„Právě teď to bolí hodně. Ale je to jenom sport. Nemá cenu se z toho hroutit,“ špitl trenér modřického mužstva Petr Gulda.
A dál? Bylo toho hodně, co partě nadšenců z města kousek za Brnem zkřížilo cestu. Sportovní část jejich snažení zdobí vyhraná základní část extraligy, úspěchy v mládeži či finále první ligy v podání béčka.
Mimo hřiště se přes právníky handrkují s divákem, který na jejich zápase inzultoval hráče soupeře, což pro Modřice znamenalo pokutu 15 tisíc korun a další náklady.
Klub přišel o sokolovnu, hospodu a nakonec i celé domácí hřiště, na jehož místě do roka vyroste nová víceúčelová hala, a musel sezonu dohrát kočováním po okolí. Nakonec pak přišla hořká finálová tečka.
„Vyhráli jsme mistrovství republiky dvojic, mladší žáci vyhráli veškeré tituly, dorost se dostal do finále. Dokázali jsme, že jsme špičkový klub. Že nám nevyšlo finále v mužích, je hrozná škoda, protože pokud nastanou změny v kádru, mohlo být na dlouhou dobu finále poslední. Zkrátka ta sezona neskončila třešinkou na dortu. Byla rozporuplná,“ řekl kouč na konto roku 2018.
Divokou událostí v jeho průběhu byla hlavně inzultace hráče Karlových Varů při zápase jedním z diváků. Bývalý hráč Modřic se nechal unést atmosférou a praštil do obličeje Matěje Medka z řad soupeřů tak, že Medek musel do nemocnice.
O to byla dohra celého průšvihu bolavější, že viníka v Modřicích dobře znají. „Hrával za naše béčko. Ani nebyl schopen přijít a omluvit se,“ lituje Gulda.
„Zakázali jsme mu do konce roku vstup na naše zápasy a chtěli jsme po něm uhradit pokutu od svazu. S cestou na dohrání zápasu do Varů, noclehem a platbou za rozhodčí se výlohy vyšplhaly na 24 tisíc. On nás ale odkopl. Beru to jako plivnutí do tváře. Teď už to řeší právníci,“ uvedl trenér.
Areál, kde se celá věc v květnu odehrála, už není. Sokolovna s hospodou šly k zemi. „K sokolovně jsme měli vztah, stála tam osmdesát let, něco jsme tam zažili. Ale to je život. Město tam postaví halu. To bude naše výhoda,“ míní Gulda.
Perné bylo hledání azylu už na druhou polovinu tohoto roku, kdy Modřice trénovaly v Brně nebo v Želešicích, a jednání o příštím roce. To vedou v šest kilometrů vzdálených Rebešovicích. „Rok musíme někde přežít. Pak to bude změna k lepšímu,“ je si Gulda vědom.
