Těsný finiš zmátl zdaleka nejen jeho; rozhodovala cílová kamera a snímek (na této stránce), který odhalil, že triumfovali Del Rey s Jakubem Kocmanem, s výrokem „tuhý boj“ o nos. S něčím analogickým se mnohem častěji než na dostizích setkáte spíš v závěrečných spurtech cyklistických závodů...
„Viděl jsem to podobně,“ nezlobil se na Městku trenér vítěze Zdeněk Mimra. „Ale ve skrytu duše jsem doufal, že tam Del Rey ten nos strčil.“
Del Rey přitom běžel s kurzem 17:1 a jako nejmladší kůň v poli nepatřil k hlavním adeptům na vítězství. Jenže po Úvodní cross country Koroka z 8. května, kde skončil čtvrtý, byl zjevně správně nažhavený, přestože třeba jezdec Kocman si jeho startem vůbec nebyl jistý.
„To nic neznamená ani u lidí, jestli je někdo mladší, nebo starší,“ glosoval trenér Mimra. „Del Rey je talentovaný kůň a pořád se posouvá. Jestli už letos zamíří do Velké pardubické, je spíš otázka na majitele, ale já jsem určitě pro,“ dodal.
Prestižní závod dotovaný částkou 400 tisíc korun měl očekávaný začátek. Dopředu se, tak jak to má ve zvyku, nahrnul Jaroslav Myška se Strettonem a jal se udávat tempo. Za ním se seřadili Mr Spex s Martinem Liškou, Del Rey, No Time To Lose s Ondřejem Velkem a Theophilos, tedy šampioni Velké z let 2017, resp. 2019. Na překážce číslo 6, Popkovickém skoku, Paris Eiffel málem shodil žokeje Martina Cagáně, ale situaci ustáli stejně jako někteří jejich soupeři, již se dostali do problémů později.
Na Anglickém skoku se k čelu závodu přiblížil Player s Marcelem Novákem, který se po vodních překážkách na moment vyšvihl až na druhou příčku. S vedením ale potom koketoval i Theophilos, když strčil hlavu před do té doby vodícího Strettona. Propadat se naopak začal No Time To Lose a především Chicname De Cotte s Francouzem Ludovicem Solignacem, zkušeným jezdcem, jenž měl ovšem o víkendu v Pardubicích svoji premiéru.
Na Velkém anglickém skoku špatně doskočil Theophilos a Bartošovi vypadla jedna noha ze třmenů, nicméně rychle našel znovu balanc a dotáhl se zpátky na špici. Poněkolikáté také zaváhal Star s Lukášem Matuským.
Následně na travnatém oválu se Bartoš plánoval s Theophilem zbytku definitivně utrhnout, Stretton s Myškou začínal ztrácet a na záda jim v tu ránu funěli Player, Del Rey a Kaiserwalzer s irským amatérem Patrickem Mullinsem.
Už se zdálo, že Theophilos vyhraje před Strettonem a Kaiserwalzerem či Playerem, jenže Del Rey i No Time To Lose měli skvělý „konec“ a prodrali se na (jak se později ukázalo) první a třetí pozici. Na peníze kromě stříbrného Theophila dosáhli ještě čtvrtý Stretton a pátý Player; na podzimní vrchol tuzemské sezony se však kvalifikovalo kompletní jedenáctičlenné startovní pole.
