V ní Helas předčilo pouze Vysoké Mýto, dalších šest celků před sebou označuje Loup za profesionální. „S nimi je to složité. Často mají brazilské hráče a trénují i několikrát denně, zatímco my se slízáme v lepším případě dvakrát v týdnu,“ podotýká brněnský kapitán Jan Ovčačík.
Ve čtvrtfinále tak jeho tým věděl, že je dopředu odsouzený k nezdaru. Proti letos neporaženému třináctinásobnému mistrovi z Chrudimi nakonec dosáhl Helas ve třech duelech na jediný gól, po hladkých porážkách 0:7, 1:5 a 0:4 se jeho osud v pátek večer naplnil.
„Chtěli jsme to uhrát čestně. Chybělo nám dvanáct hráčů, stavěli jsme nový tým,“ konstatuje Loup. „Ale jsem na kluky hrdý, odjezdili to. Těším se na příští rok. Jestli tým udržíme pohromadě a posílíme, máme na čem stavět.“
Se základnou Helas problém nemá. Jeho juniorské týmy patří k tuzemské elitě, v této sezoně se mohou ve svých kategoriích pyšnit dvěma třetími místy. Jenže trumfnout kluby s profesionální visačkou se jeví jako nadlidský úkol. Letos na něj Brňané rezignovali dopředu, když uvolnili své tahouny - Davida Cupáka do Sparty a Pavla Outratu do druholigového Uherského Hradiště.
„Ale chtěl bych to někdy prolomit a hrát semifinále,“ neskrývá Loup. „Teď je tu generace, která je hodně šikovná. Budoucnost tady je, ale je třeba kluky u futsalu udržet a motivovat.“
Že by Helas dotáhl konkurenci na finančním poli, je nejspíš sci-fi. „Těším se, že někdo zazvoní a dá nám na futsal několik milionů. Ale to musí dát blázni, toho se asi nedočkám,“ tuší Loup, jehož klub navíc musí zápasit nejen s futsalovými rivaly, ale také s příbuznými sporty. „Vedle futsalu hraju i fotbal a donedávna jsem hrál i malý a sálový fotbal. Kopal jsem do všeho, co je kulaté,“ přibližuje nadaný Ovčačík.
Přestože futsalová liga je podle něj z odnoží klasického fotbalu zdaleka nejkvalitnější, samotná na uživení či vyřádění nadšenců nestačí. „Kluci by se asi měli soustředit jen na jeden sport, ale jsou v dobrém smyslu blázni, kteří hrají všechno. A já jim přeju, ať se jim v tom daří,“ sděluje Loup.
