Musel se poradit s žokejem Markem Stromským, který cílem probíhal po jeho boku.
"Co myslíš? ptal jsem se ho. Měl jsem dojem, že tam o tu hlavu vepředu jsem," líčil Váňa. "Myslím, že jsem první já, řekl mi. A já na to: Tak tos teda nevyhrál, chlapče."
O téhle situaci se v cíli mluvilo nejvíc. Jak jste ji viděl vy?
Já jsem si myslel, že Tiumen vyhraje úplně v pohodě, bez toho, že bych do něho musel mlátit. Samozřejmě jsem se nedíval kolem sebe, až na poslední chvíli jsem ucítil Marka, jak se vytáhl a šel dopředu. Kdyby byl cíl o pár metrů dál, mohlo se tohle zaváhání otočit v náš neprospěch.
Říkal jste, že by se mezi vás a bariéru vešli ještě dva koně.
Opravdu by tam mohli projít. Ale měl jsem vypálit, abychom vyhráli o pět délek, pak by nebyly takové problémy. Jenže já už jsem takový, že do žádného koně nemlátím, protože vím, kolik sil v závodě vydá. Mám ke koním jiný vztah než mladí kluci.
Jak se cítíte jako sedminásobný vítěz?
Úžasně. Ani kdyby nám to vítězství vzali, smutný bych nebyl, protože jsem si to krásně užil. Tiumen je stroj, když jsem ho hnal do nějaké chyby, on mi řekl: vole, pozor, já si potřebuju přidupnout. Je to úžasně chytrý kůň, rozvážný. Už od začátku nespěchal, i když já jsem chtěl být víc vepředu.
Věříte v magii čísel? Vyhrál jste 10. 10. 2010, navíc 120. ročník závodu.
Já aritmetiku neberu, podstatná je pro mě jen sedmička, moje životní číslo. Kdysi s Vronským jsem vyhrál se sedmičkou, vždycky když jsme měli v dostihu sedmičku, tak jsem říkal, že to nemůže dopadnout špatně.
A máte vztah k osmičce?
Ne!
Takže za rok nechcete o další vítězství usilovat?
Záleží na mém zdravotním stavu. Není žádná prča přemlouvat klouby, aby ještě chvilku fungovaly.
Byl by to váš 25. ročník.
Koleno mělo být už loni operované, začíná pobolívat, mám bandáže. Pravda ale je, že s takovým koněm jsou skoky ladné, Tiumen nepadá na hlavu, takže se to dá zvládnout. Ale co když přijde chyba, budu se muset víc opřít a pak nedojet dostih proto, že jsem zklamal já. To by mě mrzelo.
O Tiumenovi jste kdysi prohlásil, že s takovým koněm umí vyhrát každý blbec.
Ono to tak dneska nevypadalo?
Jak se odměníte za vítězství?
Kdyby mě paní pustila na 14 dní za sluníčkem, byl bych hrozně rád. Když se prohřejete, to vás tak na tři čtyři měsíce nabije. Začnu teď brečet, že mě všechno bolí. A pak zase budu makat.
