Světový rekord v maximální rychlosti dosažené s tahačem tak má hodnotu 281,723 km/h.
Výkon osmadvacetiletého roudnického rodáka oficiálně přímo v dějišti potvrdili časoměřiči Vladimír Nývlt a Radomír Navrátil, kteří překonání rekordu zaznamenávali pro Mezinárodní automobilovou federaci, jež ho následně písemně potvrdí.
K pokusu o překonání třísetkilometrové hranice, který vedení týmu plánovalo na čtvrteční dubajský podvečer, už ale nedošlo. Při následném rekordním snažení domácího pilota Mohammeda Sulajema, který usiloval o totéž co Vršecký, ale na letmou míli, rekordní speciál zatížení nevydržel a už je nepojízdný.
Na zbrusu nové dálnici uprostřed pouště se dnes splnil sen celého závodního týmu Buggyra. V chvějícím se oparu nad rozpáleným asfaltem "letěl" Vršecký za svým cílem s menšími problémy, než se původně očekávalo.
Již při prvním testu dokázal buggyru rozjet rychlostí přes 260 km/h a největší tíha odpovědnosti z něj spadla. Při prvním oficiálním měření pak přidal dalších dvacet kilometrů, při druhém znovu zrychlil. Výsledná hodnota pak byla vypočtena z průměrné rychlosti, kterou během obou kilometrových úseků dosáhl.
Aby byl rekord uznán, musely se obě jízdy uskutečnit v rozmezí šedesáti minut. Vršecký byl po dojezdu do závodního depa, které bylo postaveno provizorně přímo na okraji písečných dun, z předvedeného výkonu psychicky unavený, ale šťastný. "Hned při testu jsem zjistil, že to půjde dobře. Ani jsem nemusel moc akcelerovat, rychlost jsem držel bez větších potíží," popsal těch zhruba dvanáct sekund, během nichž se přehnal přes měřený kilometrový úsek.
Během jízdy mu prý dělal problém akorát obrovský hluk v kabině. "Měl jsem přilbu i sluchátka, ale po těch ránách teď mám pocit, že se mi hlava rozpadne. Navíc tam bylo obrovské vedro, a tak jsem se hlavně těšil na chvíli, až mi konečně otevřou dveře," prozradil po vysednutí potem promočený závodník, na co se těšil ze všeho nejvíc.
