Jenže v příštím roce jarní mistrovství světa v australském Adelaide vynechal. "Po té předcházející náročné sezoně jsem odpočinek potřeboval," říká Jánský.
Navíc Kavříková se loni rozhodla věnovat se vysokoškolskému studiu, úspěšná dvojice se rozpadla.
A na podzimním evropském šampionátu v Rotterdamu v listopadu 2004 Jánského v individuální disciplíně převálcovali Vitanen z Finska a česká vycházející hvězda Jan Pochobradský.
Na právě probíhajícím mistrovství světa ve sportovním aerobiku a fitness družstev v belgickém Gentu se však Jánský znovu důrazně hlásí o slovo.
V základní část mužské kategorie si vysloužil nejlepší hodnocení a do semifinále postoupil z prvního místa. Vitanen a Pochobradský zůstali za ním.
Jaký je vlastně rozdíl mezi dvojnásobným mistrem světa z roku 2003 a dnešním Jánským?
"Největší rozdíl je určitě v myšlení. Ve filozofii směrem k pohybu a směrem k hudbě," říká třiadvacetiletý Jánský. "Určitě jsem zdokonalil pohyb a splynul s hudbou. Uvědomuju si, jaký pohyb dělám, a za jakým účelem."
Když se vrátí k loňské bronzové medaili z evropského šampionátu, což pro něj byl neúspěch, vysvětluje:
"Dá se říct, že od začátku loňského roku pracuju na nové soutěžní sestavě s jinou hudbou. Ale v Rotterdamu jsem z toho poněkud odbočil a připravil jsem si hodně odvážnou a neobvyklou sestavu s progresivními prvky hlavně v hudbě. Prostě jsem si chtěl vyzkoušet, co na to rozhodčí. A že jsem neuspěl, to pro mě byl signál, že se jim novoty musí servírovat opatrně a po částech."
Jánský si uvědomuje, že každé vybočení z ustáleného normálu věci buď přidá, nebo ublíží.
"A já tomu chci samozřejmě přidat. Jenže i v osobním životě se změny musejí dělat s rozmyslem. A ve sportovním aerobiku je to něco podobného, tím spíš, když rozhodčí mají zažitou svou vizi. Takže o všem opravdu mnohem víc přemýšlím."
A kam zmizel Jánského loňský pestrobarevný účes? Souvisí jeho prosté tmavé vlasy s jistým umírněním?
"To jsem se jen špatně domluvil se svým kadeřníkem. Prostě neměl čas a takové barvení trvá skoro čtyři hodiny. Jdu na to příští týden."
Kdo by snad chtěl hrát všemi barvami jako Jánský loni v Rotterdamu, může si připravit kolem čtyř a půl tisíce korun.
"Vždyť ale Milan Georgiev patří k naší kadeřnické špičce. Navíc mně kadeřníka platí jeden ze sponzorů. Mám tři - na vizáž, na pití a na oblečení."
Po otázce, zda belgické mistrovství světa bere jako vyrovnání účtů s největšími soupeři za loňský Rotterdam, se Jánský důrazně ohradí.
"Jako vyrovnávání účtů neberu žádný závod. A snad ani jako soupeření, protože pod pojmem soupeření si představuju kontaktní nebo bojové sporty," říká. "Závody beru jako možnost ukázat lidem. že to, co dělám, je jednoduché, když se tomu obětuje čas."
Občas si posteskne, že by rád startoval opět ve dvou kategoriích. Partnerku pro páry si sice našel, jenže Tereza Matějková přišla z fitness družstev a ve sportovním aerobiku se ještě plně neadaptovala.
"Klidně ale můžete napsat, že se mi moc stýská po Janičce," připomíná Jánský někdejší sportovní partnerku Kavříkovou, s níž sklízel v kategorii párů jeden úspěch za druhým.
Do závodění ho ani tak neženou tituly a medaile, jako spíš touha pokořovat hranice lidských možností.
"Vím, že ve sportovním aerobiku existují prvky, které ještě nikdo nezvládl a neukázal. Je jich hodně a já je postupně zvládnout chci," říká Jánský.
Když zrovna nezávodí a netrénuje pod vedením někdejší mistryně světa v párech Radky Hanákové a psychologa Olega Mazurova, pracuje absolvent strojní průmyslovky ve firmě Face Czech.
"Je to firma, která zprostředkovává licence na komerční aerobik. A já zajišťuju nejrůznější akce, které s udělováním licencí souvisí."
A čemu by se jednou chtěl věnovat, až zvládne všechny ty dosud nepředvedené prvky a se závoděním nadobro skončí?
"Asi to řeknu hodně obecně, ale chtěl bych prostě pomáhat lidem. Ať už jde o výživu, pohybové aktivity, nebo o pomoc psychickou. Snažím se o tomhle všem hodně číst, vzdělávat se. Myslím, že bych právě v tomhle směru mohl jednou být leckomu hodně užitečný."
