Čekání však rozhodně stálo za to. Jako novou posilu si Andrleho vyhlédl španělský tým ONCE - Deutsche Bank, který už mnoho let patří do absolutní světové špičky. Letos jeho dres oblékaly takové hvězdy profesionálního pelotonu jako Francouz Laurent Jalabert nebo Španěl Abraham Olano. V příští sezoně budou žlutočerné barvy ONCE hájit i dva čeští cyklisté - Jan Hruška a v Lanškrouně žijící René Andrle. "ONCE má obrovský zvuk a jsem rád, že jdu právě do tohoto týmu," prohlásil René Andrle.
MÍSTO DO NHL MÍŘÍ DO ŠPANĚLSKA
Kdy jste podepsal smlouvu?
Na konci září ještě před odletem na etapový závod Herald Sun Tour do Austrálie. V Praze se v tu dobu řešil případ Jana Hrušky a s představiteli cyklistického svazu se sešlo vedení stáje ONCE. Při této příležitosti jsem podepsal smlouvu. Je na jeden rok a v ní roční opce.
Schůzka v Praze s vaším novým zaměstnavatelem byla zatím jediná?
Ano. Byl však na ní přítomen přímo šéf stáje Manolo Saiz. Kladl mi zejména na srdce, abych se učil španělsky. Částečná znalost angličtiny mi nebude stačit. V týmu se hovoří hlavně španělsky.
Jak na tom se španělštinou momentálně jste?
Něco už umím, ale zatím to není žádná sláva. Jsem pořád na začátku.
Bude tedy určitě výhodou, že vaším týmovým kolegou bude Jan Hruška, který už má za sebou roční působení ve španělské stáji Vitalicio Seguros.
Asi ano. Spolu odletíme do Španělska a ze začátku mi určitě hodně pomůže.
Angažmá v ONCE je pro vás bezpochyby obrovským posunem vzhůru po závodní stránce. Je to stejné i z hlediska podmínek smlouvy?
Po finanční stránce je to určitě výrazné zlepšení. Na španělské možnosti mám sice možná průměrný plat, ale u nás to jsou určitě dobré peníze. Já se však na peníze až tolik nekoukám. Když jsem hrál hokej, chtěl jsem se vždycky dostat do NHL. Když jsem skončil s hokejem a vrhl se na kolo, tak jsem se chtěl dostat k profesionálům. Teď se mi to povedlo, a tak bych tam chtěl pár let vydržet a absolvovat nějaký velký závod.
HRUŠKŮV PŘÍPAD ZNAMENAL NEJISTOTU
Jak jste vnímal dopingový případ vašeho bývalého kolegy z Wüstenrotu-ZVVZ Jana Hrušky, s nímž se v ONCE opět setkáte?
To je strašně těžká věc. Podle mého názoru to bylo zbytečně nafouklé. Často se ve světě stane něco závažnějšího a nikde se to moc neobjevuje. Moc se mi nelíbí, že se cyklistika popularizuje především přes doping.
Neměl jste obavy, že vinou tohoto případu by mohl padnout váš přestup do ONCE?
Měl jsem strach, protože jsem ještě neměl podepsanou smlouvu. Ze začátku se mi ani nedařilo spojit se s Honzou. Já jsem si totiž myslel, že můj příchod do ONCE si dal Hruška jako podmínku do smlouvy. On měl v tu dobu obrovské jméno. Kdyby si řekl, že mě tam chce, tak tam jdu. Naštěstí mě však uklidnil. Hodně se za mě sice přimluvil, ale prozradil mi, že o mně není v jeho smlouvě žádná zmínka. Tím mi dal najevo, že mě se to netýká.
Určitě muselo být i vedení ONCE jasné, že vám tento problém nedá spát. Hovořili s vámi Španělé, aby vás uklidnili?
Já jsem vše vyřizoval prostřednictvím Hrušky. Ten mi řekl, že když mi Španělé jednou dali slovo, tak to platí. Dokud to však není na papíře, člověk je samozřejmě pořád nervózní. Volal mi však i Pavel Padrnos a řekl mi to samé, co Honza.
PŘÍPRAVA ZAČALA POMALEJI
Stále jste v Česku. Jak vypadá váš současný kontakt s vedením ONCE?
Musel jsem si pořídit domů fax a ze Španělska mi posílají tréninkové plány. Také mi radí, co mám jíst, kdy mám trénovat, jak mám posilovat nebo kdy jít do bazénu. Prostě mi naplánovali celý den. To jsou jedny z mála informací, které zatím mám.
