„Po etapě jste rozžhavení a musíte v osmi stupních na motorce přejet do bivaku, který je vzdálený 270 kilometrů. Už to nešlo vydržet, prosil jsem místní, aby mi půjčili bundu,“ líčil pilot týmu Orion Moto Racing Group (MRG) , který je po problémech s navigací v první etapě třiadvacátý.
„Naštěstí mi ji na 80. kilometru jeden místní domorodec půjčil. Jinak by to bylo k nevydržení,“ řekl Michek a dodal, že bundu poté nechal v lékařském centru v bivaku. „Možná to má trochu daleko, ale nechal jsem mu ji tam. A to ještě s mojí plechovkou jako dárek. Jsem mu moc vděčný,“ dodal s úsměvem obhájce desátého místa z loňského Dakaru.
I jeho krajan Jan Brabec, jenž je aktuálně dvacátý, do stručného komentáře ke druhé etapě napsal, že byla hrozná zima.
„Je to fakt náročné. Dorazíte do cíle měřeného úseku, jste zpocení. Načerpáte palivo a za chvíli prochladnete. Fakt se v tom dá složitě závodit. Těším se, až budeme v normálnějších teplotách,“ řekl druhý jezdec MRG týmu Milan Engel. „Buď vás ty mrazivé přejezdy utuží nebo psychicky složí. U nás platí snad ta první varianta,“ řekl Michek.
Nemrznou ale jen motocyklisté. Nepříznivé teploty trápí i další posádky a členy doprovodných týmů. „Je tady hrozná zima. Lidi nám píší z domova, že je super, že se jedeme ohřát, a my tady od první etapy mrzneme. Večer padají teploty ke čtyřem stupňům. Navíc na začátku i hodně pršelo a maratonský bivak byl úplně pod vodou a byl zrušený,“ poukázal šéf komunikace týmu Buggyra Jan Kalivoda na vynucenou změnu mezi druhou a třetí etapou, kdy byla zrušena takzvaná maratonská etapa.
„Napršela tady úplná jezera. Lidi se tady koupali, i když bylo tedy deset stupňů. Fouká hrozný vítr a je kosa. Přes den se to tolik nezdá, když svítí sluníčko, ale ono moc nesvítí. Je skoro furt pod mrakem,“ dodal Kalivoda.
