Do bojů o medaile se kvalifikoval až z druhé jízdy. V semifinále předvedl suverénní výkon, který už ukázal, v jaké pohodě jezdí olympijský vítěz. „Nikde jsem netlačil, všechno krásně vycházelo,“ prohodil Prskavec.
Ve finále vyrážel na trať jako poslední a opět předvedl jistý výkon bez výraznější chyby. V cíli byl o 1,32 sekundy rychleji než druhý Giovanni De Gennaro.
Suverén Prskavec byl nejrychlejší i ve finále, na ME získal páté zlato |
Po dojetí mohutně neoslavoval, zato přijímal jednu gratulaci za druhou. Od soupeřů, českých kolegů, kteří ho během jízdy hlasitě podporovali, a samozřejmě i od trenéra Jiřího Prskavce staršího.
Zase jste suverénně vyhrál. Jak to děláte?
Snažím se si pořád užívat to, co dělám. Sport mě hrozně baví. Myslím si, že příprava proběhla, jak měla, a navíc trať v Lipťáku mám strašně rád.
Soupeři asi z vaší dominance tak nadšení nejsou…
Je pravda, že Giovanni úplně nebyl… Říkal jsem mu, že poprvé jsme spolu na stupních vítězů na velké akci. Což je sice super, ale že jsem zase před ním. Dříve jsme spolu byli na stupních na juniorských závodech. Vždycky říkal: „Jako super, ale zase je ten Jířa přede mnou.“ Teď mi to zase zopakoval asi po pěti letech, že zase jel výborně, ale jsem o příčku před ním. Tak to bylo vtipný. Mám z něj strašnou radost, je to dobrý kamarád a moc jsem mu přál, aby se mu to zase povedlo.
Ostatní závodníci měli s tratí problémy. Může za to její specifičnost nebo spíše vítr, který dnes neustával?
Bylo trošku vidět, že je ten kanál trochu jiný. Těch chyb přicházelo víc. Bylo to nejen větrem, ale i tím, že se ta voda víc mění. Je na to potřeba reagovat. Mně se to povedlo ve všech jízdách až na první, ale ta naštěstí šla opravit.
V čem přesně je pro závodníky vítr nepříjemný?
Když má člověk namyšlenou nějakou dráhu, tak ji musí změnit v závislosti na tom větru. My se na to učíme reagovat, ale někde to odvádí pozornost od sledování vody. Normálně vidíme branky, ony tam jsou a my víme, kde přesně jsou, a nemusíme se na ně tak soustředit, ale ve chvíli, kdy fouká, tak se musíme zaměřit i na branky a jejich pohyb.
Vadilo vám moc, že jste musel absolvovat opravnou jízdu?
Naopak jsem říkal, že ono je to někdy potřeba. Už jsem nějaké tři roky nemusel opravovat kvalifikaci. Úplně neškodí, že si to člověk někdy vyzkouší. Dostane se pod tlak hned na začátku. Samozřejmě je to trochu jiný tlak než pak ve finále. Nepotřebuju to jezdit pokaždý, ale sem tam když se postoupí z té druhé, tak to nevadí.
Semifinálový výkon vypadal téměř dokonale. Byl tam vůbec ještě nějaký prostor ke zlepšení?
Určitě byl. Myslím, že jsem to pak i dokázal. Ve finále samozřejmě vždycky člověk trochu víc přitlačí, malinko víc riskuje. Není na co čekat.
Vyhovuje vám jezdit finále jako poslední? Stejným způsobem jste zvítězil i na olympiádě.
Poslední tři velké závody jsem takhle vyhrál. Je pravda, že před dneškem jsem si vůbec neříkal, že je špatné vyhrát semifinále. Naopak jsem ho chtěl vyhrát a jet jako poslední.
Sledoval jste finálové jízdy svých kolegů?
Časy jsem kromě těch prvních pěti nevěděl. Znal jsem čas Ondry Tunky, tomu jsem ještě tady dole v cíli fandil, a pak jsem sedl na vodu. Ze zbytku závodu nic nemám. Večer to nakoukávám, abych věděl, jak kluci jeli, abych se s nimi měl o čem bavit.
Jak budou probíhat oslavy?
Nejdřív budu muset uspat našeho nejmenšího, nebo to spíš nechám na manželce. Ale asi mě to taky čeká. Potom půjdeme na hokej fandit a dáme si nějaké pivečko.