Pár spolu tihle dva utvořili teprve loni v listopadu a v dubnu už v této kategorii sportovního aerobiku vyhráli mistrovství republiky.
"Ale chodíme spolu už přes tři roky," připomíná drobná sedmnáctiletá Kristýna.
O tři roky starší Pavel je ze Sedlčan, ona z Prahy. A před těmi třemi lety je dal dohromady samozřejmě aerobik.
Pavel byl prý živý odmalička a doma se nejprve už jako dítě věnoval závodnímu tanci. "Ale chtěl jsem hlavně soutěžit, což v Sedlčanech nějak moc nešlo," říká. "Tak jsem se začal věnovat sportovnímu aerobiku."
Kristýnu dali rodiče už ve čtyřech letech na balet. Jenže ji to nebavilo, navíc od učitelky často slyšela, co všechno dělá špatně, a že lajdačí.
"Přitom jsem poctivě trénovala i doma. Párkrát jsem to obrečela a jednou přišla z baletu domů s tím, že už tam nikdy nepůjdu," připomíná svá holčičí léta Procházková.
Zkoušela pak různé sporty, nejvíc tenis a gymnastiku. Někdy v sedmi letech pak uviděla na plakátu Olgu Šípkovou a doma prostě oznámila, že chce dělat právě sportovní aerobik. A protože maminka se tomuto sportu věnovala jako cvičitelka, nebylo co řešit.
O něco později se sešli v pražské Škole aerobiku Ivy Farářové.
"Šel jsem se do Prahy učit zlatníkem a protože Iva Farářová pochází ze Sedlčan, navíc maminka s ní chodila na gymnázium, neměl jsem k její škole aerobiku daleko," líčí Sirotek,
V Praze se zase u společného cvičení s úspěšnou trenérkou Farářovou scházela maminka Kristýny.
"Trénovat a závodit jsem sice začínala ve Fitness Clubu Olgy Šípkové, ale později jsem přešla k Ivě Farářové. Nejen kvůli tomu, že se s ní znala maminka. Ale když on u ní byl i Pavel," přiznává Kristýna, že šlo i o srdeční záležitost.
Když Kristýna začala objíždět nejrůznější soutěže, zpočátku to bylo v týmech. "Ale poslední dva roky už dělám jen singly," říká Kristýna, loni šestá juniorka na mistrovství republiky.
Naopak Pavel se sólovým závodům věnoval od začátku, teprve později soutěžil v párech. Jeho první sportovní partnerkou byla Soňa Vodenková, která k Ivě Farářové přišla také ze Sedlčan. A juniorský pár Vodenková - Sirotek vyhrál v roce 2001 juniorské mistrovství světa v italské Padově.
Potom se dal Pavel na závodním pódiu dohromady s Terezou Zámostnou, s níž byl už mezi seniory v roce 2002 čtvrtý jak na mistrovství Evropy, tak na světovém šampionátu.
Přitom pořád soutěžil v singlech. V roce 2003 byl pár Zámostná - Sirotek sedmý na mistrovství Evropy a šestý v Praze na mistrovství světa, mezi muži vybojoval Sirotek na stejných soutěžích páté a osmé místo.
To už spolu Kristýna a Pavel dávno chodili. A jak Kristýna závodění svého kluka s jinými děvčaty snášela?
"No, nebudu předstírat, že mi to bylo úplně jedno. Občas přišly hodně nepříjemné dny," říká Procházková. "Ale dneska už to rozebírat nechci."
Spolu závodit nemohli, protože zatímco Pavel už byl v seniorech, Kristýna byla pořád juniorkou. A taková dvojice mezi dospělé v párech nemůže.
Protože Zámostná měla často zdravotní problémy, měl Pavel obavy, aby jednou kvůli sportovní partnerce nezůstal bez závodů.
"Tak jsem se částečně vrátil k singlu a společně s Homolkou a Kukačkou jsme vytvořili tříčlenný tým," říká Sirotek.
A loni na světovém šampionátu v australském Adelaide byl Sirotek mezi muži pátý a na mistrovství Evropy v nizozemském Rotterdamu v týmech dokonce stříbrný.
"A hned po listopadovém návratu z Rotterdamu jsme se začali společně připravovat ve dvojici s Kristýnou, která už letos může závodit v seniorech," řekl Sirotek.
Za pět měsíců tenhle nový pár vyhrál mistrovství republiky a v těchto dnech si odbývá premiéru na svém prvním společném mistrovství světa.
Když se zajímáte o jejich sportovní cíle, mluví o tom, že za největší konkurenty v Gentu považují český pár Tomášková - Dušek a dvojici z Francie. O zlatu Kristýna ani Pavel nemluví, ale dá se poznat, že na nejcennější kov myslí oba.
A když se to povede?
"Tím by naše závodění neskončilo," říká Kristýna. "Jsme mladí, aerobik nás baví, chceme dál závodit a jezdit po světě. A za pár let se uvidí."
Pavel už druhý rok pracuje v Praze jako zlatník a co nejdřív si chce udělat maturitu, Kristýna je ve druhém ročníku střední školy reklamní tvorby, přičemž se věnuje oboru management.
A jaké plány ti dva mají v civilním životě?
"Necháváme to tak, jak to běží. Jsme spolu pětkrát týdně na tréninku, trávíme spolu víkendy, jezdíme po závodech. A jak připomněla Kristýna, jsme ještě mladí, užíváme si sebe i života," nechává se slyšet Pavel.
A co na to Kristýna?
"Jak to říká Pavel. Kdepak, pokud chcete slyšet, jestli jsme už probírali nějaký náš velký den s velkým D, tak takhle daleko jsme se ještě nedostali. Prostě je nám spolu dobře a máme se rádi."
