NSA Ivo Lukš.
Z „klasických“ sportů lidé považují za nejlákavější pro provozování tenis, cyklistiku, která byla na prvním místě u mužů, a lyžování. Volejbal se jako nejlepší z kolektivních sportů umístil na sedmém místě, dostaly se před něj ještě stolní tenis a plavání. „Prim hrají individuální sporty. Ukazuje se, jakým směrem společnost míří. Dalším faktorem je dostupnost sportovišť pro některé sporty,“ komentoval to Hnilička.
Dlouhodobým cílem NSA je rozpohybování české populace. Většina Čechů totiž nesportuje vůbec, nebo jen nárazově. Pravidelnou aktivitu alespoň jednou až dvakrát týdně vykonávají necelé dvě pětiny lidí. „Je to problém. Pokud se chceme srovnávat se zeměmi v Evropě, tak třeba ve Skandinávii sportuje 80 procent obyvatel,“ řekl Hnilička.
Muži jsou aktivnější než ženy a aktivita klesá s věkem. V kategorii nad 45 let pravidelně sportuje jen 30 procent lidí. „Tady se ukazuje velký problém, protože tato skupina to pak prodražuje zdravotnímu systému,“ upozornil Hnilička. Nedostatek pohybu zvyšuje například riziko vzniku cukrovky a infarktu.
Dopady výsledků průzkumu na jednotlivé svazy nebudou zásadní. „Chtěli jsme udržet kontinuitu, takže jsme stanovili určité mantinely, ve kterých se pohybujeme. Pro fotbal to třeba znamená, že nebude mít výrazný nárůst. Ale z pohledu členské základny a rozsahu soutěží je to takový fenomén, že by nemělo dojít ke snížení podpory ze strany státu,“ přiblížil Hnilička.
Roli hraje také státní politika. „Vidíme tam velké podfinancování kolektivních sportů jako takových, které sdružují nejvíce členů. Systémově je potřebujeme,“ doplnil někdejší hokejový brankář.
Průzkum by měl být pravidelný. „Asi to nebude každý rok, ale co dva roky bychom to chtěli dělat, abychom mohli sledovat trend,“ řekl Hnilička.
