Kapitán francouzských ragbistů Antoine Dupont v akci na MS.

Kapitán francouzských ragbistů Antoine Dupont v akci na MS. | foto: Reuters

Zlomená lícní kost? Nevadí, hraju! O smutném hrdinovi Dupontovi a tvrdosti ragby

  • 10
Poslední týdny žil pro jedinou věc – toužil domácí Francii dotáhnout k vysněnému titulu mistrů světa. Antoine Dupont pro tenhle sen dělal, co mohl. Tři týdny po zlomenině lícní kosti a operaci byl v neděli znovu na hřišti. Jenže ani on, kapitán a motor domácího týmu, nepomohl.

Hostitelská země v neděli o jediný bod podlehla obhajujícím šampionům z Jihoafrické republiky. Dupontovy sny rozmetala.

„Všechna čest za to, jak se vrátil. Vypadal, jako kdyby v turnaji nechyběl ani minutu. Francouzi můžou být na svůj tým hrdí,“ uvedl Siya Kolisi, kapitán JAR.

Co to bylo Dupontovi platné…

Po zápase chvíli klečel na trávníku a rukama se držel za hlavu, na které měl ochrannou přilbu.

Pak se i rozplakal a útěchu hledal v objetí rodičů. Do šatny za ním dokonce přišel i prezident Emmanuel Macron.

Napínavé ragby ustoupilo plážovému finále, na webu ho postihl výpadek

„Ale teď všechno prostě jen bolí,“ uvedl domácí miláček.

Zvlášť, když celá země šampionátem žila.

Vždyť jen během základních skupin dosáhla kumulovaná sledovanost světového šampionátu víc než 160 milionů diváků. To je víc, než kolik dorazilo na celé minulé mistrovství světa v Japonsku.

A když vyšlo najevo, že se uzdraví i Dupont? Šílenství.

Odvážný tah

On je hlavou současného francouzského ragby.

Nejlepší hráč světa za rok 2021. Hbitý, zároveň dostatečně tvrdý a organizačně schopný. Na něm často stojí útočná i obranná hra Les Bleus.

Pak se není co divit, že někteří Francouzi v hledišti plakali, když ho před třemi týdny viděli ležet na trávě s bolestivou grimasou. Ve 45. minutě se 21. září střetl s namibijským kapitánem Johanem Deyselem a bylo zle.

Rentgen odhalil zlomeninu lícní kosti. Hned druhý den odletěl do Toulouse, kde mu specialista tvář okamžitě operoval.

„A já začal spřádat plány pro návrat,“ vyprávěl Dupont.

Až na začátku minulého týdne dostal od lékařů svolení ke kontaktnímu tréninku.

Ragbisté Francie si na MS o medaile nezahrají, Anglie vyzve v semifinále JAR

„Po zápase s Namibií jsem si myslel, že pro mě turnaj skončil. Ale zranění se hojilo rychleji a teď se cítím skvěle připravený po technické i fyzické stránce,“ líčil.

Nešlo o uspěchaný návrat. Všechno bylo posvěcené doktory, Duponta nikdo do ničeho nenutil. Kdyby řekl, že se na ostrý zápas necítí, nikdo by mu to neměl za zlé.

„Vše jsme konzultovali s ním, lékařským personálem a jeho chirurgem,“ uvedl trenér Fabien Galthié.

A tak se Dupont s operovanou lícní kostí postavil možná největším tvrďákům, jaké ragbyový svět nabízí.

Francouzský ragbista Antoine Dupont uniká s míčem Cobusu Reinachovi z Jihoafrické republiky.

To chce solidní míru odvahy.

„Ale já se ničeho nebojím,“ líčil a v zápase to pak i několikrát ukázal.

Že to nevedlo k výsledku? I tak to ve sportu chodí. Dupont se ale stal další velkou inspirací.

Dalším z mnoha důkazů, jak nemilosrdným a tvrdým sportem ragby je.

Možná tím úplně nejtvrdším?

Poráží i NFL

Existuje náročnější sport, než je ragby? Potřebujete k jinému sportu větší odvahu? A hrozí vám jinde větší míra zranění?

„Ne, ne a ne,“ shrnuje to s úsměvem Fraser Carson, doktor na univerzitě v Lucemburku.

On se svým týmem před třemi lety zkoumal tvrdost různých sportů. Nepřekvapí, že do finále postoupil americký fotbal právě s ragby. Dva tuze obdobné sporty, přitom tak odlišné.

Rozdílů je dost.

„V americkém fotbale najdete těžší i rychlejší hráče. Dochází tam i ke tvrdším střetům z hlediska přetížení, ale tím to končí,“ říká Carson.

To je prostě život. Po zápase století se ragbyová legenda loučila v slzách smutku

V americké NFL se hraje často jen pár sekund, po každé hře následuje dlouhá pauza. Jednotliví fotbalisté navíc obecně nehrají víc než 40 procent každého zápasu, jelikož se neustále střídá útok s obranou, takže i mentálně nemusí být hráči v zápase tak dlouho zapojeni. To ragbisté musí mít daleko větší výdrž, uběhnou přibližně deset kilometrů za zápas oproti dvěma u NFL, což je obrovský rozdíl.

Hra taky daleko víc plyne. Poležet si na trávníku? Zorganizovat se? To skoro nejde, ragbisté musí být neustále na nohou, vracet se do řady, být k dispozici. Malé bolístky neřeší.

Francouzský ragbista Cameron Woki chytá míč před Frankem Mostertem z Jihoafrické republiky.

Ano, v NFL dochází k větším nárazům, ale ty jsou taky absorbovány chrániči. V ragby se navíc srážíte mnohonásobně víckrát než v zápase amerického fotbalu, a tak je tam zákonitě i větší riziko zranění.

„Chcete, aby vás srazil slon, když máte chrániče, nebo kůň bez chráničů?“ ptá se Paul Pook v odborném článku Fyzické a psychické nároky ragby.

Oběma vědcům ve velkém porovnání vyšlo jasně jediné – co do tvrdosti se žádný sport ragby nevyrovná.

„Hráči NFL jsou elitní sportovci, ale intenzita hry, 80 minut v podstatě bez přerušení, neustále srážky a žádné chrániče znamenají jediný výsledek – ragby je tvrdší sport,“ shodují se. Dupont a spol. budiž jasným důkazem.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž