V rozhodujících chvílích závodu k nim přibyly i světelné efekty.
Atmosféra jako hrom, že?
Musím divákům moc poděkovat. Nic lepšího jsem ještě nezažil. Budu na to vzpomínat do konce života. I díky fandům se mi tak dařilo. Úplně mě vybláznili.
Stejně jako před dvěma lety, když jste v Kopřivnici naposledy závodil? Tenkrát jste s Bohumilem Brhelem vyhráli závod dvojic.
Už tehdy to bylo perfektní, ale teď to bylo ještě lepší. Přišlo víc lidí, všichni fandili, prostě super.
Jak jste titul vicemistra oslavil?
Dali jsme si šampaňské i domácí slivovici, ale já jsem vydržel jen do půlnoci. Byl jsem utahaný, noc před závody jsem nespal. Ale ostatní kluci to potáhli pěkně.
Na začátku závodu to ale na oslavy moc nevypadalo. Ve vaší první jízdě jste na motorce docela vlál.
Jel jsem na maximum. Malá díra na dráze rozhodla o tom, že budu lítat vzduchem. Naštěstí jsem pořád držel plný plyn, takže mě to z problémů vytáhlo.
Ve druhé jízdě to ale bylo podobné. Pořádně vás to nakoplo a zase jste lítal.
Jezdecká chyba. Jinak to označit nejde. Měl jsem náskok, tak jsem si řekl, že zkusím jinou stopu. Málem se to nevyplatilo. Měl jsem štěstí, ustál jsem to.
Do finálové jízdy jste se však probojoval až v závěrečné rozjížďce.
Nebylo to přesvědčivé, vyšlo to o chloupek. Ale nakonec jsem porazil oba bratry Drymlovy, kteří jezdí seriál Grand prix a určitě jsou lepší než já. Ve finále mi přálo i štěstí, protože ve třetím kole jsem měl defekt a zbytek jsem odjel na prázdné gumě. Přesto jsem druhé místo před Alešem Drymlem udržel.
S motorkou jste byl spokojený?
Před závody jsem blbnul, zkoušel nové věci. Nakonec jsem se rozhodl pro osvědčenou značku GM, i proto, že mechanik strávil noc před závodem nad motorem, protože se zadřel. Udělal jsem dobře, byla to správná volba.
Však jste taky minulý týden autem během šesti dní najezdil mimo jiné i za ladiči motorů čtyři tisíce kilometrů. Jak takové vaše neustálé pendlování snáší rodina?
Mám perfektní partnerku, která to chápe. Stará se o naši dceru a poslední dva roky se mnou strávila v Anglii.
Za tamní klub Berwick Bandits jezdíte už čtvrtou sezonu. Daří se vám?
Nechci to zakřiknout, ale letos bych mohl být nejlepší z týmu. V této sezoně jsem se díky sponzorům mohl dobře připravit na závody v Anglii i v Česku, a pokud ušetřím nebo seženu další peníze, chtěl bych příští rok zkusit i ligu ve Švédsku nebo Dánsku.
Takže doma v Kopřivnici moc k vidění nebudete.
No, letos mi to vyšlo dvakrát, vždycky na den na dva.
Je vám devětadvacet. Jak dlouho ještě chcete jezdit na tak vysoké úrovni?
Já jsem začínal pozdě a tam, kam se třeba Tomáš Suchánek, který v neděli dojel čtvrtý, dostal ve dvaceti, jsem já ve třiceti. Přes zimu se ale poctivě připravuju, a když budu zdravý a vydrží mi kvalitní zázemí, které jsem si musel sám vybudovat, budu jezdit klidně do čtyřiceti.
Říkáte, že jste začínal pozdě. Jak jste se k ploché dráze vůbec dostal?
Na kopřivnickém stadionu jsem jako kluk hrával fotbal. Tam jsem vídával kroužit kluky na motorkách. Líbilo se mi to, takže jsem přemlouval rodiče, že bych chtěl taky. Trvalo to rok, než dovolili, takže na malou dráhu jsem se dostal ve třinácti a na velkou o rok později. Stejně jsem toho ale moc nenatrénoval, protože nebyly peníze. Obvykle jsem odjel deset tréninků ročně a rozsypal se mi motor, takže jsme museli shánět peníze na další. Naštěstí pak o mě projevili zájem trenéři z Olympu Praha, ale řekli, že za mě nedají ani korunu. A já jsem moc vděčný kopřivnickému oddílu za velkorysý přístup. Pustili mě zadarmo.
Teď už máte kariéru slušně našlápnutou. Jaký máte nejbližší program?
V pondělí jsem jel finálový závod mezinárodního mistrovství republiky dvojic ve středočeském Mšeně, kde jsme spolu s Polákem Krzysztofem Stojanowskim vyhráli. Bylo to ale drsné, třikrát jsem ležel. Mám naraženou palici, totálně sedřenou půlku zadku a to není všechno. Možná to bylo tím, že jsem zkoušel nový motor od Jawy, ale na to se nechci vymlouvat. Své odvedla únava ze závodů v Kopřivnici a konec konců i z oslav. Takže teď si místo plánovaného úterního odjezdu do Anglie asi na dva dny odpočinu. Sedět hodiny v autě bych teď nevydržel.
Kdy budete opět na dráze?
Už v sobotu bych měl jet závody v Anglii. A abych nezapomněl, musím se připravovat na londýnské mistrovství světa družstev. O nominaci do české reprezentace jsem se dozvěděl v neděli a docela mě překvapila. České plochodrážnické bafuňáře totiž nemám zrovna v oblibě a oni to vědí, takže mě taky nemají rádi. Nevím, co je přesvědčilo, aby mě nominovali, ale na závod v družstvu s Bohumilem Brhelem, bratry Drymlovými, Tomášem Topinkou a Josefem Francem se těším.
 Domácí Adrian Rymel obsadil v kopřivnickém MČR jednotlivců druhé místo. |