"Ale chodíme spolu už přes tři roky," připomíná drobná sedmnáctiletá Kristýna.
O tři roky starší Pavel je ze Sedlčan, ona z Prahy. A před těmi třemi lety je dal dohromady samozřejmě aerobik.
Pavel byl prý živý odmalička a doma se nejprve už jako dítě věnoval závodnímu tanci. "Ale chtěl jsem hlavně soutěžit, což v Sedlčanech nějak moc nešlo," říká. "Tak jsem se začal věnovat sportovnímu aerobiku."
Kristýnu dali rodiče už ve čtyřech letech na balet. Jenže ji to nebavilo, navíc od učitelky často slyšela, co všechno dělá špatně, a že lajdačí.
"Přitom jsem poctivě trénovala i doma. Párkrát jsem to obrečela a jednou přišla z baletu domů s tím, že už tam nikdy nepůjdu," připomíná svá holčičí léta Procházková.
Zkoušela pak různé sporty, nejvíc tenis a gymnastiku. Někdy v sedmi letech pak uviděla na plakátu Olgu Šípkovou a doma prostě oznámila, že chce dělat právě sportovní aerobik. A protože maminka se tomuto sportu věnovala jako cvičitelka, nebylo co řešit.
O něco později se sešli v pražské Škole aerobiku Ivy Farářové.
"Šel jsem se do Prahy učit zlatníkem a protože Iva Farářová pochází ze Sedlčan, navíc maminka s ní chodila na gymnázium, neměl jsem k její škole aerobiku daleko," líčí Sirotek,
V Praze se zase u společného cvičení s úspěšnou trenérkou Farářovou scházela maminka Kristýny.
"Trénovat a závodit jsem sice začínala ve Fitness Clubu Olgy Šípkové, ale později jsem přešla k Ivě Farářové. Nejen kvůli tomu, že se s ní znala maminka. Ale když on u ní byl i Pavel," přiznává Kristýna, že šlo i o srdeční záležitost.
Když Kristýna začala objíždět nejrůznější soutěže, zpočátku to bylo v týmech. "Ale poslední dva roky už dělám jen singly," říká Kristýna, loni šestá juniorka na mistrovství republiky.
Naopak Pavel se sólovým závodům věnoval od začátku, teprve později soutěžil v párech. Jeho první sportovní partnerkou byla Soňa Vodenková, která k Ivě Farářové přišla také ze Sedlčan. A juniorský pár Vodenková - Sirotek vyhrál v roce 2001 juniorské mistrovství světa v italské Padově.
Potom se dal Pavel na závodním pódiu dohromady s Terezou Zámostnou, s níž byl už mezi seniory v roce 2002 čtvrtý jak na mistrovství Evropy, tak na světovém šampionátu.
Přitom pořád soutěžil v singlech. V roce 2003 byl pár Zámostná - Sirotek sedmý na mistrovství Evropy a šestý v Praze na mistrovství světa, mezi muži vybojoval Sirotek na stejných soutěžích páté a osmé místo.
To už spolu Kristýna a Pavel dávno chodili. A jak Kristýna závodění svého kluka s jinými děvčaty snášela?
"No, nebudu předstírat, že mi to bylo úplně jedno. Občas přišly hodně nepříjemné dny," říká Procházková. "Ale dneska už to rozebírat nechci."
Spolu závodit nemohli, protože zatímco Pavel už byl v seniorech, Kristýna byla pořád juniorkou. A taková dvojice mezi dospělé v párech nemůže.
Protože Zámostná měla často zdravotní problémy, měl Pavel obavy, aby jednou kvůli sportovní partnerce nezůstal bez závodů.
"Tak jsem se částečně vrátil k singlu a společně s Homolkou a Kukačkou jsme vytvořili tříčlenný tým," říká Sirotek.
A loni na světovém šampionátu v australském Adelaide byl Sirotek mezi muži pátý a na mistrovství Evropy v nizozemském Rotterdamu v týmech dokonce stříbrný.
"A hned po listopadovém návratu z Rotterdamu jsme se začali společně připravovat ve dvojici s Kristýnou, která už letos může závodit v seniorech," řekl Sirotek.
Za pět měsíců tenhle nový pár vyhrál mistrovství republiky a v těchto dnech si odbývá premiéru na svém prvním společném mistrovství světa.
Když se zajímáte o jejich sportovní cíle, mluví o tom, že za největší konkurenty v Gentu považují český pár Tomášková - Dušek a dvojici z Francie. O zlatu Kristýna ani Pavel nemluví, ale dá se poznat, že na nejcennější kov myslí oba.
A když se to povede?
"Tím by naše závodění neskončilo," říká Kristýna. "Jsme mladí, aerobik nás baví, chceme dál závodit a jezdit po světě. A za pár let se uvidí."
Pavel už druhý rok pracuje v Praze jako zlatník a co nejdřív si chce udělat maturitu, Kristýna je ve druhém ročníku střední školy reklamní tvorby, přičemž se věnuje oboru management.
A jaké plány ti dva mají v civilním životě?
"Necháváme to tak, jak to běží. Jsme spolu pětkrát týdně na tréninku, trávíme spolu víkendy, jezdíme po závodech. A jak připomněla Kristýna, jsme ještě mladí, užíváme si sebe i života," nechává se slyšet Pavel.
A co na to Kristýna?
"Jak to říká Pavel. Kdepak, pokud chcete slyšet, jestli jsme už probírali nějaký náš velký den s velkým D, tak takhle daleko jsme se ještě nedostali. Prostě je nám spolu dobře a máme se rádi."
