Arnold a Jablonický, jejich plakáty nad postelí většině klukům té doby denně připomínaly, jak nikdy nebudou vypadat, pokud nebudou mít zadek rozpíchaný od injekcí s hormony, i když tomu dají všechnu tu tvrdou dřinu, i když jim pámbíček nadělí maximální talent. To jsou jen takové kecy v kleci těchto "sportovců". Samozřejmě nemůžou v rozhovoru na otázku "jak to, že jste tak dobrej" odpovídat něčím jako "injekce a zase injekce", ale řeknou "dřina a zase dřina". Co můžou říct jinýho.

Má pravdu Jabko, kdyby dnes nějaký filmový hrdina vypadal třeba jako Roman Šebrle (který půlku života nedělal nic jiného, než že dřel a byl nejlepší na světě), tak se mu všichni vytlemí, že to je úplný chcípáček. Společnost si zvykla na extrémní osvalení a bere to jako standard. Dneska musí být nasypaný steroidy i kdejaký herec okresního formátu z nějaké konverzační komedie, jinak nikoho nezajímá.

Vy jste přestal filmy sledovat někde v osmdesátkách, ne? Dneska už je těch hrdinných svalovců relativně málo.

Jsou lepší kulturisti než Arnold

Jsou lepší fotbalisti než Pelé

Ale legendou se člověk stane když je na správném místě, ve správný čas a dělá správné věci. Proto Messi bude "jen" velice dobrý fotbalista a Ronnie Coleman "jen" velice dobrý kulturista.

Pobavils.

Pánové legendy Arnie i náš Jablonický. Plakáty obou nechyběly v žádné posilovně. Díky kluci