Přiletěl z Monaka, kde bydlí, den strávil v Praze, s mezipřistáním v Rakousku vyrazil na Velkou cenu Turecka, v pondělí po závodě zase zamíří do Curychu.
Během své české mise oslavil v Boss Store Na příkopě 30. výročí spolupráce módní značky s týmem Vodafone McLaren Mercedes, české topmodelce Tereze Maxové předal pro charitativní účely svou podepsanou závodní helmu a znovu ujistil: "Žádný comeback neplánuju."
Odpovědi ze sebe čtyřicetiletý Skot sypal stejně rychle, jako dřív jezdil za volantem F1. "Ve Skotsku totiž máme daň na mluvení, proto tak pospíchám," žertoval.
Jak si dnes expilot stáje McLaren žije?
I teď jezdím na všechny velké ceny s BBC, taky závodím v seriálu DTM, takže cestování mám pořád dost. Ale baví mě to. Když jsem závodil ve formuli, bylo to jediné, na co jsem se soustředil. A když jsem se blížil ke konci kariéry, začal jsem hledat co dál. Dělám marketing, učím se práci v televizi, protože je to profese. Novinář se z vás přes noc nestane, musíte studovat, učit se. Pro televizi dělám třetí rok.
A jste stále žáček?
No rozhodně, je to um správně pokládat otázky, komentovat závod. Když jsem musel někdy dělat rozhovor s pilotem, fakt jsem nevěděl, na co se ptát. Navíc jsem býval stydlivý, teď už ale získávám sebevědomí.
Už víte, jaké je to na druhé straně?
Vždycky se snažím vymyslet otázku, která není tak profláknutá, nebo ji položím tak, že se dá odpovědět tak, jak jezdci chtějí. Tohle oni vždycky ocení.
POŘÁD ZA VOLANTEM. Expilot F1 David Coulthard dnes závodí v sérii cestovních vozů DTM.
Otevírají se vám dveře tím, že všechny znáte a oni znají vás?
Jasně. Když vědí, o koho jde, znamená to o jednu překážku méně. Ale zase to neznamená, že vám někdy neřeknou ne. Jsou zaměstnaní a já to akceptuju.
Byla to za volantem větší hračka než za mikrofonem?
Psychicky rozhodně. V řízení a závodění jsem cítil pohodu, od svých jedenácti let až po moji kariéru ve formuli 1 jsem nežil pro nic jiného. Teď se jako novinář ještě úplně ideálně necítím.
Cítíte nostalgii?
Jsem rád za způsob, jak jsem zapojen do dění kolem F1. Akceptuju, že můj čas je pryč, teď je tu nová generace a já mám jediný úkol - dívat se. Jako malý kluk jsem sedával u televize a sledoval závody, teď jako stařík dělám totéž.
Nikdy, ani jednou za rok nemáte pocit: Chci zpět?
Absolvuju všechny demonstrační jízdy, takže pořád vím, jaké to je řídit formuli. Ale už je mi jasné, že bych to teď nedokázal dělat na úrovni, na jakou jsem byl zvyklý. Podle mě by bylo chybou vracet se, jsem šťastný na té cestě, po které teď jdu.
Přesto někteří jezdci i ve čtyřiceti dokážou závodit. Třeba Schumacher.
Možná bych to taky dokázal. Když jsem byl uprostřed kariéry, myslel jsem si, že závody jsou ta nejdůležitější věc na světě. Teď mám syna, jiné povinnosti. A v okamžiku, kdy závodění není prioritou, začnete prohrávat, ať jste boxer, fotbalista, nebo pilot formule 1. Neztrácíte sice talent, rychlost, ale vůli.
