V půlce června Josef Bartoš nebezpečně spadl při dostizích v italském Meranu. Kůň jednoho z nejlepších tuzemských překážkových žokejů přilehl, polámal mu žebra a tím přivodil pneumotorax - jezdci vynechávala plíce. S dýcháním mu v nemocnici týden musely pomáhat přístroje.
Řeknete si, že tohle člověka nutně na delší dobu "vyřadí z provozu". Jenže žokejové - Josef Váňa starší je toho nejpřesvědčivějším důkazem - jsou zkrátka trochu jiná sorta lidí než ti ostatní. Než se Bartoš znovu vyhoupl na ovále v Kolesách do sedla, uběhlo jen něco málo přes měsíc. V létě tvrdě pracoval na tom, aby se znovu dostal do top formy, a nyní pomýšlí na medailové umístění v nedělní Velké pardubické.
"To by byl skvělý výsledek pro mě i pro celý realizační tým," tvrdí Bartoš. "Pokud jde o útok na vítězství, je to i o štěstí, v tom dostihu se stane spousta nečekaných věcí," přemítá dvaatřicetiletý jezdec, jenž při vrcholu sezony pojede druhého největšího favorita podle sázkových kanceláří: tmavého hnědáka valacha Trezora.
Josef BartošPřekážkový jezdec, narozen 19. února 1981 v České Lípě. Dvakrát se mu podařilo zvítězit ve Velké pardubické - v roce 2006 s ryzákem Decent Fellowem a v roce 2008 s populární bělkou Sixteen. Bartoš se často se účastní i zahraničních závodů v Itálii, Francii nebo Německu. Letos bude ve Velké startovat na tmavém hnědáku Trezorovi, který je v tréninku Hany Kabelkové. |
Před rokem se Velká Trezorovi nepovedla, skončil až osmý. Má letos vážně na to, aby ji vyhrál?
Co se týče toho loňského zklamání, tak jsem se na to několikrát díval a neviděl jsem tam až tolik chyb jezdce (Brita Liama Treadwella), ale jak je Trezor chtivý, podlehl té těžké půdě. V tom dostihu se hrozně vydal tím, že Orphee Des Blins udělala pekelně rychlý dostih. On jako spolufavorit se jí musel držet. Totéž se přihodilo Belmontovi, Klausovi... Všichni byli překvapení, že to Orphee vydržela. Letos to nebude mít takhle jednoduché, že by si sama cválala vpředu. Vše se bude odvíjet od dráhy; zatím to vypadá, že bude pevnější podklad, což by mi maximálně vyhovovalo. Pak by ani nebylo co vymýšlet ohledně taktiky. Trezor snese rychlé tempo a navíc má výborný závěr. A distanc 6900 metrů mu vadit nebude.
Nyní je mu devět let. Lze říct i to, že pro triumf ve Velké už nasbíral dost zkušeností?
Je to ideální věk, protože ten kůň běhá hlavně v Pardubicích. Zdejší krosy chodí už čtvrtým rokem, každý skok zná už jako své boty. Ví, že když přijde na trávu, teprve přichází ten poslední souboj. I on sám už si umí během dostihu pošetřit síly.
Můžete Trezora porovnat s předchozími šampiony, na nichž jste slavný závod vyhrál, tedy s Decent Fellowem a Sixteen? Jaký je to kůň?
Řekl bych, že je s těmi dvěma v podstatě na jedné lajně. Trezor je vynikající skokan, jako byli Sixteen, Tiumen, nebo i Decent Fellow, a je to super vytrvalec, který zná pardubické závodiště. Nedělal bych v nich velký rozdíl. Vyloženě záleží na průběhu dostihu, formě koně a daných podmínkách.
Nad možností jezdit ho ve Velké jste asi dvakrát nepřemýšlel...
Měl jsem i jiné nabídky, ale jeho trenérka Hana Kabelková mě moc přemlouvat nemusela. Když jsem byl zraněný, seděl na něm Honza Faltejsek (ten provede kurzem obhájkyni prvenství Orphee Des Blins) a vyhrál kvalifikaci o šestnáct délek, takže jsem nevěděl, jestli se do jeho sedla ještě vůbec dostanu. Paní Kabelková dokonce obětovala nějaký zahraniční start, abych si ho mohl osahat v Pardubicích. Tím, že mi s Trezorovým majitelem projevili tuhle důvěru, je to pro mě strašná motivace dosáhnout dobrého výsledku. Potěšilo mě to.
Koně uvidíte až těsně před dostihem?
Ano. S Trezorem to bude na profesionální úrovni, jak to bývá ve světě, že má žokej koně jenom v dostihu. Sice s ním původně byla domluvená nějaká práce, ale nakonec se paní Kabelková rozhodla neměnit zavedené pořádky a kůň je v péči svého ošetřovatele. Ve Velké pardubické je tohle trošku nevýhoda, ale on i já toho máme dost za sebou, takže myslím, že nám to nebude dělat problém. Snad to bude v pohodě.
Budete mít před závodem trému, nebo na to netrpíte?
Ta opadne tím, že v tom dni jezdíte třeba šest dostihů. Soustředíte se na něco jiného. Horší to musí být pro pana Váňu, který na to celý den čeká. To je podle mě na psychiku daleko horší. Nervozitu máme kvůli novinářům, vy na nás před Velkou pardubickou naběhnete, předtím jsme celý rok v klidu. I proto to je výjimečné. Je to dostih, který je absolutně nejvýš ve střední Evropě.
