Jak je na tom váš prst?
Zrovna jsem byla na rentgenu. Zlomený naštěstí není. Nahodili mi ho zpátky už v hale. Je asi jen porušené kloubní pouzdro a mělo by to snad být do kvalifikace v pořádku, i když je turnaj už sedmého května. Stoprocentní to nebude, ale když to silně zatejpuji, tak to snad problém nebude.
O který prst vlastně jde?
Je to ukazováček na levé ruce. Že je to zrovna ukazovák je trochu nešťastné, snad ale nějaký ten úchop zvládnu.
Dá se v zápase zneužít informace o zranění soupeřky?
Dá se toho hodně zneužít, soupeřky rády zranění zneužívají, v tom zápalu po tom kolikrát jdou. Při zápasu proti Francouzce jsem ale necítila, že by po tom nějak extra šla. Ona dobře ví, kde je moje slabina a zase její přednost, tedy útoky na nohy.
Už z podstaty zápasnického sportu se asi lítost čekat nedá.
Záleží na člověku. Někdo je solidární a necílí po zranění. Někdo je ale mrcha a chce toho využít. Počítám s tím, že na kvalifikaci mě nikdo šetřit nebude, jde o olympiádu.
Jaký bude klíč květnového turnaje?
Je to poslední šance se kvalifikovat. Turnaj je celosvětový a na olympiádu pojedou dvě nejlepší zápasnice z každé kategorie. Je to čistě kvalifikační turnaj, nebudou tam už ty, co mají místo jisté.
Česká zápasnice Adéla Hanzlíčková (v modrém) v duelu proti Švédce Henně Katarině Johanssonové
Přesto jsou volná jen dvě místa. Nebojíte se krutosti ostudu?
Bude to hodně drsné, dovolit si prohrát můžete až ve finále. Jedna malá chybička a je konec. Povolit můžete až ve finále.
Jaké jsou tedy reálné vyhlídky a co rozhodne?
Konkurence už je prořídlá, nejlepší už odpadly. Je to tedy nejlehčí cesta na olympiádu. Pořád je tam ale spousta dobrých soupeřek. Bude to hodně náročné a bude záležet, koho budu mít ve skupině, jak na tom bude prst a jak budu nastavená psychicky. Každá maličkost může rozhodovat.
V zápase nemíchají pozicemi limity počtu zápasníků jednotlivých zemí a kvóty pro kontinenty?
Máme akorát mistrovství světa, ze kterého se kvalifikovalo prvních pět, pak byla kontinentální kvalifikace, odkud se nominovaly první dvě holky z každého kontinentu. Teď už zbývá jen tahle světová kvalifikace. Máme to složité, protože kontinenty jsou dost nevyrovnané a zrovna my v Evropě to máme asi nenáročnější. Je to k vzteku. Nás na Evropě bylo čtrnáct vyrovnaných zápasnic a potom je africká kvalifikace, kde jsou čtyři zápasnice, a tam znám jen jednu, která by mohla v Evropě uspět. Olympijská myšlenka tady trochu ubližuje sportu.
Nechtějí si vás další a možná větší sporty ukrást?
Docela často. Zrovna z MMA mi docela často lidi říkají, že právě zápas, který je na MMA možná nejtěžší se naučit, tak že bych mohla uspět. Nikdy jsem se ale nedala zlomit a ani se k tomu nechystám. Judo také ne. Nevím, co by se muselo stát, aby mě to donutilo změnit sport. Nedokážu si to představit. Judo mě ani tolik neláká, i když je to nejbližší sport, když neberu grappling, tedy zápasová část MMA, ten je zápasu úplně nejblíž, i když tam jsou navíc páky.
Co se vám na judu tolik nelíbí?
Kimono by mě dost štvalo. (směje se) I když naše dresy nevypadají esteticky úplně hezky a jsou pro dost lidí srandovní, tak jsou aspoň praktické. Nemůže se vám nikde zaseknout, nic nikde nepřekáží. Kimono by mi dost vadilo.
Před olympiádou v Londýně i před Riem se spekulovalo o vyřazení volného stylu z programu her, nehrozí, že by Tokio bylo posledními hrami pro váš sport?
Vyloučení zápasu z olympiády snad nehrozí. Zápas ukázal, že má svoji pevnou pozici v programu. Je to jeden z prvních sportů na hrách a je to legitimní sport, za který se navíc postavily nejmocnější země. Zápas je hodně populární v Rusku i Americe a oni nedopustí, aby náš sport vyřadili. Možná se ale změní počet lidí, uvažuje se o omezení řeckořímského zápasu. Nějaké úpravy tedy asi budou, celkově nás ale nevyřadí.
V pravidlech mě zaujala zmínka o zákazu příliš dlouhých vlasů. Prochází vám tedy vaše hustá hříva?
To slyším poprvé. Máme většinou vlasy zapletené. Nemůžeme mít dlouhé nehty, to nám i kontrolují, abychom se na žíněnce nějak nepoškrábaly. S vlasy jsem ale problém neměla.
Česká zápasnice Adéla Hanzlíčková (v modrém) se na ME přetlačuje s Koumbou Larroqueovou z Francie.
Podvádí se v zápase nějak?
Natírání oleji je zajímavé. To může být obrovská výhoda. Spousta zemí to tak dělá, protože to člověk nevidí, dokud se člověk nezpotí. Viděl jsem to několikrát. Protivník si pak může stěžovat, rozhodčí vás pošle do rohu, kde vás trenér otře a jestli se přijde na to, že jste něčím namazaní, tak letíte.
Pocházíte z Brna, dlouho už ale žijete a trénujete v Praze. Už je z vás Pražačka?
Za Pražačku se nepovažuji a asi nikdy nebudu. I když jsem tu už sedmým rokem, tak do Brna jezdím často. Celá moje rodina i kamarádi jsou v Brně. To z člověka prostě nedostanete.
Jak se vlastně holka z Brna dostane k netradičnímu sportu. jako je volný styl zápasu?
Chodila jsem na základní školu na Horáckém náměstí do sportovní třídy a tam byl hlavní sport zápas. Kdo neměl svůj sport, musel automaticky dělat zápas a tak jsem se k tomu dostala. Bylo mi to vlastně určené, neměla jsem na výběr.
Takže učitelé tomuto sportu darovali váš talent vlastně náhodou?
Stává se to, Lukáš Krpálek k judu přišel podobně. Myslel, že jde na karate a pak zjistil, že je to judo.
Zápasnice Adéla Hanzlíčková
V jaké je kondici prostředí českého zápasu, máte vše, co potřebujete?
Podmínky máme dobré, zázemí máme zajištěné. Prostory i materiální věci nejsou problém. Je o nás pečováno. Mám to ale dost těžké se sparingy. Nemám tady skoro vůbec nikoho, s kým bych mohla zápasit. Trénuji s kluky, kteří jsou těžší než já, nebo nedělají volný styl. Ti mi tolik nejdou po nohách a pak mě za to na závodech někdo vytrestá, podobně jako Francouzka teď na Evropě. S trenérem je to taky složité, můj kouč žije v Ostravě, takže se s ním vidím spíš na soustředění. Tréninky mi posílá mailem.
Viděl jsem na vašich sociálních sítích, že si alespoň pomáháte tréninkem s Polkami.
Máme s nimi skvělou družbu. Ty už mě berou jako vlastní a je to super. Třeba právě Krpálek taky nemá u nás špičkovou konkurenci a je nejlepší na světě. Je úžasné, že je nejlepší z těchto podmínek.
