Na loňské olympiádě skončil na kraulové dvoustovce devátý, na světovém šampionátu dokonce čtvrtý.
Po prosincovém mistrovství Evropy, kde po vysílení zkolaboval, však plavání na dva měsíce postavil na vedlejší kolej.
Dokonce se rozhádal s trenérem Kyněrou. Teď se postupně znovu dostává nahoru. Časy nezáří, rekordy se netřesou. "Budu rád, když se zase začnu přibližovat k času 1:49."
Přitom už ho dávno dokázal pokořit, jeho maximem je 1:48,35. Když byl před dvěma lety na vrcholu, bral na mistrovství světa v Madridu za čas 1:48,73 4. místo. Psalo se o něm jako o "šampionu zbytku světa," tehdy ho porazili jen tři "neporazitelní" - Thorpe, van den Hoogenband a Hackett.
Jenže pak nastala stagnace. V Aténách zvládl 1:49,25, letos v červnu na mistrovství republiky 1:50,77. "Ale jdu zase vzhůru. Cítím, že se zlepšuji, každý trénink mi dává víc a víc."
"Jeho výpadek nebyl ideální, ale aspoň si psychicky odpočinul," myslí si jeho kouč Jiří Kyněra.
Už před něho nestaví několik velkých vrcholů za sezonu. Oba společně kráčí ke tři roky vzdálené metě - olympiádě v Pekingu. "A Montreal je k ní odrazovým můstkem," říká Svoboda.
Právě ve frankofonním kanadském městě se letos i přes výrazné pořadatelské strasti světový šampionát uskuteční. Svoboda se představí na oblíbené dvoustovce i dvojnásobné štrece, společně se znojemským parťákem Michalem Rubáčkem vypomůže kraulařské štafetě.
Na štaci vyráží s trenérem Kyněrou už dnes, 10 dní před svým prvním startem. Zbytek reprezentace přitom ještě ladí formu v Praze, do Kanady se vydá až 21. července. "Ale my máme rádi svůj klid, letíme dřív," vysvětluje Kyněra.
