"Republikou o víkendu jsem si trochu spravil náladu," říkal Šefl. Do příštího olympijského roku se dívá s nadějemi. "Hlavně abych už ten rok 2011 v kalendáři mohl otočit."
Na víkendovém mistrovství republiky v Chomutově jste získal šest zlatých a jednu stříbrnou medaili. Čekal jste to?
Nečekal. Domácí šampionát bych zhodnotil na výbornou, všechno dopadlo nad očekávání. Časy i umístění výborné. Takže mistrovství republiky hodnotím moc pozitivně. A je fakt, že jsem si trošku spravil před Vánoci náladu, protože výkony před mistrovstvím Evropy nebyly nijak oslnivé. Jen škoda, že se hvězdy, které se mi sešly na mistrovství republiky, takhle nesešly na mistrovství Evropy v Polsku. Určitě bych radši vyměnil nějaké to zlato z republiky za pěkný čas na mistrovství Evropy.
Evropský šampionát hostil Štětín před čtrnácti dny a vy jste si tam připsal jednu semifinálovou účast na 100 metrů motýlek. Stačilo to k alespoň částečné spokojenosti?
Hlavně to bylo pro mě překvapení. V létě jsem totiž absolvoval mistrovství světa v Šanghaji, kde jsem absolvoval své nejsilnější disciplíny, tedy 100 a 200 metrů motýlek. A na dvoustovce jsem v závěru naprosto vyhořel a čas byl hodně podprůměrný. To mi hodně srazilo sebevědomí. Motýlek jsem pak dá se říct netrénoval a nevěnoval mu pozornost. Pak mě ta stovka na Evropě mile překvapila.
Jak byste tedy ohodnotil své výkony v roce 2011?
Když to vezmu jako ve škole, tak bych si dal trojku. Na mistrovství světa jsem fakt pohořel, to byl bohužel jen výlet. Přemýšlel jsem, kde jsem udělal chyby...na Evropě to sice bylo lepší, ale díru do světa jsem taky neudělal.
Během posledních let jste několikrát vyměnil trenéry, teď vás trénuje váš kamarád Lukáš Luhový. Jsou tyhle změny nutné?
Jsem v Česku asi rarita, během dvou let jsem vystřídal tři, s kempem v Kanadě dokonce čtyři trenéry. Někde bude chyba, asi to nebude v trenérech.
Také jste trénoval v Praze, kde jste studoval jazykovou školu. Teď jste zpátky v Plzni natrvalo?
Ano, vrátil jsem se, studuju tady pedagogickou fakultu. A věřím, že to bude zas dobré.
Dlouho jste mluvil o studiu a tréninku v Americe. Plán padl?
Asi ano. Já byl líný, Amerika asi taky, v podstatě jsem to hodil do koše. Mrzí mě to, byla to šance někam to dotáhnout, ale nalijme si čistého vína, takových Šeflů tam mají tisíce.
Příští rok 2012 bude olympijský. Je to velká motivace?
Ani nevíte, jak strašně se těším, až otočím v kalendáři list 2011 a vyměním ho za 2012. Nikdy jsem na to nebyl, ale teď se těším, až 1. ledna řeknu Jo, začínáme nanovo. A snad líp.
A ta olympiáda? Chystáte kvůli ní nějaké změny v tréninku?
Na velké změny není už čas. Na olympiádu musíte mít natrénováno nějaký ten pátek dopředu, nejde si říct Teď všechno změním a bude to dobrý. Ale je fakt, že letos jsem absolvoval asi pět vysokohorských soustředění, které už pro příští rok nezařadíme. Budeme zas pěkně nízko. A jde o to poctivě trénovat. Limity na olympiádu jsou ale strašně těžké, jen když se na ty časy podívám, protáčí se mi panenky. Uvidíme.
