„Už z toho začínám být hodně skeptickej,“ přiznává 24tiletý jezdec jihlavského Jipocar Racing týmu. „Nevím, jestli je to jenom smůla, nebo je chyba někde ve mě.“
Martine, máte za sebou náročnou Tureckou rallye, kterou jste sám označil za pekelnou. Byl to nejtěžší závod letošní sezony?
Pokud to vezmeme z pohledu povětrnostních podmínek, pak určitě. Protože s tím závodem to obrovským způsobem zamávalo. Na tom blátě a kamení bylo hodně náročné neudělat chybu, nespadnout někde do rokle, nebo to nenechat někde na skále.
Která ze tří víkendových etap byla nejsložitější. Hned ta první, při které museli v pátek pořadatelé kvůli průtrži mračen zrušit tři ze čtyř úvodních rychlostních zkoušek?
Nejhorší byl první den, kdy hodně pršelo. Večer se do toho navíc přidala tma a mlha, takže to bylo hodně náročné. Všichni jsme byli překvapení, nikdo nevěděl, jak má jet. Nicméně v sobotu taky chvílemi pršelo, a i když v neděli svítilo sluníčko, bláto ještě bylo. Takže ty tři dny byly hodně podobné.
Vy jste měl navíc v Turecku znovu neuvěřitelnou smůlu, když jste každý den jednou prorazil pneumatiku...
No právě (krčí nechápavě rameny). Já už z toho začínám být hodně skeptickej, protože nevím, jestli to je jenom smůla, nebo spíš moje chyba. Jestli nemám jinou stopu, nedostanu se do míst, kde jiný auta nejsou a ty kameny sám trefuju...
Martin ProkopNarozen: 4. října 1982 |
Je fakt, že podobné problémy máte poměrně často...
No, v podstatě každý závod. A letos už mě stály minimálně třikrát stupně vítězů. Takže jsem z toho hodně zklamanej a musíme se nad tím zamyslet. Jestli ten problém fakt není ve mně. Samozřejmě někdy to byla čistá smůla. Že tam někdo přede mnou vyhodil šutr, to se v žádném případě ovlivnit nedá.
Je to hodně frustrující?
Hlavně je to takové unavující (povzdechne). Protože se člověk snaží, jede naplno a přijde taková hloupá věc a vždycky ten defekt znamená velkou časovou ztrátu.
Nemůže to mladému jezdci, jako jste vy, srazit sebevědomí?
Určitě jsem o tom začal víc uvažovat. Protože tohle není normální. Už mě to opravdu štve, člověk na to musí myslet a možná mu to sebevědomí sráží. Protože jakmile zkusím jet rychle, tak přijde defekt.
Máte hodně zkušeného spolujezdce, Jana Tománka. Co vám na to říká on?
Honza taky neví. Necítí žádný zásadní problém. Proto nás to tak zlobí. Kdyby jsme alespoň věděli, že jedeme nějaký divoký styl, že taháme auto pořád někde mimo a trefujeme skály nebo kameny, tak je to mnohem jednodušší odstranit. Jenže to nedělám. Já sice jedu agresivní, ale ne nijakou divokou jízdu.
Závod v Turecku byl vaším posledním bodovaným v letošní sezoně. Jak jste s ní spokojen?
Úplně ne. V podstatě má stále stejnou tendenci jako ta předchozí. Jsme rádi, že jsme zrychlili a že ty časy jsou oproti loňsku lepší. Ale to umístění je stejné, jako loni.
Dal vám tedy druhý rok mezi světovými juniory něco nového?
Ukázalo se hrozně moc věcí, na kterých se musí přidat. Pomalu na tom pracujeme a příští rok se z toho dá jedině těžit. Ale už letos jsme mysleli mnohem výš.
Proč to nevyšlo?
Trošičku se nám nedařilo. Nevyšly hlavně ty poslední závody v Německu a ve Finsku, kde byl bodový příděl nižší, než na který jsme měli. Ateď v Turecku jsme taky mohli dopadnout mnohem lépe (obsadil šestou příčku - pozn. red.). Ale člověk nesmí být naštvaný, pro příští rok se z toho dá jedině těžit.
Takže jsou to pro vás další cenné zkušenosti?
Určitě. Tenhle rok byl obrovsky přínosnej. Pro nás všechny. Jak pro mě, tak pro tým. Protože už se snažíme jet jako by na maximum. Samozřejmě máme spoustu věcí, na kterých musíme stále pracovat. Ale soustavně na tom děláme. Je před námi třetí rok a už musíme nějaký ten slušný výsledek zkusit urvat.
Před letošní sezonou jste měnil spolujezdce i automobil. Chystáte nějakou změnu i pro příští rok?
Musíme zapracovat na složení týmu. Chceme posílit o hlavního inženýra, který nám pomůže s nastavením vozu během závodu. To bude asi taková první zásadní změna...
A ta druhá?
Chtěl bych rozšířit svoji působnost ještě o jednu třídu a účastnit se závodů produkčních aut. Nicméně jednání o tomto kroku budou probíhat až během příštího měsíce. Uvidíme, jestli budeme schopní tohle zajistit. Pak by příští sezona pro mě byla hodně nabitá. A mohla by mi přinést nějaké ovoce.
Dosud jste závodil pouze na evropských tratích. Neláká vás zkusit i nějaká exotičtější místa?
V případě, že bych příští rok jel produkční auta, tak ty jezdí právě hlavně mimo Evropu. V Mexiku, Argentině, na Novém Zélandu... Takže bychom se mimo Evropu určitě podívali. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Ale přál bych si to hodně. Kdyby to vyšlo, byla by to bomba.