Nyní tedy už trénujete podle plánů od svého nového zaměstnavatele. Nastaly pro vás v tréninku nějaké novinky?
Příprava se liší především v tom, že Španělé začínají s tréninkem hodně pomalu. Jeden den jsem trénoval, další den šel do bazénu, pak byl zase trénink, ale třeba jen dvouhodinový, a poté volno. Začátek byl hrozně pomalý. Postupně se však trénink hodně přitvrdil. Musím však říct, že na spoustu věcí jsem už byl zvyklý z Hradce od Oty Fialy nebo z Wüstenrotu od Vladimíra Berky.
Hovořil jste také o tom, že vám Španělé radí i v otázce stravy. Čeho se to týká?
Nemám se přejídat, mám jíst hodně zeleniny a hodně pít. Není to žádná změna v mém jídelníčku, protože jsem to většinou dodržoval.
ZATÍM POUZE INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINK
Kdy se poprvé vydáte do Španělska?
V lednu bychom měli mít ve Španělsku společné soustředění. Bude pro mě důležité především kvůli seznámení s týmem, protože z mých nových kolegů znám pouze Honzu Hrušku.
Do ledna tedy všichni členové stáje trénují individuálně?
Je to tak. Mně zatím jenom posílali tréninkový plán, takže se připravuji sám. Na soustředění však asi už budou nějaké speciální společné tréninky.
Jedinou výjimkou tedy bylo pouze soustředění s vaším bývalým českým týmem Wüstenrot-ZVVZ.
Na Mozolově u Tábora jsem však byl jen čtyři dny. Chtěl jsem se rozloučit se svými bývalými kolegy. Zahrál jsem si aspoň hokej.
Na váš oblíbený sport vám tedy stále zbývá čas.
V tréninkových plánech od ONCE nemám hokej napsán, spíš mi ho zakazují. Mě však baví, tak si ho chodím zahrát, ale už žádné zápasy. V minulých letech jsem bláznil a hrál soutěže pro neregistrované. Teď se však bojím zranění. Bylo by to zbytečné riziko.
JARO BUDE KLÍČOVÉ
Co vás v úvodu příští sezony kromě soustředění ve Španělsku čeká?
První závody bych měl absolvovat na Mallorce a v Portugalsku. Další program přesně neznám. Měly by tam být snad ještě další starty ve Španělsku a pak etapový závod Tirreno-Adriatico nebo Paříž - Nice. O tom se však rozhodne až později.
Naznačil vám šéf ONCE Manolo Saiz, jaká by měla být vaše pozice v týmu?
Zatím mi vyloženě neřekl, na co bych měl být určen. Dosud jsem ještě nic neukázal a pan Saiz mě pořádně ani nezná. Neví, zda jsem vrchař nebo sprinter. Postavou vypadám spíše na sprintera, ale řekl jsem mu, že mi vyhovují spíše zvlněné terény a etapové závody. Docela se tomu divil.
Snem každého cyklisty je určitě start v Tour de France, Giro d´Italia nebo Vueltě. Nepadla při rozhovoru s Manolem Saizem zmínka i o těchto závodech?
Říkal mi, že jarní starty ukáží, co budu v dalším průběhu sezony jezdit. Zda to budou jednorázové nebo etapové závody. Právě na výsledky v jednorázovkách se mě ptal. Když se dozvěděl, že jsem byl pátý na mistrovství světa, vyhrál jsem mistrovství republiky a jednou skončil druhý, řekl mi, že bych měl být v tomto typu závodů dobrý. Takže jsou vlastně dvě možnosti - buď pojedu Giro, nebo s druhou polovinou týmu budu startovat na jednorázových závodech v Belgii a ve Francii. Co se týče možnosti startu na velkých etapových závodech, zatím nic nevím. Mně to je zatím celkem jedno. Říkám si, že třeba jednorázovky nejsou tak špatné. Budu při nich mít určitě spoustu úkolů, ale odbydu si je během sto kilometrů a pak můžu zabalit. To bych si na Giru nebo Tour nemohl dovolit.
Znamená to tedy, že tyto velké etapové závody vás zatím nelákají?
To ne. Jet Tour, Giro nebo Vueltu, to by bylo super. Musím však říct, že třeba stejný zvuk má i Paříž - Roubaix nebo Valonský šíp. To jsou jednorázové závody a můžu tam udělat spoustu chyb. Udělejte však chybu na Tour a oni vás zabijou. Jednorázovky jsou pro mě lepší na rozkoukání.
